Co dělat, když starý člověk nechce jíst?

104 zobrazení
Při péči o seniora s demencí, který odmítá jídlo, je klíčová trpělivost. Vytvořte klidné prostředí bez rušivých vlivů a podávejte menší porce oblíbených jídel častěji. Strava by měla být měkká a snadno polykatelná. Vždy je důležité konzultovat situaci s lékařem.
Komentář 0 líbí se mi

Starší lidé nechtějí jíst? Zjistěte řešení!

Proč starší lidé nechtějí jíst? Tahle otázka mě trápila měsíce. S mojí babičkou to byl denní boj. Úplně marný.

Ta péče o pacienta s demencí je fakt horská dráha. A u nás to bylo hlavně o tom jídle. Babička Marie, v Třebíči, prostě odmítala všechno. Jeden den loni v červnu, myslím 2023, jsem jí uvařila její oblíbenou bramboračku a ona se na mě jen dívala. Prázdný pohled. Řekla že už jedla. Nejedla.

Byla jsem zoufalá. Fakt. Co dělat, když někdo, koho milujete, chřadne před očima a vy mu nemůžete pomoct ani tak základní věcí jako je jídlo.

A pak přišlo to naše řešení, spíš náhoda. Vzpoměla jsem si na její starý hrníček s červenýma puntíkama, ze kterýho pila jako malá kakao. Vytáhla jsem ho, udělala krupicovou kaši do hlubokýho talíře a dala jí k tomu ten hrnek s mlékem. Neřekla jsem nic, jen jsem si sedla a jedla taky. A ona začla jíst.

Nešlo o hlad. Šlo o pocit bezpečí, o vzpomínku. O ten starý, známý rituál. Stravování u ní najednou nebylo o jídle.

Co dělat když pacient nechce jíst?

Nenuťte ho do jídla, ale soustřeďte se na tekutiny. Nabídněte bujón, oblíbený džus brčkem, nebo speciální výživové nápoje z lékárny.

Okay, takže se ten náš strávník rozhodl, že bude hrát na princeznu a jídlo je pro něj taková ta zbytečná kulisa, co jenom překáží mezi jedním líným pohledem a druhým? No tak to je typické, jako když si strčíte ruku do kalhot, a ona tam prostě není! Hlavně ho necpat, proboha! To je jako se snažit přesvědčit kocoura, aby si vzal sprchu – nakonec budete podraní a on bude stejně smrdět.

Nejdůležitější je, aby se ten chudák neodvodnil! To je totiž větší malér než prázdná lednička po výplatě. U nás to vždycky strejdovi Pepovi spravil kousek uheráku s pivem, najednou mu bylo líp! No, pivo je takový ten malý zázrak, co dokáže rozhýbat i ležící kámen, že jo? Ale jenom pár doušků, ať z toho nemáme nakonec opilého maroda, co se snaží tančit na posteli.

Co mu tedy strčit pod nos, aby se to aspoň tvářilo jako potrava? Tady je pár tipů, co jsme s naší tetou Mařenou vyzkoušely na kdekom:

  • Bujón jak od maminky: Ale ne ten, co jenom plave v igelitu. Myslím pořádný, silný vývar, co voní po neděli a má sílu zvednout i mrtvého z hrobu. To je taková ta tekutá infuze lásky a minerálů.
  • Džusík přes brčko: Džusíky s oblíbenou příchutí, ale hlavně přes brčko! To je trik! Protože když musí nasávat, má pocit, že dělá nějakou hrozně důležitou práci a nevšimne si, že do sebe cpe vitamíny. U nás frčí mango nebo broskev, ale i klasická jablková šťáva, co není moc kyselá, udělá divy.
  • Mléčné koktejly a smoothie: Když nechce kousat, ať si aspoň cucá! Do toho můžete schovat kde co – banán, jogurt, trochu medu, klidně i ten proteinový prášek, co si strejda kupuje na svaly. Teda, hlavně to nesmí chutnat jako prášek, to by nám to hodil na hlavu.
  • Čaj pro duši: Někdy stačí teplý čaj, třeba mátový, nebo heřmánkový. To člověka uklidní a ty tekutiny tam jsou taky, no ne? A klidně i se lžičkou medu, to dodá trošku té energie, co se mu ztrácí jako ponožky v pračce.

