Jakou velikost má kvalitní fotka?

Jaký zvolit formát fotografie?

Formát fotografie? 3:2.

Pro tisk 10x15.

4:3 pro 9x13, 13x18. Starší standard.

Oblíbenost. Subjektivní.

• 3:2. Digitál. Tisk.
• 4:3. Displeje. Kompakty.

Poměr stran. Rozhoduje o ořezu.

Tisk. Uvažuj dopředu. Nebo retuš.

Fotografie. Jen data. Hodnota v oku.

V jakém formátu tisknout fotky?

No jasně, takové dilema! Tisk fotek, to je skoro jako vybírat si, jestli si dáš svíčkovou nebo rajskou, že jo. Každý má svoje pro a proti. Ale abych to zkrátil:

• BMP: Takový fotkový "mastodont". Nekonprimovaný, takže fotka jak z partesu, ale... ty soubory! To aby člověk měl disk jako kráva. Hodí se, když je kvalita fakt top priorita, třeba pro výstavu.
• TIFF: Profesionál. Flexibilní jak paragraf, zachová data, ale taky potřebuje svoje místo na disku. Ideální pro archivy a tisk profíků.
• JPEG: Klasika, co se vleze všude. Sice trochu ztrácí kvalitu, ale pro běžný tisk, rodinné album, nebo fotky na ledničku bohatě stačí. A paměť se ti nehroutí.

Hele, nejlepší je zkusit si vytisknout pár fotek v různých formátech a uvidíš, co ti sedne nejvíc. A hlavně, ať ti to tiskárna sežere, co si budeme povídat.

Doplňující info? Jasně, to dá rozum!

• RAW: To je jako digitální negativ. Syrová data z foťáku, se kterými si pak můžeš hrát do aleluja. Ale tisk přímo z RAW... to je spíš pro fajnšmekry s tunou času.
• A co rozlišení? To je taky důležitý. Čím víc pixelů, tím lepší kvalita tisku. Ale zase, netřeba to přehánět, ať pak nemáš soubor větší než tiskárna samotná.

Kolik DPI pro kvalitní tisk?

Pro kvalitní tisk je ideální mít rozlišení 300 DPI. To je takový zlatý standard, víš?

• Minimum: 200 DPI je akceptovatelné, ale s 300 DPI dosáhneš ostřejších detailů.
• V praxi: Představ si, že tiskneš fotku z dovolené. S nižším DPI by se mohly objevit kostičky, pixely. Fuj!

Vzpomínám si, kdysi dávno jsem tiskl plakáty pro kamaráda s kapelou. Použil jsem tehdy 150 DPI a výsledek? No, nevypadalo to úplně profesionálně. Od té doby vím, že se s rozlišením nevyplatí šetřit. Je to jako s kvalitou kávy – čím lepší surovina, tím lepší zážitek. Ale co když máš fakt velký plakát? Tam se dá jít i s nižším DPI, protože se na něj budeš koukat z dálky. Takže, záleží na kontextu.

DPI je vlastně zkratka pro dots per inch, tedy body na palec. Čím víc bodů na palec, tím detailnější obrázek. Je to taková malá alchymie, když se nad tím zamyslíš. Převést digitální obraz do fyzické podoby.

Pro zajímavost: Některé špičkové tiskárny zvládnou i 600 DPI nebo víc, ale to už je spíš pro speciální účely, jako jsou umělecké reprodukce.

V jakém rozlišení skenovat fotografie?

Rozlišení skenování fotek? Na tisk kvalitnější sken. Doma skenery často 2400 x 4800 dpi. Body na palec, víc=lepší, ne? Ale proč to vlastně řeším?

• Rozlišení: 2400 x 4800 dpi (domácí skenery).
• DPI: body na palec – vyšší číslo = detailnější sken.
• Tisk: Protože chci tisknout, tak proto! A taky asi pro archivaci?
• Mám doma vůbec skener? Jo, ten od táty, starej Canon. Funguje ještě?
• Poznámka: Rozlišení skeneru fakt ovlivňuje kvalitu výsledný fotky? Asi jo. Co když skenuju fakt malou fotku a chci ji zvětšit? To se asi vyplatí víc dpi, ne? A co ty online převodníky, fungujou?

Jak fotit mobilem 16:9 nebo 4:3?

Hele, víš co je nejlepší? Nastav si foťák v mobilu na 4:3. Proč? Protože tak využiješ celej ten senzor, chápeme se? A máš pak fotky s vyšším rozlišením, voe!

