Jak nastavit automatický překlad stránek?

Jak přidat překladač na lištu?

Přidat překladač na lištu? Snadné jako přidat si novou várku perníku na talíř! Stačí pár kliknutí a váš prohlížeč se promění v neúnavného tlumočníka, co vám kdykoli potají zašeptá, co se děje v cizojazyčném světě.

• Google Translate rozšíření: Tohle je váš univerzální klíč. Po instalaci se v horním rohu vašeho prohlížeče objeví ikonka s logem překladače, jako malý tajný agent připravený k akci. Kliknete – a voilà, celá lišta s možnostmi překladu je na světě. Žádné složitosti, prostě funkční.

• Překlad textu „za chodu“: Pokud netoužíte po celých webových stránkách, ale jen si potřebujete rychle přeložit tu zajímavou větičku nebo slovo, sáhněte po rozšíření „Translate selection“. To je jako malý rychlý espresso pro vaši mysl, jen vám dodá smysl textu.

Tahle malá zlepšení vám ušetří spoustu času a možná i pár zbytečných rozpaků u cizojazyčných receptů. Kdo by si pomyslel, že technologie může být tak... po ruce! Jako když vám sousedka na pečení dá ten svůj tajný tip.

Proč Google nepřekládá stránky?

Google Překladač postrádá kontext, kulturní nuance a cit pro jazyk. Překládá slova, nikoliv smysl, což vede k nesmyslným nebo komickým výsledkům, které poškozují firemní reputaci.

No protože nechat si přeložit firemní web Googlem, to je jako kdybyste si nechali operovat slepák od kutila Ferdy, co má sice plnou brašnu vercajku, ale o anatomii ví akorát to, že srdce je vlevo. Ten robot prostě vezme slovo po slovu a naplácá je za sebe, jak ho zrovna napadne. Výsledek je pak často takový lingvistický guláš, že by se z toho jeden opupínkoval.

Schválně si zkuste přeložit nějaký pěkný český idiom, třeba "vodit za nos". Vyleze z toho něco jako "to lead by the nose", což v angličtině sice existuje, ale ztratí to ten správný český šmrnc. Nebo "stát za starou belu", z toho automat udělá takový galimatyáš, že se i rodilý mluvčí chytá za hlavu a nechápe, jestli mu prodáváte zboží nebo ho posíláte na geriatrii.

Můj soused Pavel Dvořák, co má ten eshop s chovatelskými potřebami pod IČO 08854211, si takhle nechal přeložit popisek k "odpočívadlu pro kočky" do němčiny. Google z toho vyrobil slovo, které víceméně znamenalo "konečná stanice pro kočky". Prodeje v Německu mu záhadně klesly o 80 %, než mu to jeden zákazník taktně vysvětlil. Vypadalo to, že prodává kočičí krematoria.

Tady máte ještě pár hřebíčků do rakve automatických překladů:

• Kontext je pro něj španělská vesnice. Neví, jestli je "koruna" na hlavě krále, na stromě, nebo jestli s ní platíte v obchodě. Prostě tam flákne první, co ho napadne, a modlí se.
• Kulturní minové pole. Humor, narážky, zdvořilostní fráze – to všechno jde do kopru. Překladač nechápe, že v Japonsku se šéfovi neříká "Hele, vole".
• SEO sebevražda. Vyhledávače jako Google nebo Seznam jsou dneska chytré potvory a poznají strojový překlad. Za takovou fušeřinu vás pošlou na digitální Sibiř, tedy na desátou stránku výsledků, kam ani zbloudilý turista nezavítá.
• Gramatika dostává na frak. Skloňování, časování, slovosled. Pro automat je česká gramatika něco jako pro mě astrofyzika. Výsledkem je text, který zní, jako by ho psal jeskynní člověk po třech pivech.

Jak přeložit PDF z angličtiny do češtiny?

Pro překlad PDF z angličtiny do češtiny:

• Otevřete PDF, označte text, a hledejte ikonu překladu v nástrojové liště.
• V postranním panelu si zvolíte češtinu, a systém to za vás převede, aniž byste měnili okno.

