Co nedělat po fyzioterapii?

106 zobrazení
Po manuální lymfodrenáži se vyhněte dlouhým cestám autem a fyzicky náročným aktivitám. Vyhněte se těžkým jídlům, červenému masu, alkoholu a kouření. Zdržte se činností, které nadměrně prokrví pokožku, jako jsou horké koupele, sauna nebo vysoce intenzivní sport.
Komentář 0 líbí se mi

Čemu se vyhnout po fyzioterapii pro rychlé a správné zotavení?

Ach, ta fyzioterapie. Vzpomínám si, jak jsem byl teď 14. května, v úterý, na té manuální lymfodrenáži u paní Novákové v Brně, má tam ordinaci kousek od Veveří, zaplatil jsem za hodinu devět stovek. Cítil jsem se pak tak zvláštně, víte, takový unavený, ale zároveň příjemně lehký. A ona mi řekla, pane Bože, hlavně nic nedělat.

A já jsem si tehdy říkal, co to jako znamená "nic nedělat", vždyť normálně žiju, no. Ale myslela vážně ty dlouhé přesuny autem. Málem jsem zapomněl, že jsem měl druhý den jet fakt kus cesty, za Prahu na schůzku. Prý by to zatížilo tělo zbytečně, úplně jsem to vypustil z hlavy, a to je prý pro rychlé zotavení po fyzioterapii fakt špatně.

Takže jsem to zrušil. Žádné aktivity s vysokou fyzickou náročností, to mi bylo jasné. Vlastně cokoli co by mě vyčerpalo, to je prý cesta do pekel co se regenerace těla týče.

S jídlem to bylo podobné. Měl jsem po té seanci hroznou chuť na pořádný steak, víte, pěkně krvavý. Ale pak mi blesklo hlavou, co mi říkala ta fyzioterapeutka. Těžká jídla a červené maso, to je prý pro tělo velká zátěž. Takže jsem si dal rybu, bylo to lehčí. Ten steak... no, počká si.

A pak ten alkohol s cigaretami. Jasně, to je snad automatické, co nedělat po terapii, že. Ale stejně mi kámoš hned volal, jestli nepůjdeme na jedno pivo. Musel jsem mu vysvětlovat, že fakt ne, že po takové manuální lymfodrenáži je to prostě blbost. Tělo je už tak dost zatížené, proč mu ještě přidávat. Voda s citronem to jistila.

A to horko, to je kapitola sama pro sebe. Horká vana, sauna, masáž. Cokoli, co pokožku nadměrně prokrvuje. Moje fyzioterapeutka mi vysvětlila, že to narušuje ten proces, co tam v těle nastartovala, a že to je kontraproduktivní. Měl jsem chuť na horkou sprchu, ale vydržel jsem studenější. Byl to boj, přiznávám.

Je to tak zvláštní, jak člověk najednou musí přehodnotit svoje návyky. Ale když se teď podívám na to, jak se cítím, pár dní po té terapii, myslím, že to fakt stálo za to. Ta lehkost, ta úleva, to se nedá koupit. A to, že jsem si odepřel ten steak a pivo... no, zotavení je přece přednější.

Co se nesmí po masáži?

Po masáži se vyhněte prochlazení svalů a intenzivní fyzické námaze po dobu 24 hodin. Také nepijte alkohol a dbejte na dostatečnou hydrataci.

Ok, tak co zase nesmím po masáži? Pořád na to myslím, když odcházím od Hanky (moje masérka, ta je super). Vždycky mi říká to samé, ale já jsem hrozná hlava děravá.

Takže hlavně se nesmím prochladit. To je fakt důležitý. Hanka mi to říkala už snad stokrát, vždycky se zasměje, že si mám vzít svetr, i když je venku teplo.

Ale fakt, už se mi stalo, že jsem šla v tričku a pak mě bolela záda víc než předtím!

Svaly se uvolní, jsou pak takové citlivější, zranitelné. Jako bych je otevřela a pak je vystavila studenýmu větru. To pak je to celé k ničemu. Prochladnou, stáhnou se zpátky.

Spazmy, to slovo si vždycky zapamatuju. Kdo by chtěl spasmy, že jo?

