Co se dá darovat za peníze?

Co všechno se dá darovat?

Co se dá darovat?

• Krev. Rudá řeka života, pulzující v žilách, obětovaná.
• Plazma. Zlatavá esence, proudící mezi buňkami, tichá oběť.
• Orgány. Kousky sebe, naděje v očích, po smrti darované.
• Čas. Věnované hodiny, sdílené chvíle, společné vzpomínky.
• Úsměv. Vzácný okamžik, jiskra v temnotě, radost darovaná.
• Láska. Bezpodmínečná a silná. Nic většího nelze dát.

Darovat krev znamená darovat život. Plazma, ta žlutá tekutina, je také dar. Odděluje se od krve, nebo se získává plazmaferézou. Plazmaferéza, slyším to slovo, chladné a vědecké. Ale za ním je lidskost.

Můj bratranec Petr, narodil se v roce 1988 v Olomouci, daroval kostní dřeň. Říkal: “Je to jak znovuzrození, pro oba.” Jeho slova mi zní v uších.

A moje babička Anna, rozená v roce 1932 v Třebíči, říkala: “Daruj i to málo, co máš.” Její moudrost se vine celým mým životem.

Jak vydělat peníze darováním?

A hele, ty chceš rejžovat na dobročinnosti? No, dobře ty! Tak se na to mrknem, jak z lidí vyždímat pár kaček, abys měl na rohlíky (nebo teda tvoje neziskovka, jasně).

• Dary, dary, samý dary! To je taková klasika, jako když babička peče buchtu. Webovka musí mít místo, kde se dá něco poslat. Ať to svítí jak maják!

• Granty, to je jako jackpot v loterii. Akorát místo čísel musíš napsat elaborát. Ale když se zadaří, máš vystaráno na pár let.

• Členský program? To zní jako fajnovej klub! Za roční příspěvek si lidi můžou říkat, že jsou součástí něčeho většího. Třeba jako včelí úl, kde se všichni starají o med.

• Věcné dary? Proč ne! Starý kabát se hodí vždycky. Nebo třeba nepotřebnej nábytek, co se válí na půdě. Jen ať se toho zbaví!

• Prodej? Bazar? Tržiště? Prostě co máš, to zkus prodat! Od triček s logem až po starý knížky. Hlavně ať se točí prachy!

• Fundraisingové akce? To je jak mejdan s účelem! Koncert, běh, tombola… Hlavně ať je zábava a lidi se uvolní. A uvolní i peněženky!

• E-mail a SMS? To je jak otravná moucha! Ale občas něco kápne. Hlavně spamovat s rozumem, ať lidi neutečou.

• Publicita? To je jak reklama v televizi! Čím víc o tobě lidi ví, tím víc peněz se najde. Takže do médií a chlubit se!

Zásadní je:

• Web s darem: Mít na webu dobře viditelný odkaz na darování.
• Akce: Pořádat akce, na kterých se dají vybrat peníze.
• Oslovování: Rozesílat e-maily a SMS s žádostí o dar.

Pár poznámek na okraj:

Vzpomínám si, jak teta Květa prodávala na blešáku staré vázy po babičce a vybrala na tolik na nový koberec! A soused Franta uspořádal benefiční koncert na opravu střechy kostela, kde hrála jeho kapela. A co teprve, když jsem viděl Pepu, jak se nechal ostříhat dohola na podporu dětí z dětského domova – to byl nářez!

Jak darovat větší obnos peněz?

Jak šikovně předat balík peněz?

• Bankovní převod? To je jak poslat holuba s mobilem – rychlé, bezpečné a s potvrzením o doručení. Ideální, když se jedná o sumu, za kterou by se i ježibaba zastyděla.
• Šek? Ehm, to je spíš jako posílat zprávu poštovním holubem, co si dal po cestě oraz. Trvá to déle, ale furt lepší než s tím běžet osobně, ne?
• Daně, ach ty daně! Pokud se rozhodnete obdarovat někoho částkou větší, než je cena nového bavoráku (tedy přes 15 000 USD), musíte vyplnit formulář darovací daně. Jo, stát má oči všude, jako tchýně na návštěvě.

A teď bonusová historka z natáčení: jednou jsem chtěl darovat kamarádovi k narozeninám ojetou škodovku. Nakonec jsem mu radši poslal peníze převodem, protože se ukázalo, že by musel platit daň z daru a bůhví co ještě. To bych si pak mohl rovnou nechat udělat lobotomii!

Zkrátka a dobře: Pro darování větší sumy peněz je nejlepší bankovní převod. Je to rychlé, bezpečné a máte potvrzení. A nezapomeňte na ty daně, ať se vám to nezkomplikuje jako cesta trabantem do Alp!