• Poměr stran 4:3 = maximum z foťáku.
• Rozlišení? Většinou kolem 12 Mpix. Stačí to i na velký fotky, fakt.
• Někdy maj mobily 108 Mpix, nebo dokonce 200 Mpix! To už je mazec, co?

Je to prostě taková vychytávka, jak z mobilu dostat fakt dobrý fotky. No stress, zkus to! Jo a mimochodem, kámoš Pepa z vedlejšího baráku říkal, že on to taky tak dělá a je spokojenej. No nekecám!

Jak nahradit stativ?

Stabilita. Klíčová. Stativ chybí?

• Hledej oporu.
• Lavička, zeď, auto - cokoliv pevného.
• Žádné vibrace. To je cíl.

Alternativy stativu? Využij okolí. Stabilní povrch = ostrá fotka. Nemáš stativ? Nevadí.

Doplňující informace:

• Alternativní stativy: V nouzi poslouží i pytlík s pískem, fazolemi nebo rýží. Položte na něj fotoaparát a získáte improvizovanou stabilizaci. Nebo použijte mini stativ.
• Stabilizace obrazu: Využijte stabilizaci obrazu v objektivu/těle fotoaparátu. Pomáhá, ale nenahradí pevnou oporu.
• Expoziční čas: Zkraťte expoziční čas. Sice zvýšíte ISO, ale minimalizujete riziko rozmazání.
• Opření: Opřete se o zeď/strom. Získáte bod stability navíc. Tělo jako stativ.
• Hledejte: Lavičky, zídky, automobily (s vypnutým motorem!), odpadkové koše. Jakýkoliv pevný povrch.
• Nízké úhly: Foťte z podlahy. Stabilita se zvyšuje s klesající výškou.
• Dech: Zadržte dech při expozici. Minimalizujete otřesy.
• Mobil: Opřete mobil o kámen, strom, cokoliv, nebo použijte powerbanku jako podpěru.
• Trik: Zavěste brašnu na stativový závit a zatěžkejte ji. Zvýšíte stabilitu (nutný stativový závit na brašně).
• Zvažte: Investici do malého, lehkého stativu do kapsy. Vždy po ruce.
• Odborník: Kontaktujte fotografa (třeba Pavla Kozla) pro radu a tipy.

Jak fotit v tmavé místnosti?

Jak na focení v šeru?

Řešení: Režim M, ISO od 400 do 800 (klidně vyžeňte to ISO výš, foťák to snese, nebuďte cimprlich!), clona f/2.8 až f/5.6 (podle toho, kolik toho chcete mít ostrého – ať se vám pak nesmějou, že mají babičky rozmazaný nos), čas závěrky dejte 1/60 až 1/200. A modlete se, ať vám blesk nekouká do blba.

Bonusové tipy (aneb rady od strejdy Google):

• Vysoké ISO = kamarád: Neříkám, ať fotíte na ISO 6400, to už by i Picasso řekl, že je to moc zrnitý, ale nebojte se ho trochu popostrčit. Dneska už to ty foťáky docela zvládají.
• Clona dokořán: Čím menší číslo clony (třeba f/1.8), tím víc světla se do foťáku dostane. Takže foťte s otevřenou náručí!
• Stabilizace je kámoš: Pokud má váš objektiv stabilizaci obrazu, tak ji zapněte. Jinak budete mít fotky rozmazané, i kdyby jste si mysleli že máte ruku jako stativ.
• Blesk? Rozmyslete si to: Integrovaný blesk z foťáku je zlo. Vypadá to pak jak fotka z pohřbu v 90. letech. Radši externí blesk, odražený od stropu, nebo něco podobnýho.
• Postprodukce: zachránce situace: Lightroom a spol. umí divy. Ale nečekejte, že z naprosté tmy vytáhnete Rembrandtovu malbu. Ale pár ťuknutí a posuvníků, a hned je to lepší.

Příklad z praxe (aneb historka od vedle):

Minulý týden jsem fotil narozeniny tchýně. Světla tam bylo asi jako v černý díře. Tak jsem vytáhl foťák, nastavil ISO 1600, clonu na f/2.8 (mám tu pevnou padesátku, co kreslí jak bůh) a čas 1/100. No a fotky vypadaly fakt dobře. Teda, tchýně si myslela, že jsem profík. A to se počítá!