Jak se měří kapacita baterie?

Jak se skutečně měří kapacita baterie? Za zdánlivě jednoduchým číslem se skrývá komplexní proces

Na trhu s bateriemi se často setkáváme s údajem o kapacitě, typicky udávaným v ampérhodinách (Ah). Zjednodušeně řečeno, toto číslo udává, kolik proudu baterie dodá po celou dobu svého vybíjení. Avšak zdánlivá jednoduchost tohoto čísla skrývá komplexní proces měření, který se řídí normami a zohledňuje řadu faktorů. Často se totiž setkáváme s odlišnými hodnotami kapacity v závislosti na použité metodice měření.

Evropská legislativa sice preferuje měření při vybíjecím proudu rovnajícím se jedné dvacetině nominální kapacity (C/20), jak je uvedeno v úvodu, to však není jediný, ani univerzální způsob. U 60 Ah baterie to skutečně znamená vybíjecí proud 3 ampéry (60 Ah / 20 = 3 A). Tento postup zaručuje pomalé a relativně šetrné vybíjení, které umožňuje přesnější měření celkové dodané energie. Baterie se při tomto postupu méně zahřívá a snižuje se vliv vnitřního odporu na výsledek měření.

Nicméně, reálné podmínky užití baterie se od laboratorních podmínek C/20 výrazně liší. Při vyšším odběru proudu se projeví tzv. Peukertova rovnice, která popisuje závislost kapacity baterie na proudu. Čím vyšší proud baterie dodává, tím menší je její skutečná kapacita. To znamená, že 60 Ah baterie nedodá 60 Ah při vybíjení například 60 A. Skutečná dodaná kapacita bude podstatně nižší.

Další faktor ovlivňující měření je teplota. Kapacita baterie se s klesající teplotou snižuje. Proto se laboratorní měření obvykle provádí při standardní teplotě, často 25°C. Odchylky od této teploty ovlivňují výsledek měření.

Měření kapacity baterie tedy není jednoduché a jednoznačné číslo. Uváděná hodnota je laboratorní výsledek za specifických podmínek, který v reálném světě nemusí přesně odpovídat skutečné dodané kapacitě. Je proto důležité brát v úvahu nejen nominální kapacitu, ale i způsob měření, pracovní teplotu a očekávaný odběr proudu při výběru baterie pro konkrétní aplikaci. Pro přesnější představu o reálné životnosti baterie se doporučuje studovat tzv. vybíjecí křivky, které znázorňují průběh napětí a proudu během vybíjecího procesu. Tyto křivky poskytují komplexnější obraz o chování baterie za různých podmínek a umožňují přesnější predikci jejího výkonu v praxi.