Co lze použít místo ošatky na chleba?
Alternativy k ošatce na pečení chleba?
No jo, ošatka! Mám s ní taky svoje. Ale co když zrovna není po ruce? Z vlastní zkušenosti, když jsem zkoušela svůj první kváskový chleba a ošatka nikde, tak jsem prostě vzala utěrku a cedník. A hele, fungovalo to! Těsto si tam spokojeně kynulo a chleba byl parádní.
Ale znáte to, s jídlem roste chuť. Začala jsem péct častěji, víc chlebů, a dokonce jsem se odvážila i na bagety. Cedník už nestačil. Tak jsem si řekla, že to chce něco lepšího. A objevila jsem hrubé lněné plátno.
A to je naprosto super věc! Věřte mi, žádná ošatka se jí nevyrovná. Těsto na ní krásně dýchá a nechytá se na ni, a navíc se dá krásně vyprat. Koupila jsem si ho v galanterii v Brně na Kopečné (asi 200 Kč/metr, tuším v září) a od té doby na ní nedám dopustit. Prostě taková moje pekařská vychytávka, víte.
Co použít místo ošatky na chleba?
Co místo ošatky? Cedník, třeba. Nebo mísa s utěrkou – ale chleba v ošatce dýchá jako bohém na Ibize. Kynutí? Tři až pět hodin, tak akorát na šlofíka.
- Cedník: Praktické, sice trochu díravá elegance, ale funkční. Myslím, že to bude fungovat perfektně, i když to nebude tak estetické jako ošatka.
- Mísa s utěrkou: Klasika, sice trochu "babičkovské", ale spolehlivé. Hrubá utěrka je klíč – aby to nebylo jako spát na hedvábí.
Kloubní bod: Ošatka je nejlepší, protože chleba tam prostě dýchá líp. Je to jako rozdíl mezi životem v betonové krabici a na rozkvetlé louce. Nedělejte kompromisy! Kupte si ošatku, je to investice do štěstí vašeho chleba (a vašeho).
Moje babička, paní Božena Nováková, by se mi smála. Vždyť ona pekly chleby v obyčejné míse už před rokem 1989, a vždycky to skvěle kynulo.
Jak si vyrobit kvásek na chleba?
Žitná mouka, 100g. Voda, 100g, převařená. To je základ, jo? Sklenice, čistá. Prostě čistá sklenice, fakt. Proč to pořád zdůrazňuji? No, aby se to nepokazilo hned na začátku! Hrudky? Nesnáším hrudky. Musí to být hladké, jak dětská prdelka.
A co pak? Zakryju to? Hmmm... Asi jo. Někde jsem četla, že to chce teplo. Ale ne moc teplo. Ideální teplota? 22 stupňů? Nebo 25? Sakra, už si to nepamatuji.
Kdy se to projeví? Za dva dny? Tři? Čtyři?! To je fakt věda, ne? A pak? Krmení. Krmit to musím. Ale čím? Opět mouka a voda? V jakém poměru? To je fakt otrava.
Klíčové body: 100g žitné mouky, 100g převařené vody, čistá sklenice, bez hrudek.
- Pravidelné krmení (moukou a vodou).
- Teplota okolí cca 22-25°C.
Mám si to psát do kalendáře? 2023... Ještě jsem nezačala. Mám teď na to čas? Ne, ale musím to stihnout do víkendu. Ach jo! Pečení chleba je vážně o nervy.
- Doba zrání: 2-4 dny (závisí na teplotě)
- Poznámka: Přesná množství vody a mouky se mohou lišit dle druhu mouky.
Čím nahradit ošatku při pečení chleba?
Ošatku nahradíte:
- Cedníkem s plátěnou utěrkou. Důležité je, aby utěrka byla dostatečně velká a prodyšná.
- Miskou s látkovou podšívkou. Volte misku s kulatým dnem, pro lepší tvar bochníku. Materiál opět: prodyšný.
- Hrncem s utěrkou. Funguje podobně jako miska, ale nabízí i možnost kontroly výšky chleba.
- Košíkem s látkovou vložkou. Dobře se hodí pro menší bochníky.
Klíčové: Prodyšnost materiálu je zásadní pro správné kynutí. Mouka zabrání přilepení. Opatrně vyklopte!