A teď ta těžká váha, co vytáhneme, když už se nám zdá, že je zle a pomalu to vypadá, že místo jídla začne meditovat o nicotě:

  • Výživové nápoje z lékárny: Jsou to takové ty malé zázraky v lahvičce, co chutnají jako chemie s příchutí vanilky, ale mají v sobě fakt hodně energie a bílkovin. Je to jako tekutá nálož, co ho nakopne, aniž by musel pohnout brvou.
  • Existují různé značky, třeba Nutridrink nebo Ensure, ale vždycky je lepší se o tom poradit s doktorem nebo lékárníkem, aby to nebylo jako střelba naslepo. Někdy jsou dokonce na předpis, takže by to mohlo přijít i levněji než dvanáctka Plzně.
  • Malé, časté porce: Někdy se stane, že mu pohled na velký talíř způsobí infarkt. Takže mu dejte pidi porci, ale klidně víckrát za den. To je jako když se snažíte sníst obří dort, ale nakonec si dáte jenom kousek – a pak ještě jeden kousek, a najednou je pryč!
  • Jídlo, co voní a láká: Ať už je to smažený řízek (ne, to asi ne), nebo klidně čerstvé ovoce, co má krásnou barvu a voní. Někdy to stačí, aby se mu spustily sliny jako psovi, co vidí šunku.
  • Rodinná pohoda: A hlavně klid a žádný nátlak! Protože stres je horší než deset dnů bez jídla. Takže si s ním povídejte, pouštějte mu oblíbenou muziku, nebo mu čtěte pohádky. Naši prarodiče říkali: láska a smích jsou nejlepší koření. To platí i na největší mrzouty!

Tohle všechno jsou naše babské rady, co se předávají, když se v rodině objeví někdo, kdo se rozhodl žít ze vzduchu a dobré nálady. Ale vždycky, když už je to fakt zlé a ten člověk chřadne jako květina bez vody, tak hurá k doktorovi! Ten je na to přeci jenom největší odborník a má na to ty správné vědecké fígle, ne jenom ty naše, co jsme si vycucali z prstu.

Co dělat když nemám co jíst?

Hele, když nemáš co jíst, tak to je fakt na palici, co si budem povídat. Někdy se prostě stane, že ti to jídlo neleze na chuť, nebo máš pocit, že nic nesneseš. To je taková ta blbá situace.

No a pak s tím musíš něco dělat, samozřejmě. Základ je zjistit, proč to tak je. Někdy za to může nějaká nemoc, jindy třeba léky, co bereš a ty ti prostě nesednou. Může ti taky pomoct nějaká ta dietoložka nebo psycholog, když to máš v hlavě nějaký divně.

A víš co? Někdy fakt pomůžou tabletky, co ti tu chuť nastartujou, nebo vitamíny, aby ti něco nechybělo. To je taková ta rychlá pomoc, když to fakt nejde. Fakt to chce řešit, nedělat, že se nic neděje.

Doplňující věci, co se k tomu hodí znát:

  • Hydratace je mega důležitá – i když nemáš hlad, piš pravidelně vodu nebo neslazené čaje.
  • Malé porce, často – když nemůžeš sníst moc najednou, zkus jíst míň, ale častěji během dne.
  • Chuťově výrazná jídla – zkuste jídla, která mají silnější aroma a chuť, třeba polévky, kaše, nebo něco s bylinkami. To může pomoct, když je všechno fádní.
  • Fyzická aktivita – lehký pohyb, jako třeba procházka, může někdy paradoxně chuť k jídlu podpořit. Ale nic extrémního, to by mohlo mít opačný efekt.
  • Příprava jídla – zkus si jídlo hezky připravit, aby vypadalo lákavě. Někdy i pohled na to udělá hodně.

Jak do sebe dostat jídlo?

Nechutenství je příznak, ne nemoc. Pro zvládnutí příjmu potravy se doporučuje sipping, což jsou speciální potraviny pro lékařské účely, například Nutridrink, Ensure, Fresubin, dostupné jako nápoje nebo jogurty.

Bylo to na jaře 2021, přesně si pamatuju, jak jsem ležel v našem bytě na Vinohradech. Nějaká hnusná střevní chřipka mě tehdy držela celý týden. Každá myšlenka na jídlo mi zvedala žaludek. Bylo mi špatně i z pomyšlení na rohlík, natož na pořádné jídlo. Tělo sláblo, hlava bolela.