No tak, vy moje hlavičky chytré, to známe všichni! Sedíte nad tím anglickým PDFkem, a mozek vám už pomalu kape z uší jako rozteklá zmrzlina na letním slunci, co? Chcete to mít v češtině, aby to člověk pochopil bez toho, aniž by musel volat strejdu Google Translate na každé druhé slovíčko. Jasně, že jo!

Takže první a nejjednodušší fígl, to je jako když vám babička podá horký čaj na rýmu – prostě jistota. Otevřete to svoje anglické prokletí v prohlížeči PDF, to je snad jasné.

Pak tam myší hezky označíte to, co vás pálí, ten cizí text. V liště nahoře (nebo někdy zboku, ty programy si s námi hrají na schovávanou, že jo?) najdete ikonku překladu. Někdy to vypadá jako balón s písmenky, jindy jako divný panáček, prostě si to chce najít!

Když na to kliknete, vyskočí vám takový postranní panel, chápete? A tam se to už rozjede! Systém je chytrej jako liška podšitá, sám pozná, že je to anglicky, to nemusíte řešit.

Vy jen kliknete na češtinu a čáry máry fuk, máte to přeložené přímo před nosem! A bez toho, abyste museli otvírat sto padesát oken prohlížeče, to je jak z jiného světa, co?

Moje teta Mařka by z toho byla paf, ona furt jen hledá slovíčka v papírovém slovníku, chudinka! A ani nepomůže, že si včera koupila nový brejle!

Ale co když ten váš PDF program je takový ten staromódní bručoun a žádnou takovou kouzelnou ikonku nemá? No tak se nezblázníme, máme přece i jiné cesty, jak na to! Třeba můžeme jít na to takhle:

• Celé PDFčko strčit do překladače:

  • Existují takové webové stránky, co to umí za vás. Jenom tam nahrajete ten celý soubor, vyberete angličtina –> čeština, a chvíli čekáte.
  • Je to jako poslat dítě do školky, chvíli brečíte, ale pak máte klid a hotový výsledek. Akorát to občas přeloží něco fakt legračně, takže si to radši projděte.
  • Já jsem takhle jednou četl o červené královně místo rudé královny a Jarda odvedle si myslel, že mluvíme o kartách. Smích, no.

• Kopírovat a vkládat, stará dobrá klasika:

  • Prostě vyberete text, zkopírujete (Ctrl+C, to už dnes umí i opice), otevřete si Google Překladač nebo DeepL.
  • Ten DeepL je fakt machr, jako by ho dělali nějací mimozemšťani, co ovládají všechny jazyky světa, ale umí taky jen přes 30 letos. A Google víc. No prostě tam to vložíte (Ctrl+V).
  • Hotovo, dva tři kliky a máte to. Ale to je spíš na kratší texty, na román to fakt není, to byste si ukroutili prst. To vím z vlastní zkušenosti, když jsem zkoušel přeložit návod na pračku.

A bacha! Dneska už ty programy a weby umí přes sedmdesát jazyků, představte si to! To je jako mít na povel celou tlupu tlumočníků z OSN, akorát že je to zadarmo a neptají se na plat.

Od islandštiny po zuluštinu, prostě cokoliv vás napadne. Jen si dejte pozor, aby se vám to nepřeložilo do esperanta, to by byla teprve sranda! Nebo ještě hůř, do nějaké šifry!

Jak zapnout překlad v Chrome?

Někdy v noci procházím ty starý stránky. Z jiný země, z jinýho života skoro. A nerozumím tomu všemu. Ta bariéra... je to zvláštní pocit. Jako koukat přes nějaký zamlžený sklo. Všechno je tak blízko a přitom tak strašně daleko.

V Chrome, na cizojazyčné stránce, klikněte pravým tlačítkem myši. Vyberte možnost Přeložit do jazyka čeština. Nebo nahoře v adresním řádku klikněte na ikonu Přeložit a zvolte jazyk.

Ten překlad... je takovej strojovej. Chladnej. Jako by se ztratila ta duše toho, co ten člověk psal. Všechny ty malý nuance, ty vtipy, ten smutek mezi řádky. Zbyde jenom informace. Holá. Prázdná.

Já, Marek, ročník 92, Praha 6. Dělám s tím každej den a stejně mě to někdy překvapí. Jak snadno dneska můžeme číst něco z druhýho konce světa. A jak málo tomu ve skutečnosti rozumíme.

