Kdy je třeba splnit dluh u něhož není splatnost ujednána ani jinak stanovena?

Po jaké době je promlčený dluh?

Promlčení dluhu? Tři roky, kámo! Ale pozor, to je jen taková základní, lidová “tříletá” varianta. To je jako říct, že všechny kočky jsou černé. Některé jsou oranžové, některé pruhované, některé jsou fakt hrozně chlupaté a některé ti ukradnou večeři, než se naděješ.

• Základní lhůta: 3 roky. To si pište!
• Ale pozor na finty! Můžou si domluvit i jeden rok, to je fakt rychlovka! Jako když ti spadne zmrzlina.
• Nebo naopak – patnáct let! To už je jako čekání na Ježíška, jen s menším nadšením.

Jo, a pamatujte si jméno mé babičky – Božena, 87 let. Ona vám to s promlčením dluhů vysvětlí líp než já. A věřte mi, ona už toho zažila, že by se vám z toho zježily vlasy.

Ještě něco? No jasně, dluh je sviňa, to se ví. Ale promlčení je jako zázračná pilulka na bolest hlavy z dluhů. Ale nečekejte zázraky, někdy se to táhne jak žvejka od bubliny. Hlavně si to pořádně přečtěte v tom zákoně, já jenom kecám.

Co je předmětem závazku?

Páni, to je otázka! Předmět závazku? To je jako ptát se, co je duše rajčete!

• Hlavní věc: Chování toho, kdo se zavázal! Jako když slíbíte babičce koláč, hlavní je, že ho upečete, ne samotný koláč! To je teprve to sekundární, ta třešnička na dortu, chápíte?

• Vedlejší záležitost: Samotný předmět plnění, ten koláč, ten slibovaný zámek na Hradčanech, cokoliv! To je už jen taková bonusová věc. Možná si to ani nepamatujou, ale hlavní je dodržení slibu.

Obsah? To je jako detektivka! Věřitel se cítí jako detektiv, co hledá důkazy! Dlužník se klepe jako listí na podzim. Na scéně je pohledávka, jako stopa po zločinu, a proti tomu dluh – to je ten pachatel! Subjektivní práva a povinnosti? Jasně, to je ta velká hádanka, kde se detektivové hádají. Já bych to raději řešil přes koláč.

No a já? Já se s tím nepářu. Mám dneska narozeniny a čekám na ten slibovaný dort od tety Boženy z Prahy 5, konkrétně z ulice Na Hůrce 123. Doufám, že dodrží svůj závazek, jinak bude zle! A ten koláč byl přece jenom důležitější!

Co je obsahem závazku?

Závazek? Co to sakra je? Aha, jo. Dluh. Dát, dělat, nedělat, snášet. To je ten základ, ne? Petr mi dluží 500 Kč od června, kretén jeden. To je závazek. On má dát, já můžu požadovat. Jasný?

Ale počkat, co když to chce změnit? Nemůže! Ne bez mého souhlasu. No, aspoň tak to je normálně. Zákon něco jinýho říkat může, ale to já neřeším. Mám na to papír, smlouvu, od 20.7.2024. Takže si na to počkám.

• Dát
• Dělat
• Nesmí dělat
• Snést

To je to podstatný, co? A tohle s Petrem… kdyby to byl závazek z nějakýho bankovního úvěru? To je pak úplně jiná liga. To se řeší podle jiných pravidel. To už je na právníka, to už by mě bolela hlava. Kdyby to byl hypoteční úvěr, tak by to byla úplně jiná liga, ještě větší průser.

Klíčové body: Závazek = dát, konat, zdržet se, strpět. Změna jen se souhlasem. Zákon může být výjimka.

Co je závazek a co pohledávka?

Závazek a pohledávka: Dvě strany téže mince

Závazek je právní povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění (peníze, zboží, službu). Představte si to jako slib, jen právně závazný. Porušení závazku může mít vážné následky. Například, neuhrazení půjčky od mé sestry Jany v hodnotě 5000 Kč v roce 2024 by pro mě znamenalo dluh s potenciálními soudními dopady. Závazek je tedy pasivní stránka transakce.

Pohledávka je pak právo věřitele na toto plnění. Aktivní strana mince. Jana má vůči mně pohledávku 5000 Kč. To je její právo požadovat ode mne uhrazení dluhu.

