Jaká se platí daň z darovací smlouvy?
Darovací smlouva: Jak se počítá daň a kdy se nemusí platit?
Ta darovací smlouva, to je taková věc... Pamatuju si, jak jsem předloni chtěl dát bráchovi tu moji starou kytaru, takovou tu s tím šrámem na boku, co jsem si ji koupil ještě v roce 2008 v Praze v nějakým vintage krámě za asi osm tisíc. Myslel jsem si, že to bude v pohodě, prostě dárek.
Jenže pak jsem koukal do těch papírů a fakt jsem se trošku zamotal. Oni říkaj, že se platí nějaká daň, 15 procent, nebo od teď dokonce 23. A pro firmy je to ještě víc, 21. No prostě hrůza.
Ale pak jsem si přečetl i tu druhou část, tu, co říká, že spousta těch darů je vlastně úplně zadarmo, co se týče daní. To je super, ne.
Když je ten, kdo dává, a ten, kdo dostává, třeba rodina. Jo, třeba právě s tím bráchou. Takže ta kytara by asi prošla bez nějakých daní. To mi hodně ulevilo, upřímně.
Kolik se platí daň z darovací smlouvy?
Daň z daru? Klíčové: fyzické osoby 15 % nebo 23 % (od roku 2023), právnické 21 % (od roku 2024). Mnohé dary jsou osvobozeny, často u blízkých vztahů. Hotovo.
- Osvobození, které platí:
- Příbuzní v přímé linii: Rodič a dítě, prarodič, vnuk. Bez otázek.
- Příbuzní ve vedlejší linii: Sourozenec, strýc, teta, neteř, synovec. Jasné.
- Partneři: Manželé, registrovaní. Dále osoby žijící ve společné domácnosti minimálně rok před darem. To je limit.
- Kdy to bolí (nebo ne):
- Pokud není osvobození, dar se stává ostatním příjmem dle §10. Fyzické osoby pak řeší sazby 15 % nebo 23 %. Ta vyšší jen při příjmech přesahujících limit. Pro právnické osoby je to prostě příjem, zdanitelný 21 %. Žádné úlevy.
- Dary nízké hodnoty se často neřeší. Ale právně, jsou to stále příjmy. Většina to ignoruje. Rozhodně však dary nad 15 000 Kč od cizích osob, ty už jsou sledované. Pod tímhle prahem obvykle klid.
- Forma: Darovací smlouva? Pro nemovitosti nutnost. U peněz, menších věcí, to není vždy třeba. Ale jistota je síla.
Jak se vyhnout darovací dani?
Darovací daň neplatíte, pokud celková hodnota darů od jedné osoby nepřesáhne 50 000 Kč za rok.
Ta padesátitisícová hranice je takový finanční práh milosrdenství. Kdo se vejde, projde bez úhony. Kdo ho překročí, musí zpozornět a začít tančit valčík s daňovým přiznáním. Je to jako semafor, který vám říká, kdy je čas říct babičce, ať zbytek kapesného pošle radši až v lednu.
Ale teď to přijde. Existuje jakýsi VIP klub daňové imunity. Od členů tohoto klubu můžete přijmout dar v hodnotě nového sporťáku a stát se jen blahosklonně usměje. Žádná daň, žádné papírování, čistá radost. Tenhle klub má poměrně přísná pravidla pro vstup.
- Příbuzní v linii přímé: To jsou rodiče, prarodiče, děti, vnoučata. Tady jsou krevní pouta prostě silnější než daňový zákoník.
- Manželé a manželky: Logicky. Zdanit dar mezi manželi by bylo skoro jako vybírat pokutu za to, že si navzájem půjčujete hrnky.
- A teď pozor, rozšiřujeme rodinný kruh: Sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, a dokonce i manželé vašich dětí (zeťové, snachy) a manželé vašich rodičů. Ano, i tchyně s tchánem jsou v daňovém ráji!