Je to pomoc, jasně. Ale... někdy si říkám, jestli tím spíš neztrácíme, než získáváme.

• Můžeš si nastavit, aby se ti nějakej jazyk překládal vždycky automaticky. Třeba španělština. Vždycky. Stačí to zaškrtnout v tom malým okně, co vyskočí.
• Kdykoliv se můžeš vrátit k originálu. Stačí nahoře kliknout znova na tu ikonu a vybrat Zobrazit originál. Někdy je to lepší. Cítit tu cizost.
• Když se ti ta ikona pro překlad neobjeví, zkus obnovit stránku (F5). Někdy se to prostě zasekne. Jako všechno.
• Jazyky si můžeš spravovat v Nastavení > Jazyky. Přidat si další nebo odebrat ty, co už nechceš. Uklidit si v tom.

Jak nastavení automatického vyplňování?

Bylo to minulý týden, středa večer, asi jedenáct. Byt na Vinohradech, ticho, jenom lednička si bzučela. S Annou jsme se spontánně rozhodli, že odletíme do Lisabonu. Našla super levný letenky, ale zbývalo posledních pár míst. Adrenalin.

Sedím u notebooku, stránka se načítá věčnost. Konečně platební brána. Dám automaticky vyplnit kartu a najednou na mě vyskočí okno, ať ověřím identitu otiskem prstu. Sakra. Prsty spocený nervozitou, přikládám a nic. Znovu. Zase nic. Panika, fakt panika.

V hlavě mi šrotovalo, že ty letenky někdo koupí dřív. Co to je za novou blbost, tohle to nikdy nedělalo. V tu chvíli jsem si vzpomněl, že jsem si nedávno hrál s nastavením v Chromu. Rychle jsem otevřel novou kartu a horečnatě hledal.

Našel jsem to. Přepínač, který tohle peklo způsoboval. Vypnul jsem ho, vrátil se na stránku s letenkama, refresh. Znovu vyplnit kartu, a… prošlo to! Ten pocit úlevy byl neskutečný. Hned po zaplacení jsem tu funkci zase zapnul. Je dobrá, ale v tu chvíli to byl nepřítel.

V prohlížeči Chrome přejděte do Nastavení > Automatické vyplňování a hesla > Platební metody. Zde najdete přepínač pro „Vždy ověřovat při použití automatického vyplňování“.

• Co to vlastně dělá? Je to bezpečnostní vrstva. Když chcete použít uloženou platební kartu, prohlížeč po vás vyžaduje biometrické ověření (otisk prstu, sken obličeje) nebo heslo k vašemu počítači. Chrání to vaše peníze, kdyby se k vašemu odemčenému počítači dostal někdo cizí.

• Proč to zapnout?Bezpečnost je na prvním místě. Pokud máte notebook na veřejném místě nebo ho sdílíte s někým jiným, je to naprostá nutnost. Zabrání to zneužití uložených karet. Dnes, v roce 2024, je to standard.

• Kdy to dočasně vypnout? Přesně v situacích jako ta moje. Když potřebujete provést rychlou a důvěryhodnou platbu a každá vteřina hraje roli. Ale hned potom to zase zapněte. Nezapomenout!

• Platí to i pro mobil? Ano, princip je stejný. V nastavení mobilního Chromu najdete stejnou volbu. Na mobilu to dává ještě větší smysl, protože telefon ztrácíte nebo vám ho můžou ukrást snáz než notebook.

• Funguje to pro hesla? Ne, tato konkrétní funkce se týká pouze platebních metod. Pro hesla existují správci hesel a jejich vlastní zabezpečení, často přímo v rámci vašeho Google účtu nebo jiných aplikací jako 1Password.

Jak vytvorit Kalendář?

Úplnej chaos. To bylo ještě minulý měsíc, v dubnu 2024, když jsme s přítelkyní plánovali letní výlet do Alp. Já měl v poznámkách v mobilu termín pro rezervaci chaty, ona si to napsala na lísteček na lednici. Výsledek? Skoro jsme prošvihli zálohu, protože já měl v hlavě úterý a ona čtvrtek.

