Kdy je OSVČ jako vedlejší činnost?

Kdy se OSVČ stává vedlejší činností? Klíčové aspekty a podmínky

Podnikání formou OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) se stává stále populárnější cestou k realizaci vlastních nápadů a zvýšení příjmů. Nicméně, ne každý podnikatel začíná s úmyslem, aby se živnost stala jeho hlavním zdrojem obživy. Právě zde nastupuje koncept OSVČ jako vedlejší činnosti, který s sebou nese specifické podmínky a výhody. Kdy tedy můžeme hovořit o vedlejší činnosti?

Zásadní je existence hlavního zdroje příjmu: Klíčovým faktorem pro určení OSVČ jako vedlejší činnosti je existence jiného, primárního zdroje příjmu. Nejčastěji se jedná o zaměstnání, kdy podnikatel pracuje na plný nebo částečný úvazek a souběžně s tím provozuje živnost. Vedlejší činností může být podnikání i v situaci, kdy je osoba v důchodu (starobním, invalidním), je studentem, na mateřské/rodičovské dovolené, nebo je evidována na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V těchto případech je živnost brána jako doplňková aktivita, která obohacuje celkovou finanční situaci, ale není hlavním pilířem obživy.

Hranice příjmu jako důležitý parametr: I když existuje jiný hlavní zdroj příjmu, může být OSVČ stále považována za hlavní činnost, pokud příjmy z ní překročí určitou hranici. Tento limit se každoročně upravuje a je důležité sledovat aktuální informace. V roce 2023 činí tato hranice 36 867 Kč měsíčně. Pokud tedy příjmy z OSVČ přesáhnou tuto sumu, mohla by být činnost překvalifikována na hlavní. Přesnější určení ale závisí na výši zisku, který se počítá jako příjem minus výdaje.

Účast v systému sociálního a zdravotního pojištění: Specifickou roli hraje i účast v systému sociálního a zdravotního pojištění. Pokud je osoba v zaměstnaneckém poměru a platí za ni zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel, nemusí se jako OSVČ ve vedlejší činnosti platit v prvním roce podnikání zálohy na zdravotní pojištění (pokud její zisk nepřesáhne určitou hranici). Sociální pojištění se pak platí pouze v případě, že zisk překročí stanovenou hranici, což usnadňuje začátky podnikání. Podobně to platí i pro osoby pobírající důchod, kde jsou zpravidla odvody nižší.

Je důležité si uvědomit, že určení OSVČ jako vedlejší činnosti má přímý dopad na výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění, a tím i na celkovou finanční zátěž podnikatele. Proto je doporučeno důkladně se seznámit s aktuálními podmínkami a v případě nejasností konzultovat situaci s odborníkem. Správné určení statusu OSVČ je klíčové pro bezproblémové podnikání a minimalizaci rizika sankcí ze strany státu.