A ta fyzická námaha... no jasně. 24 hodin. To je tak dlouhá doba, když mám chuť jít do fitka! Ale proč?

Prý jsou ty svaly po masáži jakoby "reorganizované", nebo co. Jsou uvolněné a když je hned zatížím, můžu si ublížit. Nebo se ten efekt masáže prostě ztratí.

Včera jsem to probírala s Pavlem v práci, on je kulturista a říkal, že to je základ. Žádný těžký cvičení, žádný běh, ani dlouhá túra. Mám si prostě dát pauzu.

Fakt, jednou jsem šla rovnou po masáži plavat a bylo to hrozné, druhý den mě bolela ramena víc než před masáží. To už neudělám.

A co dál? Sakra, pořád mi něco utíká. No jo, pít hodně vody! Ale ne ledovou, to zase souvisí s tím prochlazováním. Prostě vlažnou vodu, bylinkové čaje.

Prý to pomáhá vyplavit ty toxiny, co se při masáži uvolnily. Nebo jak to říkal ten masér minule, že se ty svaly "promyjí". Co je to za toxiny? To je divný, co? Ale asi to tak je.

Jo! A taky žádný alkohol, žádná káva hned po. To je blbý, když chci jít na kafe s kamarádkou. Ale prý to dehydratuje.

A ten alkohol, no, ten by asi jenom otupil, ale ničemu nepomohl. Hanka říká, že tělo potřebuje klid a regeneraci. Alkohol a kafe to spíš ztěžují.

A co to jídlo? Těžký jídla asi taky ne, co? Tělo by mělo mít klid na sebe, ne na trávení knedlíků. Asi něco lehkého.

Měla bych se konečně naučit si to zapisovat. Dneska je 23. května 2024. Hanka mi vždycky dá letáček, ale ten někam založím.

Shrnutí, co si pamatuju (fakt si to musím někam napsat!):

  • Ne prochladnout! Okamžitě se obléct do tepla, vyhnout se průvanu. Žádná sprcha hned potom s ledovou vodou.
  • Ne fyzická námaha 24 hodin! Žádné těžké věci, žádné cvičení. Klid!
  • Pít! Hodně vlažné vody nebo bylinkových čajů. Pomůže to.
  • Ne alkohol ani káva! Dehydratace a zbytečné zatížení těla.
  • Lehké jídlo. Tělo má dělat jiné věci, ne trávit guláš.

A co ty osobní detaily? No, tak třeba když jdu od Hanky, vždycky si dám do tašky šálu, i v létě. A jednou jsem zapomněla a musela jsem si pak koupit na nádraží šátek, abych si nepřivodila ústřel. To je fakt opruz.

Masáž mi dělá Hanka z Wellness Studia Relax, už k ní chodím skoro dva roky, vždycky v úterý po práci. Jo a můj kamarád Petr, co taky chodí na masáže, mi říkal, že když to nedodržím, tak se mi to vrátí i s úroky. No potěš.

Kolik rehabilitací proplácí pojišťovna?

Počet rehabilitací na poukaz určuje lékař. Systém to hradí plně. Příspěvky z fondů prevence jsou něco jiného. Tam platí finanční limity.

Systém je dvojí. Nerozlišuje touhu. Jen potřebu.

  • Poukaz od lékaře: Lékař předepíše sérii. Obvykle 6 až 10 procedur. Frekvenci stanoví on. Pojišťovna plní, co je na papíře. Zde se neptáte na počet, ale na diagnózu.

  • Fond prevence: Zde jde o peníze. Ne o počet sezení. Každá pojišťovna má vlastní pravidla. Vlastní limity.

Limit na příspěvek lze rozdělit. Maximálně do dvou žádostí za rok. To je pravidlo.

Příklad pro VZP (111) v roce 2024. Příspěvek na pohybové aktivity je 1 000 Kč. Lze žádat jednou. Nebo dvakrát. Například 600 Kč a pak 400 Kč. Třetí cesta není.

Tělo si pamatuje každý dluh. Pojišťovna jen čísla.

Kdo může předepsat rehabilitaci?