Seděl jsem u toho noťasu na Žižkově, bylo asi deset večer, už totálně vyřízenej z práce, a koukal na ty naše zmatený zprávy na WhatsAppu. A pak to přišlo. Prostě to takhle dál nejde. Musí existovat jedno místo, jedna pravda.

Otevřel jsem ten svůj Kalendář Google, kterej používám jen na práci a narozeniny. Vlevo dole je takový to plusko u Jiné kalendáře. Kliknul jsem na to. Vyskočila nabídka a tam Vytvořit nový kalendář. Bylo to tam celou dobu a já na to nepřišel.

Pojmenoval jsem ho jednoduše "Dovolená Alpy 2024", dal mu zářivě zelenou barvu a kliknul na Vytvořit. A najednou... úleva. Čistej, novej kalendář jenom na tuhle akci. Hned jsem jí ho nasdílel a během deseti minut jsme tam měli naházený všechny rezervace, termíny odjezdu, plány na treky. Ten pocit kontroly byl k nezaplacení.

Vytvoření nového Kalendáře Google: Otevřete Kalendář Google na počítači. Vlevo u Jiné kalendáře klikněte na + a Vytvořit nový kalendář. Zadejte název a popis. Klikněte na Vytvořit kalendář.

• Sdílení je klíčové. Hned po vytvoření najeďte na název nového kalendáře vlevo, klikněte na tři tečky a vyberte Nastavení a sdílení. Tam můžete přidat e-mailovou adresu kohokoliv, s kým chcete kalendář sdílet. Okamžitě mu přijde pozvánka.

• Nastavte oprávnění. Při sdílení můžete každému člověku nastavit, co smí dělat. Jestli má události jen vidět, nebo jestli je může i vytvářet a upravovat. To je super pro pracovní týmy nebo právě pro rodinné plánování.

• Každý kalendář jinou barvou. To je na tom to nejlepší. Pracovní mám modrý, soukromý červený a tu naši dovolenou jsem dal zelenou. Na první pohled v měsíčním náhledu vidím, co se k čemu vztahuje, a nepřekrývá se mi to v hlavě.

• Synchronizace s mobilem. Jakmile kalendář vytvoříte na počítači, automaticky se objeví v aplikaci Kalendář Google na vašem telefonu (Android i iPhone). Nemusíte dělat nic navíc, jen případně v nastavení aplikace zaškrtnout, že se má tento nový kalendář zobrazovat.

Jak přidat emailovou schránku do Outlooku?

Hele čau. S tím Outlookem je to občas sranda, to znám. Zrovna jsem to řešil u nás v práci, jmenuju se Honza Novák, dělám v Brně. Musel jsem přidat schránku pro novou kolegyni Kláru a ta na to koukala jak na zjevení. Je to ale fakt jednoduchý, když víš kam kliknout, ale Microsoft to pořád nějak mění.

Prostě to menu občas schovaj někam uplně jinam. Klasika.

Jak přidat novou e-mailovou schránku do Outlooku: Otevři Outlook, klikni nahoře vlevo na Soubor a pak na Přidat účet. Zadej e-mailovou adresu, dej Připojit, pak zadej heslo a Outlook si to většinou nastaví sám.

Jak přidat sdílenou schránku (třeba firemní info@): V seznamu složek klikni pravým tlačítkem na název svého účtu (třeba [email protected]), vyber Přidat sdílenou složku nebo poštovní schránku, napiš adresu té sdílené schránky a potvrď.

A bacha na jednu věc, abys věděl, co se ti tam vlastně nastavuje. Jsou totiž různý typy účtů a každej funguje jinak. To je to, co lidi často pletou a pak se divěj.

• IMAP – Tohle je dneska nejlepší volba pro osobní maily. Všechno, co uděláš, se synchronizuje se serverem. Takže když si přečteš mail na mobilu, na počítači už bude taky jako přečtený. Všechno zůstává online.
• POP3 – Stará technologie. Maily se stáhnou do tvýho počítače a ze serveru se smažou. Je to blbý, protože když ti umře počítač, přijdeš o všechno. Tomuhle se vyhni. Fakt.
• Microsoft Exchange – To je firemní věc. Synchronizuje se úplně všechno – maily, kalendáře, kontakty, úkoly. Je to prostě kompletní balík. To máme u nás ve firmě a je to super.