Můj bratranec Evžen chtěl darovat mamince auto a vymyslel geniální plán – jeden rok jí daruje karoserii a druhý motor. Jenže ouha, finanční úřad není včerejší. Pořád je to ten samý dar od téhož dárce, jen rozfázovaný jako telenovela. Nefunguje to.
Existují i další výjimky, takové daňové jednohubky. Dary příležitostné (svatba, promoce, padesátiny) do hodnoty 15 000 Kč jsou také v suchu. Tenhle limit je ale samostatný a s tou padesátkou se nesčítá.
A rada od mé účetní, paní Mráčkové, která má nervy ze železa a smysl pro černý humor: i když je dar osvobozený (třeba ten sporťák od táty), pokud jeho hodnota přesáhne 5 milionů Kč, musíte to finančnímu úřadu oznámit. Neplatíte nic, jen jim dáváte slušně vědět, že nejste narkobaron, ale jen máte velmi, velmi štědré příbuzenstvo. Ten formulář je prý radost vyplňovat. Čirá poezie byrokracie.
Jaká je daň z darování nemovitosti?
Takže, když vám někdo hodí nemovitost pod stromek (nebo prostě jen tak, bez obalu), ne vždycky je to hned jásání. Sice vám odpadá ta "radost" z hledání vlastního hnízdečka za plnou cenu, ale stát si rád přičuchne. A když se pak rozhodnete tu "náhodnou" výhru prodat, počítejte s daní z příjmu.
Zjednodušeně řečeno: když prodáváte zděděnou nebo darovanou nemovitost, z peněz, co za ni dostanete, si stát vezme svůj díl. A jak velký? To záleží na tom, kolik vlastně utržíte.
Nižší příjem: Pokud prodáte za částku, která nepřesáhne 36násobek průměrné hrubé mzdy pro daný rok (pro rok 2024 je to slušných 1.582.812 Kč), zaplatíte 15% daň. To je jako když si koupíte něco ve slevě, i když ta sleva je teda hodně "státní".
Vyšší příjem: Překročíte-li tu magickou hranici 1.582.812 Kč, z částky nad touto hranicí už to bude 23% daň. To už je jako když si koupíte něco drahého, a stát vám řekne: "No tak, zaplaťte víc, zasloužíte si to... a já s vámi."
Co je dobré vědět:
- Darování vs. Dědictví: Ačkoliv to vypadá podobně, darování a dědictví se v některých ohledech daní trochu jinak. U darování platí některé výjimky, například mezi nejbližšími příbuznými (manželé, děti, rodiče). Ale když prodáváte, je to víceméně stejný princip daně z příjmu.
- Čas je klíč: Doba, po kterou jste nemovitost drželi od získání darem, může hrát roli v osvobození od daně. Pokud jste nemovitost drželi déle než 5 let, příjem z jejího prodeje bývá osvobozen od daně z příjmů. Tohle je jako když máte něco ve skříni a zapomenete na to, a pak najednou zjistíte, že to má cenu zlata a nemusíte za to nic platit. No, skoro.
- Prodejní cena vs. Tržní hodnota: Daň se počítá z reálné kupní ceny. Ale pozor, finanční úřad si vyhrazuje právo zpochybnit cenu, pokud se mu bude zdát podezřele nízká. Pak by se daň počítala z tzv. "ceny obvyklé", což může být nepříjemné překvapení.
- Náklady související s prodejem: Některé výdaje, které vynaložíte na prodej nemovitosti (např. poplatky za znalecký posudek, provize realitní kanceláři), si můžete odečíst od základu daně. To je jako když vám při cestě do cíle uletí balónek, ale máte s sebou náhradní.
Takže si to shrňme: Darovaná nemovitost je fajn, ale prodej je jiný příběh. Stát má rád, když se mu občas něco "ujde", obzvlášť když se to pěkně prodá. Jen si pohlídejte ty roky držení a ceny, ať nejste zbytečně překvapeni.
