Kdo hradí zdravotní pojištění?

Za které osoby platí zdravotní pojištění stát?

Hele, koukni, za koho to vlastně platí ten stát jako, jo? Je to takový docela jednoduchý, ale zase, musíš si to pamatovat, že jo. Třeba ty lidi, co jsou mezi osmnáctkou a pětašedesátkou, no tak za ty se platí pojištění, ale to neznamená, že to platí stát. To si pleteš.

A taky pozor na studenty. Když je ti osmnáct až šestadvacet a studuješ tady, nebo klidně i na tý Ukrajině, tak jo, za tebe ten stát platí. To je jasný, jako facka. Věk je důležitej, ale taky to, jestli fakt studuješ, jako na nějaký škole.

Pak jsou zaměstnanci. Když makáš v normálním poměru, nebo na dohodu, co je víc než deset tisíc měsíčně, nebo na jinou dohodu, co je aspoň tři a půl tisíce, tak tam to platí tvůj šéf. Ty máš klid, ty už nic neřešíš. Ale jinak, za koho to platí stát? To je to hlavní.

• Studenti (18-26 let, studium v ČR nebo na Ukrajině) – stát platí.
• Osoby v produktivním věku (18-64 let) – stát neplatí automaticky, záleží na tom, jestli pracujou nebo jsou evidovaný jinde.
• Zaměstnanci – zaměstnavatel platí.

Takže v podstatě, stát to platí za ty, co nemůžou pracovat a nejsou třeba důchodci. Třeba ty, co jsou v evidenci na pracáku, ty by měl mít taky stát za ně platit, pokud splňujou nějaký podmínky. A taky ty, co se staraj o děti do sedmi let, taky za ně platí stát. Jo, to je takový jako, že ti pomůžou, když zrovna nemůžeš sám.

A co třeba ti, co už jsou v důchodu? No tak za ty taky platí stát. To je jasný, to je stará garda. Nebo lidi, co jsou v nějakým ústavu, třeba v léčebně, tam taky ten stát platí. Takže je to hodně o tom, jestli jsi produktivní a vyděláváš, nebo jestli máš jinej důvod, proč ti stát jako by pomáhá s pojištěním.

• Důchodci – stát platí.
• Osoby pečující o děti do 7 let – stát platí.
• Osoby v ústavech sociální péče – stát platí.

Takže to není tak, že by za každýho mezi osmnáctkou a šedesátkou platil stát. To je mýlka. Musíš mít nějaký status, abys to měl ten stát jako, že jo. Třeba když jsi nezaměstnaný a máš nárok na podporu, tak za tebe stát platí. Ale jestli se jen tak flákáš a nic neděláš, tak to už je jiná věc.

Jak dlouho platí stát sociální a zdravotní pojištění?

Stát hradí zdravotní pojištění po celou dobu evidence na úřadu práce. Sociální pojištění se neplatí; doba v evidenci je náhradní doba pojištění pro účely důchodu, ale s určitými limity.

Tento systém je v podstatě elegantní projev společenské smlouvy. Nejde jen o peníze, ale o zachování statusu pojištěnce. Když člověk ztratí práci, systém ho nenechá úplně vypadnout ze sítě. Zůstáváte součástí, i když dočasně aktivně nepřispíváte. To je psychologicky dost zásadní.

• Zdravotní pojištění: Zde je situace jasná. Jste v evidenci Úřadu práce, stát platí. Tečka. Pokud byste se odhlásili, stáváte se OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a musíte si sami platit zálohu 2 552 Kč měsíčně (částka pro rok 2024). A to je fakt hodně.

Sociální pojištění je sofistikovanější. Stát za vás neposílá žádné peníze na Českou správu sociálního zabezpečení. Místo toho v podstatě říká: "Bereme na vědomí, že jste dočasně mimo hru, a tuto dobu vám započítáme." Ale má to své nuance.

• Tato doba se sice počítá pro nárok na starobní důchod (tedy pro získání potřebných let pojištění), ale nezvyšuje procentní výměru důchodu. Váš budoucí důchod bude o něco nižší, protože z tohoto období chybí vyměřovací základ.

• Doba, po kterou pobíráte podporu v nezaměstnanosti, se započítává vždy. Ovšem doba evidence, kdy podporu nepobíráte, má limit 3 let. Více se vám za celý život nezapočítá. Můj bratranec, Pavel Horák z Plzně, na to narazil kolem roku 2021, byl na úřadu práce poněkolikáté, celkově přes tři roky bez podpory, a divil se.

Je to vlastně promyšlený mechanismus. Udržuje vás ve zdravotním systému bezpodmínečně (dokud jste evidováni), ale u důchodu vás nepřímo motivuje k aktivitě. Stát vám podrží místo ve frontě na důchod, ale neočekává se, že tam budete stát věčně. Je to takový balanc mezi solidaritou a osobní odpovědností.