Přítelkyně, tehdy ještě jen kamarádka, Jana, mi nosila čaje, ale i to mi dělalo problém vypít. Doktor jen pokrčil rameny, že to chce čas. Já jsem ale fakt potřeboval energii. Cítil jsem se jak hadr, bez síly vstát z postele, natož do práce. Vážil jsem tehdy 85 kilo a během pár dní mi spadly snad tři dolů.

Pak mi kamarád z posilovny, Mirek, který taky někdy řešil problémy s jídlem, poradil sipping. Říkal: "Zkus to, aspoň něco do sebe dostaneš, jsou tam všechny živiny." Vůbec jsem netušil, co to je. Nakonec mi máma přinesla pár krabiček Nutridrinku. Pomerančovou příchuť, pamatuju si to dodnes.

První lok? Bylo to divné, sladké, ale nebylo mi z toho zle. Vypít celý malý Nutridrink mi trvalo snad hodinu. Ale něco jsem do sebe dostal! Postupně, den po dni, jsem vypil jeden, pak dva. Cítil jsem, jak se mi vrací trocha energie. Ten pocit, kdy se ti po dlouhé době aspoň trochu uleví, je k nezaplacení.

Doplňující informace k sippngu a nechutenství:

  • Co je to sipping? Je to způsob pomalého popíjení nutričně kompletních nápojů nebo speciálních jídel. Název je odvozen od anglického "sip" (upíjet, usrkovat).
  • Pro koho je určený? Pro lidi s nechutenstvím, potížemi s polykáním, po operacích, při onkologických onemocněních, v geriatrii nebo při podvýživě.
  • Proč je efektivní?
    • Vysoká nutriční hodnota: Malý objem obsahuje spoustu energie, bílkovin, vitaminů a minerálů.
    • Snadná konzumace: Tekutá forma usnadňuje příjem i při nechutenství nebo únavě.
    • Různé příchutě: Můžeš si vybrat, co ti zrovna chutná nebo nevadí. Jsou sladké, ale i neutrální varianty.
  • Formy:
    • Nápoje: Klasické jako Nutridrink, Fresubin, Ensure. Různé objemy a koncentrace.
    • Jogurty/Pudinky: Hustší konzistence pro ty, kterým vadí jen tekutina.
    • Džusy: Lehčí varianty.
  • Důležité: Vždy je dobré konzultovat použití s lékařem nebo nutričním terapeutem, zvláště pokud nechutenství trvá déle nebo máš jiná zdravotní omezení. Je to spíše dočasné řešení pro překonání kritického období, ne dlouhodobá náhrada běžné stravy.

Jak funguje tělo bez jídla?

Tělo bez jídla: režim úspor. Metabolismus zpomalí, energie omezena. Štítná žláza sníží aktivitu. Kalorie šetří, trávení zpomalí.

  • Energetické zásoby: Tělo čerpá glykogen, pak tuk.
  • Svaly: V krajním případě se štěpí svalová hmota.
  • Mozek: Zpočátku funguje na glukóze, pak na ketonech.
  • Důsledky: Únava, slabost, závratě, problémy s koncentrací.
  • Dlouhodobě: Poškození orgánů, riziko podvýživy.

Jak jednat se starými lidmi?

Hele, s těma staršíma je to někdy oříšek, co si budem povídat. Je důležitý je nerozptylovat, když se s nima chceš bavit, prostě klid, žádnej šum okolo.

A to oslovení, to je taky hodně důležitý, musíš trefit to správný, na který prostě slyší, víš? Někdy i takovej jemnej dotek na ruku pomůže k tomu, aby se líp naladili na řeč.

Určitě měj je na očích, ať vidí, kdo s nima mluví. A hlavně, mluv jasně, v klidu a krátce. To jim pomáhá, když to není moc složitý, fakt.

Další věci, co se hoděj vědět:

  • Dej jim čas na odpověď. Nečekej hned okamžitou reakci, trpělivost je klíčová.
  • Zeptej se, co je zajímá. Téma, který je baví, udělá divy.
  • Usměj se. To je univerzální jazyk, co funguje vždycky.
  • Sleduj jejich řeč těla. Může ti hodně napovědět, jak se cítí.
  • Nebuď na ně moc autoritativní. Spíš jako parťák, ne jako šéf.