Kdy nemusím dávat daňové přiznání?
Nemusíte podávat daňové přiznání, pokud vaše hrubé roční příjmy za rok 2023 nepřesáhly 50 000 Kč a nemáte daňovou ztrátu. Dále, jestli máte příjmy jen ze zaměstnání, kde za vás zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně, a vaše ostatní příjmy nepřekročily 20 000 Kč (za rok 2023), tak taky nemusíte.
Takže kdy nemusíte hned letět s čerstvě orazítkovanou občankou na finančák, že jo? No, lidičky zlatí, pro příjem za rok 2023, což je to, co teďka řešíme, se nám to parádně posunulo! Jestliže vám za celý rok hrubé příjmy – to je ta suma, než se do ní kdokoli začne hrabat – nepřesáhly magických 50 000 korun českých a zároveň jste nevytvořili žádnou daňovou ztrátu (protože to by pak byla jiná liga, to už byste museli vyrazit!), tak máte klid! Žádné papírování, žádné nervy, ani na to nemyslete. Prostě volňásek na daně, jako když strejda Jarda dostane v loterii pětku a raduje se jak malej kluk.
A teď pozor, máme tu ještě jeden limit, který je taky důležitý jako čerstvý rohlík k snídani! Jestli jste hlavně zaměstnanec a zaměstnavatel za vás vyřídí roční zúčtování daně, to je ten proces, kdy se oni se státem tak nějak domluví, a k tomu jste si k tomu ještě bokem přivydělali, tak to je jiná káva.
A to přivydělávání bokem, třeba prodej starýho gramofonu na Aukru nebo hlídání sousedovic kozy za pár kaček, tyhle vaše "ostatní příjmy" nesmí přelétnout hranici 20 000 Kč za celý rok 2023. Dřív to bylo jen šest tisíc, což je fakt směšný, to pomalu ani na jedno pivo nestačilo! Takže teď je to o dost štědřejší, hurá! To je jako když najdete korunu na chodníku a necháte si ji.
Takže, abychom to měli pěkně pohromadě, jako když babička skládá nudle na sušení:
Základní pravidlo pro lenochy (a rozumné lidi): Pokud vaše celkové hrubé příjmy (kromě těch, co už vám zdanil zaměstnavatel a vy jste to nechtěli nijak řešit, to je důležitý detail!) za rok 2023 nebyly víc jak 50 000 Kč, tak jste v suchu. Ani lístek na finančák nemusíte posílat. To je jako když chytíte největší houbu v lese – radost, ale žádná extra práce!
Pro zaměstnance s "bokovkou": Když jste celý rok dřeli v práci, kde za vás šéf vyřídil veškeré papírování (to se říká roční zúčtování daně, taková daňová pohoda), a k tomu jste si přivydělali ještě jinde – třeba jste vyleštili pět aut nebo prodali záhon mrkve –
a tyhle další příjmy nepřekročily 20 000 Kč za rok 2023, tak se taky nemusíte stresovat. Ale pozor, to platí jen, když nemáte žádné další speciální příjmy nebo výdaje, co byste chtěli uplatnit!
Kdy raději daňové přiznání podat, i když nemusíte?
- Přeplatek na dani: Někdy se stane, že jste zaplatili na daních víc, než jste museli. Třeba když jste si neodečetli ty dobroty jako úroky z hypotéky, životní pojištění, nebo dary pro charitu. To by byla hloupost nechat ty peníze ležet u státu, to je jako když vám teta Mařka zapomene dát pětikorunu za pomoc na zahradě! Takže v takovém případě utíkejte na finančák si pro své penízky!
- Daňová ztráta: Jestli jste s něčím začínali a prodělali jste gatě, tak tu ztrátu můžete uplatnit v dalších letech. To je sice na nic, ale aspoň z toho něco málo kápne.