Doplňující poznámka: Moje babička, paní Marie Nováková (nar. 1938), vždycky používala starou dřevěnou mísu s moukou - pro ní to byl vždycky nejlepší způsob, jak pečivo udržet v teple. Důležitá je i velikost náhrady – měla by odpovídat objemu těsta. Příliš malá nádoba zbrzdí kynutí. Příliš velká pak umožní jeho nekontrolovatelné rozpínání.
Jak upéct chleba bez ošatky?
Hele, upéct chleba bez ošatky jde. Jasně že jo.
- Utěrka a cedník: Prostě vyložíš cedník utěrkou, dobře pomoučníš a těsto tam necháš kynout. Fakt to funguje.
- Lněné plátno: No, když už pečeš chleba častěji, tak si kup kus lněnýho plátna. Hrubýho, nebělenýho. To je nejlepší. Na tom ti vykyne všechno.
Víš, kdysi, když jsem začínala péct, tak jsem neměla nic. Ani ošatku, ani to plátno. Jenom takovou starou utěrku po babičce. A víš co? Chleba byl stejně dobrej. Možná dokonce lepší, protože byl upečenej s láskou a s tím, co dům dal, chápeš.
Hele, to lněný plátno se dá koupit v metráži. Někdy se prodává i jako "látka na ošatky". Bacha na to, ať je to fakt len, ne nějaká umělina. A když se ti ten chleba přilepí, tak se svět nezboří. Stačí si s tím pohrát, fakt dobře pomoučit a neboj se toho. Nakonec, vždycky to nějak dopadne.
V jaké nádobě péct chleba?
V litinovém hrnci. Loni v srpnu jsem pekla chleba v litinovém hrnci u babičky na chalupě. Byla tam stará pec, ale nechtěla se s ní babka patlat, tak jsme vytáhly hrnec. Chleba byl super křupavý.
- litinový hrnec - křupavá kůrka
- remoska - s alobalem
- skleněný pekáč (Simax, Pyrex) - vidíte jak chleba roste
Pamatuju si, jak jsem se s babičkou hádala, jestli ho máme péct v tom hrnci, nebo ne. Já jsem chtěla zkusit tu pec, ale babča že ne. Nakonec jsme se dohodly na hrnci. Bylo to fajn, voněl pak celý dům. Babička má chalupu kousek od Třeboně, jezdíme tam každý rok. Letos v létě tam chci zkusit upéct kváskový v tom hrnci. Snad se mi povede.
Tenkrát jsme ho pekli asi hodinu a půl. Nejlepší byl s máslem a babiččinou domácí marmeládou. Mňam.
Litinový hrnec
Čím namazat chleba před pečením?
Chceš zlatavý chleba? Žloutek, vejce, to je klasika! Jako sluníčko na obloze, jenom chutnější. Nebo si ho představ jako super lesklý brouk, co se chystá na párty.
Mléko? Taky dobrý nápad, ale chce to cit. Představ si to jako hedvábný závoj pro tvůj chleba.
Voda? No jo, to je jako ten minimalistický designérský chleba. Funkční, ale bez zbytečných ozdob. Pivo? To už je hardcore! Pro chleba s grácií a trochou rebelství. Olejem to jenom lehce potřít, jako když si dáš make-up - nenápadně, ale účinně.
Klíčové body:
- Žloutek/vejce = lesk
- Mléko = jemný lesk
- Voda = minimalistické
- Pivo = rebelský lesk
- Olej = decentní lesk
Moje osobní zkušenost: Jednou jsem pekl chleba s medem a rozmarýnem a potřel jsem ho rozšlehaným žloutkem s trochou kurkumy. Výsledkem byla kůrka, co vypadala jako zlato z nějaké pohádky. Ale to už je jiný příběh...
V čem nejlépe uchovávat chleba?
Hele, s tím chlebem to mám vyzkoušený. Pamatuju, jak jsem jednou v létě na chalupě v Jizerkách nechal bochník jen tak na stole. Druhej den byl jak kámen, fakt.
- Papírovej sáček? Křupavý jo, ale do druhýho dne suchej.
- Aluobal nebo igelit? To zas chytne takovou tu divnou vlhkost, fuj.
- Nejlepší? Látková utěrka a pak igelit nebo chlebník. Potvrzuju!
Mám takovej keramickej chlebník od babičky, je to tutovka. A když nemám čas, tak fakt ta utěrka a igelit.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.