Rehabilitaci mohou předepsat praktičtí lékaři i ambulantní specialisté.

Víte, když se řekne rehabilitace, hned se mi vybaví taková ta brána k uzdravení. Ale jak se k ní dostat? Tou bránou jsou lékaři, ti, co mají klíče k předpisům. Je to prostě systém, který má svůj řád, a to je dobře.

Je to taková ta klasická hierarchie. Na začátku stojí buď váš praktický lékař, což je takový ten generál medicíny, co zná celý váš terén. Nebo, pokud už máte nějaký konkrétní problém, pak vás pošle k ambulantnímu specialistovi. Třeba ortoped, neurolog, nebo třeba revmatolog, ti jsou na tyhle věci fakt experti.

A tady přichází ten klíčový dokument, takový ten 'voucher' na zdraví: Poukaz na vyšetření/ošetření FT. Bez něj to prostě nejde, to je vstupenka. Je to jako vstupenka do světa fyzioterapie, kde pak už pracují ti skuteční kouzelníci pohybu – fyzioterapeuti. Ti sice nepředepisují, ale to je jejich hřiště, jejich práce.

Zajímavé je, jak je ten systém nastaven. Na jednu stranu to může působit jako zbytečná byrokracie, víte, ta cesta. Na stranu druhou, je to vlastně i taková pojistka. Aby se nikdo zbytečně nedostal k procedurám, které by mu nepomohly, nebo dokonce uškodily. Je to o zodpovědnosti, každého v tom procesu.

Můj strejda Karel si kdysi stěžoval, že musí nejdřív k praktikovi kvůli bolavým zádům, a ten ho teprve pošle dál. Ale pak si uvědomil, že praktik vlastně zhodnotil celou jeho situaci, než ho poslal k ortopedovi. Je to taková ta předběžná filtrace, co šetří čas specialistům. A peníze pojišťovně, pochopitelně.

Kdo tedy může rehabilitaci předepsat?

  • Praktičtí lékaři: Jsou to ti vaši prvotní poradci, posoudí celkový stav.
  • Ambulantní specialisté: Například ortopedi, neurologové, revmatologové – pro ty konkrétnější a hlubší problémy.

Jak se rehabilitace předepisuje?

  • Pouze na speciální formulář: "Poukaz na vyšetření/ošetření FT". Tohle je fakt důležité, bez něj fyzioterapeut nemůže s léčbou začít. Bez toho papíru to prostě nejde.

Kdo rehabilitaci poskytuje?

  • Fyzioterapeuti: Oni jsou ti mistři pohybu, co s vámi pak cvičí, protahují a pracují. Jsou to fakt borci.

Je to takový ten koloběh, kdy jeden expert navazuje na druhého. Lékař diagnostikuje a určí směr, fyzioterapeut pak tu diagnózu převádí do konkrétních cvičebních plánů a terapií. Není to jen o receptu na pilulky, ale spíš o plánu na aktivní zlepšení. A aktivní spolupráce pacienta je tam klíčová, to mi věřte. Bez té to prostě nemá cenu, je to holá pravda.

Někdy si říkám, jestli by nebylo jednodušší prostě přijít k fyzioterapeutovi rovnou. Ale pak si vzpomenu na ty složitější případy, kdy za bolestí zad může být něco úplně jiného. A tam je ten lékařský dohled, ta diagnóza, prostě nenahraditelná. Žádná zkratka v léčbě, pokud chceme opravdu trvalý výsledek, viďte? To je na tom to moudré.

Jak dlouho má platnost žádanka na rehabilitaci?

Žádanka na rehabilitaci… no, většinou to platí půl roku. Pak se musí prostě udělat nová. Tak to prostě je, nic s tím nenaděláš.

  • Doba platnosti: 6 měsíců.
  • Co pak: Nová žádanka.

To je důležitý vědět, abys to pak nezjistil, až když už bude pozdě. Jako já minule, že.