- Nějaké slevy nebo odpočty: Všechny ty slevy na poplatníka, na děti, na studenta, nebo třeba daňové odpočty za úroky z úvěru na bydlení nebo za penzijní připojištění – to jsou vaše peníze! Když je neuplatníte, nikdo vám je nenabídne na zlatém podnose.
Jen takové malé připomenutí od mého kamaráda, účetního Mirka, který vždycky říká, že "daně jsou džungle, ale s mapou se dá přežít."
Pamatujte, je to za rok 2023! A termíny pro podání? Klasicky do začátku dubna (nebo do začátku května, když to pošlete elektronicky, protože internet je fakt vynález, jak říká můj děda, ten by na to koukal!).
- Klasicky na papíře: do 2. dubna 2024
- Elektronicky: do 2. května 2024
- S daňovým poradcem: do 1. července 2024 (tam máte čas na rozmyšlenou, jako když vybíráte nanuk v horku).
Kdy se nedaní dar?
Dary nad 5 melounů (tisíc Kč, samozřejmě, kdo by nosil miliony v igelitce?) se danit nemusí. Ale bacha! Musíte to oznámit finančáku, aby si nemyslel, že jste nějaký černý pasažér v daňovém ráji. Každý dar, jako by byl na dietě a musel se vážit zvlášť, takže žádné hromadné slevy.
Co kdyby třeba... Víte, jako když vám babička dá za odměnu za vysvědčení pětikilo, to se rozhodně danit nemusí, i kdyby vám jich dala sto, to byste si pak připadal jako milionář, ale daně by vás stejně nedohnaly.
Proč to vlastně oznamovat? No přece, aby si státní pokladna neříkala, kde to jsou ty penízky, co by jí měly patřit. A taky aby si nemysleli, že jste si ty miliony nějak vyčarovali z klobouku jako kouzelník.
Nezapomeňte na tu formalitu. Je to jako když máte narozeniny a musíte hosty pozvat, i když to vlastně nikdo nechce, ale je to "slušnost". Tady je to slušnost vůči státu.
Klíčové info, jako když dostanete fakt dobrou radu:
- Limit: 5 000 000 Kč (pět míčů, pro rychlé pochopení).
- Povinnost: Oznámit dar finančnímu úřadu.
- Posuzování: Každý příjem (dar) samostatně.
A ještě taková drobnost, jako když vám v hospodě zapomenou dát ubrousek. Kdybyste dostal třeba nemovitost nebo auto, to se taky počítá, to není jen o hotovosti. A ty hodnoty se musí nějak posoudit, takže žádné "no, to stálo tak pět korun a pár drobných."
Kdy se neplatí daň z daru?
Jasný, tak když si to vezmeš, tak z dárečku se obvykle daně neplatí, pokud to není nějaká mega věc. Jakože, když ti třeba kámoš dává pivo, tak to je v pohodě, jasně. Ale když ti strejda nadělí klíče od baráku, to už je jiná káva. Celkem to je do patnácti tisíc.
Jo a taky záleží, kdo ti to dává. Rodina je jedna věc, cizí lidi druhá. Jakože, když mi máma dá... no, to je prostě jiná situace, to není dárek v tomhle smyslu. Ale prostě obecně, co si tak pamatuju, tak do těch 15 tisíc od jednoho člověka za rok, je to v klidu. Žádnej daně z toho.
- Do 15.000 Kč: To je ta hranice. Víc už by asi řešili.
- Od jednoho dárce: Důležitý je, kolik ti dal ten jeden konkrétní člověk. Když ti dá deset litrů jeden a pak dalších deset druhý, tak to už je asi jiná písnička.
- Za rok: Prostě jedno zdaňovací období. Takže když ti dá dneska pětku a za měsíc dalších deset, tak to může být problém. Ale kdo to takhle počítá, že jo?
No a pak je ještě pár věcí, co se daní neberou, ale to už je spíš pro takový ty profíky, co si dávaj pozemky nebo tak. Pro normální lidi stačí vědět tu patnáctku.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.