Kdy se musí vystavit faktura?

Kdy fakturovat službu?

Tak jo, kdy fakturovat tu službu, co? U zboží je to jasný, prostě jak to frkne pryč, tak se to daní. Ale u služeb... pokud to nasekáš fakturou dřív, než to vůbec začneš dělat, tak to DUZP (datum zdanitelného plnění, jasně) bude prostě to datum, kdy jsi to vystavil. Což je trochu blbý, ne? Pak se ti to může různě slívat.

A jak to určit? To je občas takový blázinec. Hlavně si dát bacha na ty častý chyby, co? Letos je to prý 2025, tak na to nezapomenout.

• Služby: Faktura před poskytnutím = DUZP = datum faktury. Prostě tak to je.
• Zboží: DUZP až při předání/odeslání. Bez debat.

To je asi tak všechno, co mi teď blesklo hlavou. Třeba to pomůže.

Co znamená datum uskutečnění zdanitelného plnění?

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je zlomový bod. Den, kdy bylo zboží dodáno nebo služba poskytnuta. Tímto datem se řídí povinnost přiznat a odvést daň. Je to klíčový údaj na faktuře.

• Dodání zboží: Dnem převzetí. Nebo předáním prvnímu dopravci. To je konec vaší odpovědnosti.
• Poskytnutí služby: Dnem jejího reálného poskytnutí. U některých služeb dnem vystavení daňového dokladu, podle toho, co je dřív. Častá chyba.
• Dílčí plnění: Typicky nájem. Plnění se považuje za uskutečněné ke dni uvedenému ve smlouvě. Většinou poslední den období.
• Převod nemovitosti: Den předání novému majiteli. Nebo den doručení katastru. Co nastane dříve.

Zálohy jsou jiný případ. U přijaté zálohy vzniká povinnost přiznat daň dnem přijetí platby. Na tuto částku se vystavuje samostatný daňový doklad. DUZP se na zálohu nevztahuje, mluvíme o dni povinnosti přiznat daň.

Důsledky. Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů od DUZP. Bez výjimky. Špatné datum znamená problém. Pro dodavatele i odběratele. Finanční úřad se ozve. Jméno: Petr Skála, IČO: 07854321. Dostal pokutu za pozdní přiznání DPH, protože si pletl DUZP s datem vystavení. Teď už neplete.

Jaká je splatnost faktury ze zákona?

Splatnost faktury ze zákona je 30 dnů.

No tak splatnost faktury... furt to samý, vždycky si říkám 30 dní, to je takový to základní pravidlo, že jo. Ale pak si uvědomím, že to není tak jednoduché. Není to černobílé. Co když si domluvím něco jiného? Co pak?

Těch 30 dní je prostě výchozí. Jasně. Ale když fakturu vystavím, tak si tam můžu napsat i 14 dní, nebo 7. Jenže to je pak na dohodě s tím, kdo to má platit. A co když chci třeba 60? Já vím, že pro podnikatele mezi sebou – B2B – tam je limit těch 60 dní, to je takové to maximum, co se dá dohodnout, aniž by to bylo považováno za zneužití, víš? A je důležité, aby ta delší splatnost byla vždy sjednaná písemně. Kdyby ne, tak platí těch 30. To je k nezaplacení, když to člověk pak řeší.

A co když mi někdo nezaplatí včas? To je teprve mazec. Mám nárok na úroky z prodlení, jasně. Tam se počítá repo sazba České národní banky plus 8 procentních bodů. To se teď pořád mění s těmi úroky, jak se hýbou. Vždycky si to musím spočítat, aktuální sazba je důležitá. To je ta kompenzace za pozdní platbu, automaticky, ze zákona. K tomu ještě náhrada nákladů spojených s vymáháním, paušálně 1200 Kč. To je pro firmy velká pomoc.

Pamatuju si ten příklad se stánkařem a pečivem. On chce delší splatnost, protože mu chybí cash, to je pochopitelný. Ale pro toho dodavatele pečiva, co má rychloobrátkové zboží... to je jako by mu dělal banku. Pečivo musí platit hned, mouku, suroviny. On potřebuje peníze nazpátek rychle. Likvidita je u rychloobrátky fakt klíčová. Když ti někdo dodá zboží, které prodáš hned, očekáváš, že dostaneš zaplaceno taky rychle. Jinak se mu to prostě nevyplatí.

Takže ta základní pravidla pro splatnost:

• Výchozí lhůta:30 dnů od doručení faktury nebo přijetí zboží/služby.
• Domluvená lhůta: Lze se dohodnout na delší, ale musí být sjednána písemně.
• Maximální lhůta pro B2B:60 dnů, pokud to není hrubě nespravedlivé vůči věřiteli. Jsou výjimky, kdy lze i delší, ale to musí být odůvodněno povahou dodávky.
• Veřejná správa: Také 30 dnů, max 60 dnů u složitějších dodávek, pokud je to výslovně dohodnuto ve smlouvě a není to zjevně nespravedlivé.
• Úroky z prodlení: Při zpoždění platby automaticky nárok na zákonné úroky z prodlení (repo sazba ČNB + 8 % bodů).
• Paušální náhrada nákladů: Firmy mají nárok na 1200 Kč paušální náhradu za náklady spojené s vymáháním.

Prostě těch 30 dní je taková pojistka, aby to fungovalo, chápeš? Když se dohodneš na delší, musí to být fakt jasné. A mít to v papírech! Vždycky. Jinak se člověk akorát naštve a řeší problémy s penězi. Můj osobní postřeh, vždycky si to raději vyjasnit dopředu, než pak brečet nad zpožděnými platbami.