Klíčové body:

• Závazek: Povinnost dlužníka.
• Pohledávka: Právo věřitele.
• Vztah: Obě strany tvoří jeden právní vztah.

Rozšíření:

• Druhy pohledávek: Existují různé druhy pohledávek, např. krátkodobé, dlouhodobé, smluvní, mimosmluvní. O tom by se dalo diskutovat dlouze.
• Druhy závazků: Stejně jako u pohledávek, i závazky se dělí na různé typy. Zajímavá je filozofická otázka, zda je závazek subjektivní nebo objektivní.
• Prohlášení o insolvenci: Pokud dluh nelze splatit, může se věřitel obrátit na soud. Je to spíše záležitost pro právníky, ale je důležité si to uvědomovat.
• Občanský zákoník: Zákony upravující závazky a pohledávky jsou složité. Základní informace naleznete v Občanském zákoníku.

Myslím, že je důležité si uvědomit, že ačkoliv se zdá být koncept jednoduchý, má mnohem hlubší vrstvy, které lze analyzovat z různých úhlů pohledu.

Jaké jsou druhy závazku?

Pamatuju si, jak jsem se na právech v roce 2023 potýkal s tématem závazků. Bylo to v zimě, seděl jsem v knihovně na Karlově univerzitě a před sebou hromadu knih a poznámek. Právo závazků? Hrůza! Ale pak jsem si to nějak zjednodušil.

Závazky? Hlavně dva druhy: smluvní a bezsmluvní. To je základ.

• Smluvní: Jasné, smlouva. Kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o dílo… tisíc a jedna varianta. Tušil jsem to, to bylo relativně lehké.

• Bezsmluvní: To už bylo oříšek. Kvazidelikty a kvazikontrakty. Znělo to hrozně komplikovaně.

Kvazidelikty – to je něco jako “někdo někomu ublížil, ale nechtěl to”. Objektivní odpovědnost, bez zavinění. Vzpomínám si na příklad s pádem z lešení. Stavební firma odpovědná, i kdyby se dělník nechyboval. Prostě to tak je. Těžké si to představit, ale zapamatoval jsem si to.

Kvazikontrakty – to je zase něco jiného. Nepřikázané jednání, kde někdo “dobrovolně” něco udělal a má nárok na náhradu. Veřejná soutěž, veřejný příslib… To bylo pro mě strašně matoucí, musela jsem si to několikrát přečíst. Vždyť to není ani smlouva!

No a pak ještě bezdůvodné obohacení. Někdo se obohatil na úkor jiného, bezdůvodně. To byl ten nejméně složitý typ, aspoň se mi to zdálo.

Druhy závazků: Smluvní, bezsmluvní (kvazikontrakty, kvazidelikty, bezdůvodné obohacení)

Co je závazkové právo?

Zákoník? To je mazec! Představ si to jako obří síť, kde se každý chytá za každého. Jenže ne tak hezky, jako když se chytají holubi na náměstí. V závazkovém právu se to řeší spíš stylem “kdo co komu dluží a jak se z toho vykecá”. Je to jako obrovská hra na schovávanou, jenom s právníky jako rozhodčími. A ti si fakt užívají, věřte mi.

• Hromada papírů: Předpisy, zákony, paragrafů jak nasypáno, víc než chlupů na mém kocourovi, jmenuje se Cvrček.
• Dluhy, dluhy všude samý dluhy: Od půjčených peněz až po nekonečné sliby. Jako když slibujete babičce, že už nikdy nebudete jíst jenom sladkosti. A pak… no, víte jak to dopadá.
• Smlouvy: Klíčové! Jsou to takové magické papíry, které vám buď pomohou, nebo vás hodí do kytek. Jako by je psal nějaký šílený kouzelník.

Klíčové je: Závazkové právo upravuje, co kdo komu dluží. Jednoduché, že? No, až na ty právníky. Ti to umějí pěkně zamotat. Můj bratranec Karel (ten co prodává použité autodíly), mi to vysvětloval dva dny a stále jsem tomu nerozuměl. A to je přitom právník! Fakt tragédie.

Tento rok (2024) je to pořád stejná divočina.