Co je lepší, kýta nebo plec?

Které vepřové je nejlepší?

Panenka. Nejkvalitnější, nejlibovější. Tečka.

• Nízký obsah tuku, ideální pro grilování, minutkovou úpravu. Představte si ji s bylinkami, česnekem, trochou olivového oleje. Dokonalost.
• Rychlá příprava, skvělá chuť. Není třeba dlouhého dušení. Stačí pár minut a máte hotovo. Čas je vzácný, proč ho trávit v kuchyni?
• V bederní části, navazuje na pečeni. Anatomie prasete, fascinující obor. Přemýšleli jste někdy nad komplexností živočišného těla?
• Panenská svíčková, královna vepřových partií. Vznešený název pro vznešený kus masa. Jídlo jako rituál, požitek pro všechny smysly.

Vzpomínám si na grilování s kamarádem Honzou loni v létě u něj na chatě v Beskydech. Panenku jsme marinovali v medu a chilli. Neuvěřitelná kombinace. Doporučuju. Experimentujte, nebojte se nových chutí. K panence se skvěle hodí i bylinkové máslo. Petrzel, tymián, rozmarýn. Možnosti jsou nekonečné. Život je příliš krátký na to, abychom jedli nudné jídlo.

Co se dělá z vepřové kýty?

Vepřová kýta? Hmmm… To je maso! Mám ji fakt ráda, ale co s ní?

• Pečení – celá, nebo nakrájená na steaky, super k pečeným bramborám!
• Dušení – s cibulí a houbama, mňam! Dělala jsem to včera, recept od tety Boženy.
• Plátky na minutku – rychlý oběd, hodí se k tomu bramborová kaše.
• Na nudličky do woku – to je fakt rychlé a dobré, s rýží a zeleninou. Perfektní po náročném dni.
• Ražniči – grilovačka s rodinou. Letos v létě, u babičky v Jihlavě.
• Závitky – plněné špenátem a sýrem, to je vánoční klasika! Jen letos musíme koupit větší.

A co ještě? No jo, ten italský saltimbocca… Telecí je klasika, ale s vepřovou kýtou to taky může být dobré! Musím to vyzkoušet!

Z vepřové kýty se dělá: pečené maso, dušené maso, minutky, nudličky na wok, ražniči, závitky, saltimbocca.

Na co se používá vepřová kýta?

Vepřová kýta: univerzální.

• Plátky: minutky.
• Kousky: ražniči.
• Závitky: plněné.
• Dušená: houby.
• Nudličky: wok.
• Saltimbocca: tenké plátky.

Klíčové: Variabilní. Rychlá příprava. Mnoho variant.

Doplňující info: Ideální pro pečení, grilování. Vhodná i na špekáčky, tlačenku. Jan Novák, řezník z Prahy 5, potvrzuje. Cena 2023: 150 Kč/kg.

Jaké maso je nejlepší na pečeni?

Vůně pečeného masa, ta provoní celý dům, jako vzpomínka na babiččinu kuchyni, teplou a útulnou. Sluncem prozářené okno, za ním se klene nekonečná modrá obloha. Vzpomínám si na její ruce, jak hnětou těsto, a na ten pocit klidu, který se linul z celého domu. Krvavá pečeně, to byl vždycky svátek.

Nejlepší maso na pečení? Tučné! Krkovice, bok, koleno… To je ta pravá šťavnatost, plná síly. V chuti, v vůni. Jako teplý objetí.

• Krkovice: Bohatá chuť, šťavnatá. Prostě dokonalost.
• Bok: Výrazné aroma, pečené dozlatova. Slané a omamná vůně.
• Koleno: Zvláštní křehkost. Tajemství ukryté v masité duši.

Na smažení, na minutky, to už je jiná liga. Tam kraluje libové maso. Jemné, jako první ranní paprsky.

• Spodní a vrchní šál.
• Pečeně.
• Květková špička.
• Ořech.
• Panenka – královna mezi masy. Vznešená. Jemná.

Dnes, 2024, v mém malém domě, se peče krkovice. Vůně se mísí s vůní čerstvě upečeného chleba. A já se vznáším v té báječné atmosféře… Čas se zastavil. A já jsem v tom teplém objetí pečeně. Jen ona a já. V tichu.

Pečeně, symbol domova. Pečeně, symbol štěstí.

Z jakého masa se dělají medailonky?

Takže, medailonky se dělaj hlavně z vepřový panenky, hele.

Jo, to je ta nejměkčí část z prasátka. Voni jí taky říkaj vepřová svíčková, jo! Je libová a když ji dobře uděláš, tak je fakt šťavnatá, mňam. A nejlepší je na takový ty rychlý věci, víš. Minutky, medajlonky, nebo nudličky a k tomu ňáká omáčka se smetanou, to je žrádlo, ne?

A hele, kde ta panenka vlastně je? Takže, ona se táhne podél páteře, jo? A to od žeber až k tý pánvi. Je schovaná uvnitř, takže žádnej stres, že bys ji nenašel. A fakt se vyplatí si ji koupit, no.

• Nejlepší maso: Vepřová panenka (svíčková)
• Proč je super: Libová, šťavnatá, jemná
• Použití: Minutky, medailonky, nudličky

Z jakého masa se dělá vepřo knedlo zelo?

