Kdy se platí srážková a kdy zálohová daň?

Kdy platíte srážkovou a kdy zálohovou daň: Jednoduchý průvodce pro rok 2024

Možná jste se s těmito pojmy už setkali a možná se v nich trochu ztrácíte. Srážková a zálohová daň. Oba způsoby odvodu daně z příjmů, ale každý se uplatňuje v jiných situacích. Tento článek vám v jednoduchosti a bez zbytečných složitostí vysvětlí, kdy a jak se který typ daně platí, s důrazem na praktické situace, ve kterých se s nimi můžete setkat.

Srážková daň: Rychlé a jednoduché řešení pro menší příjmy

Srážková daň je ideální pro příjmy, které jsou relativně malé a jednorázové. Funguje to tak, že plátce příjmu (např. zaměstnavatel, zadavatel díla) vám příslušnou částku (15 %) rovnou odečte a odvede státu. Vy se o nic nestaráte, nemusíte podávat daňové přiznání (pokud nemáte i jiné příjmy, které to vyžadují) a máte po starostech.

Kdy se srážková daň platí?

• Nejčastěji u příjmů do 10 000 Kč. Toto je klíčová hranice. Pokud váš příjem nepřekročí tuto částku, s velkou pravděpodobností se uplatní srážková daň.
• Dohody o provedení práce (DPP) s příjmem do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Pokud máte DPP a váš měsíční příjem u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne tuto hranici, bude se odvádět srážková daň.
• Autorské honoráře (např. za článek, fotografii) do 10 000 Kč. Pokud dostáváte peníze za svou tvůrčí činnost, srážková daň je pravděpodobná.
• Některé výhry v loteriích a sázkách (záleží na pravidlech dané loterie/sázky).

Důležité: Srážková daň je konečná. To znamená, že po jejím odvedení už nemusíte podávat daňové přiznání, pokud nemáte jiné zdanitelné příjmy, které tuto povinnost zakládají.

Zálohová daň: Komplexnější systém pro vyšší příjmy

Pokud váš příjem přesáhne 10 000 Kč, srážková daň už nestačí. Vstupuje na scénu zálohová daň, která je složitější a její výpočet se liší v závislosti na vaší individuální situaci.

Kdy se zálohová daň platí?

• U příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání), pokud je podepsané Prohlášení poplatníka.
• U dohod o provedení práce (DPP) s příjmem nad 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele.
• U příjmů z podnikání (OSVČ).

Jak se vypočítává zálohová daň?

Výpočet zálohové daně je složitější a závisí na několika faktorech:

• Hrubý příjem: Základ pro výpočet daně.
• Sociální a zdravotní pojištění: Tyto odvody se od hrubého příjmu odečítají.
• Základní sleva na poplatníka: Každý poplatník má nárok na základní slevu.
• Další slevy na dani: (např. na děti, manžela/manželku, invaliditu, studium).
• Daňové zvýhodnění: Snížení daně na dítě.

Plátce příjmu (např. zaměstnavatel) vypočítá zálohovou daň na základě těchto údajů a odvede ji státu. Na konci roku, nebo na vyžádání, obdržíte potvrzení o zdanitelných příjmech a odvedených zálohách, které slouží jako podklad pro daňové přiznání.

Prohlášení poplatníka: Klíč k optimálnímu zdanění

Prohlášení poplatníka je dokument, který podepisujete u svého zaměstnavatele. Díky němu můžete uplatnit slevy na dani (např. slevu na poplatníka, na děti, na manžela/manželku) a snížit tak výši zálohové daně, kterou platíte každý měsíc. Je důležité prohlášení podepsat, abyste zbytečně neplatili vyšší daň, než je nutné. Můžete ho podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v daném měsíci.

Závěrem:

Rozlišení mezi srážkovou a zálohovou daní je klíčové pro správné pochopení vašeho zdanění. Srážková daň je jednoduché řešení pro menší příjmy, zatímco zálohová daň vyžaduje komplexnější výpočet a podání daňového přiznání. Prohlášení poplatníka je důležitý nástroj pro optimalizaci placené daně. Pokud si nejste jisti, doporučujeme se poradit s daňovým poradcem.