Jak poznat, že to psala AI?

Jak odhalit digitálního pisálka: aneb poznáváme texty generované AI

Umělá inteligence proniká do stále více oblastí našich životů, a psaní textů není výjimkou. Ačkoliv se generátory textu neustále zdokonalují, stále existují jemné nuance, které nám mohou napovědět, zda za daným textem stojí člověk, nebo algoritmus. Není to sice stoprocentní věda, ale s trochou cviku a pozornosti lze digitálního pisálka často odhalit.

Nejde jen o prostou kontrolu gramatiky a pravopisu, ty už AI zvládá na výbornou. Musíme se zaměřit na subtilnější znaky. Jedním z nich je plynulost a komplexnost vyjadřování. Lidský text se vyznačuje větší variabilitou ve stavbě vět a odstavců. Střídají se krátké a dlouhé věty, používají se různé stylistické figury a obraty. AI má tendenci generovat spíše jednotvárný text s kratšími větami a jednodušší strukturou. Představte si to jako rozdíl mezi improvizací zkušeného jazzmana a opakující se melodií hrací skříňky.

Dalším vodítkem je použití interpunkce. Lidé přirozeně využívají širší škálu interpunkčních znamének – pomlčky, závorky, dvojtečky, uvozovky. AI se drží spíše základních znamének jako tečky a čárky. Zkuste si představit, jak byste sami napsali nějaký emotivní text. Pravděpodobně byste použili vykřičníky nebo otazníky, abyste vyjádřili své pocity. AI se takovému projevu spíše vyhýbá.

Důležitým faktorem je i obsahová hloubka a originalita. Lidské texty často obsahují osobní postřehy, názory, zkušenosti, humor a ironii. AI se sice učí napodobovat lidský styl, ale stále má problém s generováním skutečně originálního a hlubokého obsahu. Často se uchyluje k obecným frázím a klišé. Můžete si to představit jako rozdíl mezi ručně malovaným obrazem a tištěnou reprodukcí.

V neposlední řadě je dobré zaměřit se na kontext a logickou návaznost. AI se sice učí chápat souvislosti, ale občas se v nich ztrácí. Může generovat text, který je gramaticky správný, ale logicky nedává smysl. Může skákat mezi tématy, opakovat se, nebo dokonce odporovat sám sobě. Je to jako poslouchat někoho, kdo mluví plynule, ale říká nesmysly.

Samozřejmě, s rozvojem AI se tyto rozdíly budou postupně stírat. Ale prozatím nám tyto drobné signály mohou pomoci odhalit, zda za textem stojí lidská mysl, nebo sofistikovaný algoritmus. A kdo ví, možná právě tato schopnost kritického čtení a rozpoznávání nuance se stane v digitální době klíčovou dovedností.