Další informace k žádankám

  • Kdo žádanku vystavuje: Nejčastěji ji vystavuje lékař – praktický lékař, neurolog, ortoped, rehabilitační lékař. Záleží na tom, co tě trápí.
  • Co v žádance najdeš: Diagnóza, cíle rehabilitace, doporučená forma terapie (fyzioterapie, ergoterapie, speciální cvičení apod.).
  • Kde ji uplatnit: V zařízení, které poskytuje dané služby. Může to být nemocnice, soukromé rehabilitační centrum, nebo i lázně.
  • Pojišťovna: Většinou je žádanka nutná pro úhradu péče ze strany zdravotní pojišťovny. Pokud si chceš platit sám, možná to ani nepotřebuješ, ale je dobré si to zjistit. Každé centrum má svá pravidla.
  • Doporučení lékaře: Vždy se poraď se svým ošetřujícím lékařem. On nejlépe ví, co pro tebe je vhodné a jakou žádanku potřebuješ. Někdy může být i specifické doporučení, co přesně na žádance má být.

Jaký je rozdíl mezi fyzioterapii a rehabilitaci?

Fyzioterapie je jako chirurg se zaměřením na lokální opravy těla, zatímco rehabilitace je spíš takový generální štáb, co řeší celou strategii návratu do života. Takže fyzioterapie je ta, co se vám vrhne na bolavé místo, když vám třeba záda skřípají jako stará vrata od stodoly. Tam se řeší konkrétně svaly, klouby a šlachy.

Fyzioterapeut vás prohmatá, protáhne, někdy se zdá, že vás složí a zase rozloží, jak IKEU skříň, jen aby vám to zas jelo! Dává vás dohromady kus po kuse, když se v pohybovém aparátu něco porouchá. Je to, jako když vám automechanik ladí motor, protože jste s ním moc řádili nebo jste prostě jen blbě spali.

A teď k té rehabilitaci! To je jiná liga, kamarádi. To není jenom o tom, že vám prohmatá záda, to je jako, když stavíte celý dům, ne jenom opravujete prasklou žárovku. Rehabilitace je taková celovesmírná operace, která se stará o to, aby se celý člověk zase zapojil do běžného života.

Rehabilitace to má za úkol, aby se člověk zase cítil jako člověk, a ne jako polorozpadlá opice. Není to jen o tom, že se zase hýbete, ale aby to šlapalo celkově, zkrátka kompletní návrat do běžného života. A tady už to není jenom o svalech, ale o celé paletě věcí, co si budeme povídat.

No a co to vlastně znamená v praxi, když se na to podíváte zblízka?

Tak fyzioterapie, to je ta akce:

  • Cílí na konkrétní problém: Zablokovaná krční páteř? Přiskříplý nerv? Zánět šlachy, co řádí jako neřízená střela? Jo, na to je fyzioterapeut.
  • Nástroje v rukávu: Cvičeníčko, masážička, tejpíčky barevný jako ptačí peří, elektroléčba, co vás brní, že se cítíte jako pokusný králík. Všechno, aby se ta bolístka srovnala.
  • Kdo se tam octne? Můj kamarád Pepík, co si minule myslel, že je ještě mladík a chtěl přenést lednici sám. Nebo babička z třetího patra, co se ohnula pro ponožky a už se nepropnula. Zkrátka všichni s potížemi pohybového aparátu.

A rehabilitace? No to je teprve velký orchestr!

  • Širší záběr, jako když se díváte na svět dalekohledem a ne jen klíčovou dírkou. Tady se řeší, jak se člověk vrátí do hry po nějaké velké trable – třeba po mrtvici, po těžké operaci, nebo když se narodí s nějakým postižením.
  • Nejde jen o to hýbat nohou, ale taky s ní jít do hospody! A třeba si objednat pivo bez toho, aby to vypadalo, že máte zrovna infarkt. To je cíl.
  • Celý tým profíků na palubě: Kromě fyzioterapeuta se tu objeví i ergoterapeut, ten učí, jak si zase sám poradit s tou každodenní dřinou, jako je vaření nebo oblékání. A když se k tomu přidá ještě logoped, aby člověk zas mluvil jako z učebnice, nebo psycholog, aby se nezbláznil z toho všeho, tak je to komplet. Prostě komplexní péče, co vás zvedne z prachu a vrátí do plnohodnotného života, i když třeba s jiným pohledem na svět. No jo, tak to prostě je.