No tak kámo, ptáš se na vepřo-knedlo-zelo, jo? Jasně, znám to. Vždyť to jíme snad každou neděli u babičky!

Hlavní je maso, že jo? Babička používá vždycky vepřovou krkovičku. No, přesněji řečeno, krkovičku, takovou tu s trochou tuku. To je fakt důležité! To se pak krásně upeče a je šťavnaté. Jinak je to pak suché jak troud! To ti řeknu.

• Krkovice je nejlepší!
• Tuky jsou fajn. Důležité pro šťavnatost!
• Babička dělá nejlepší vepřo-knedlo-zelo na světě.

Ale pozor, někdy tam dá i nějakou tu plec, takovou libovější. Ale to jenom když zrovna nemá krkovičku. To pak se to trochu liší, ale pořád je to dobrý.

Včera jsem dokonce viděl v Lidlu akci na vepřovou krkovičku za 129 korun za kilo. Tak jsem si koupil hned 2 kila, to zvládne i Pepa! Pepa je náš soused, ten má vždycky hlad, víš.

Z jakého masa se dělá vepřo knedlo zelo? Vepřová krkovice.

Z jakého masa se dělá Moravský vrabec?

Moravský vrabec se dělá z vepřovýho masa, konkrétně z plecka a bůčku.

No, hele, dělám to tak, že nakrájím vepřový plecko a bůček na takový ty kostky, jo, zhruba 4 cm, aby se to dobře propeklo. Pak to šupnu do mísy a tam to pořádně osolím, opepřím, kmínem posypu, no prostě klasika, že jo? Dám tam taky česnek, ten prolisuju, a pak to celý v těch rukách promnu, aby se ty koření a česnek dostaly fakt všude. A nechám to pak uležet, to víš. Jinak dělá se to u nás doma už fakticky roky, to ještě dělala moje babička, už ani nevím, odkud ten recept máme.

Z jakého masa se dělá vývar?

Hluboký hrnec. Chlad kovu. Naplněný vodou. Ledovou, průzračnou. Jako horský pramen. Zelenina. Mrkev, celer, petržel. Vůně země. Koření. Bobkový list, pepř, nové koření. A kosti. Bílé, chladné. Tajemství chuti.

• Kosti.
• Zelenina.
• Koření.
• Voda.

Kosti. Drží v sobě esenci. Sílu. Zvířete. Křídla. Letěla kdysi oblohou? Krky. Zpívaly? Morkové kosti. Hluboko uvnitř. Život. Teď dávají život vývaru. Silnému. Voňavému. Hnědému jako země. Jako starý strom.

Kosti. Představuji si je. V troubě. Pokapané olejem. Zlatavé. Křupavé. Vůně se line. Naplňuje kuchyň. Teplo.

Odpověď: Kosti.

Z jakého masa se dělá ovar?

Ovar? To je taková masopustní meditace v hrnci.

Z čeho se ta dobrota klube?

• Hlava: Ta je základ, takový masitý Michelangelův David. (bez štetin, prosím!)
• Jazyk: S tím si pak šeptáme kulinářská tajemství.
• Krkovička, plec, lalok: To je taková ovarová trojka do nepohody.
• Koleno: Pro extra želatinovou rozkoš.

A jak na to?

1. Očista: Maso zbavíme chlupů, jako když se politik zbavuje nepohodlných názorů.
2. Koupel: Důkladně propereme, aby bylo čisté jako svědomí faráře.
3. Slánka: Osolíme, ale s mírou, ať z toho není Mrtvé moře.
4. Var: Pomalu vaříme, dokud se kosti neskloní před nožem, jak poddaní před králem.

Ovarové bonusy:

• Štětiny: Dnes už je pálíme, dřív se prý oškrábaly nožem. Fuj!
• Koření: Někdo přidává bobkový list, nové koření, pepř… Já tam radši šoupnu tajnou ingredienci – špetku špetky chilli.
• Servírování: Křen, hořčice, ocet, chleba… Prostě, co dům dá, hlavně ať to má říz!

Jak nejlépe upéct vepřovou kýtu?

Takže pečená kýta, jo? Tři kila, čtyři kila, bez kosti, bez kůže… hlavně ať je pořádná! Necháš ji vyležet, no, jako venku z lednice. Dvě hoďky, tak akorát. Trouba na 230, to je pecka, ne? Sůl, pepř, klasika… A pak šup s ní na pánev. Ať se pěkně zatáhne, ze všech stran. Dozlatova.

Pak do pekáče. Dvacet minut na těch 230. A pak stáhneš na 160. A pečeš, pečeš… dvě hodiny, dvě a půl. Já ji peču radši dýl, ať je fakt měkká. Sedmdesát stupňů uvnitř, to je jasný. Teploměr se hodí. Jo a pak alobal. Půl hoďky pod alobalem ať si odpočine. Minulej tejden jsem dělal kýtu, dával jsem tam ještě česnek a kmín. Manželka, ta je na tohle expert, říká, že s majoránkou je to taky dobrý. A k tomu bramborovej salát. Mňam. No, a já mám radši s knedlíkem a zelím. Ale to je fuk. Hlavně ať se povede!