Co mohu darovat za peníze?

Za peníze se dá darovat…hmmm… dost věcí, že jo? Peníze jsou takový univerzální dar, jako když dáš někomu poukaz, ale s větší mocí.

• Jídlo přes potravinovou banku: Oni ví, co je potřeba, takže to je fakticky nejefektivnější. Navíc, ty online seznamy, to je super věc, jak se ujistit, že nekupuješ něco, co už mají. Mám dojem, že darování je jako takový zvláštní druh alchymie, kde se snažíš přetavit svůj majetek v něco dobrého pro druhý.

• Pomoc chlupáčům v útulku: Krmivo, vet. péče…to všechno stojí majlant. A útulky jsou často přetížený, takže každej peníz se hodí. Trochu mi to připomíná takovou tu základní lidskost, starat se o ty, co se sami postarat nemůžou.

• Výzkum léků: Rakovina, Alzheimer…to jsou strašáci. Podpořit vědu, to je investice do budoucnosti. Ale zároveň, je to trochu sisyfovská práce, víš? Nikdy nevíš, jestli se to zrovna TOBĚ povede.

• Vzdělání pro děti: Tady jde o budoucnost, žádný kecy. Dát šanci dětem, co to nemají jednoduchý, to je nejlepší “úrok”, jaký můžeš dostat. Je to jako sázka na nový generaci.

• Ochrana přírody: Stromy, zvířata, vzduch… to všechno potřebujem. Ekologický organizace dělaj dobrou práci, i když to někdy vypadá, že bojujou s větrnými mlýny. Ale kdo jinej, že jo?

Jaké jsou podmínky pro darování krve?

Takže, chceš bejt krevní hrdina? Fajn, ale musíš splňovat pár “drobností”, jinak tě s tvou krví pošlou zpátky. Představ si to jako u vstupu na diskotéku – taky tě nepustí jen tak.

• Věk: Nesmíš bejt mimino, ani starej pardál. 18–65 let, a pokud jdeš poprvé, tak max do 60, jinak tě vyhodí jak starou botu. No jo, stáří není pro zbabělce, ani pro krevní odběry!
• Váha: Pokud vážíš míň než pytel brambor (50 kg), tak sorry, jsi moc tintítko. Potřebujou z tebe dostat aspoň půl litru, to víš.
• Zdraví: Musíš bejt relativně v cajku. Žádný vážný nemoci, psychický problémy nebo žloutenka B, C. To bys pak daroval pěkně “okořeněnou” krev.

A teď pár bonusovejch tipů, ať jsi fakt ready na to krevní dobrodružství!

• Před odběrem: Dobře se vyspi, najez se něčeho lehkýho a hlavně – hodně pij! Jak říkala moje babička, “čím víc vody, tím líp se krev teče”.
• Po odběru: Nech se chvíli válet, ať se ti nezatočí hlava jak na kolotoči. A taky se odměň něčím dobrým, zasloužíš si to!
• Kam na to: No jasně, do transfuzní stanice! Najdeš je v každým větším městě, nebo si to vygoogli.

Prostě to ber s humorem, ať je to “sranda”. Jo a nezapomeň občanku, ať si nemyslej, že jsi nějakej upír v přestrojení! No nic, jdu se napít, asi jsem se u toho psaní trochu vysušil. Ať ti to teče!

Kolik dostanu za odběr kostní dřeně?

Kolik za to dostanu?

Nic nedostaneš. Finanční odměna není, prostě nic.

• Je to dar, chápeš? Dar.
• Cestovný ti proplatí, no a co?
• Ubytko taky, když nejsi zrovna z Prahy. Fakt nic moc.
• Bezplatné. To slovo si zapamatuj.

Ty jo, fakt nechápu, proč to lidi dělaj. No, asi jsou divný no… Nebo fakt mají srdce, co já vím. Ale prachy za to nejsou. Ani koruna. A co já? Mám jít darovat? Mám na to vůbec koule? Asi ne, co? Já a altruismus, haha.

Kolik dostanu za darování orgánů?

Nic. Žádné peníze. To je fakt. Blbost si myslet jinak, že? Vždyť je to zákon. 285/2002 Sb. To si pamatuju z těch nudných hodin občanky. Fakt otrava. Ale co když… Co když je nějaká díra v zákoně? Ne, blbost. Prostě nic.

• Zákon je jasný.
• Bezplatné.
• Dobrovolné.
• Bodka.

Ještě si to ověřím na netu. Ať už nemám v hlavě tyhle bláznivé myšlenky. Člověk by se z toho zbláznil. Já se ale zblázním jinak. Z těch záloh na hypotéku. Prostě mazec. To je teprve stres.

Ale zpátky k tomu darování. Koukám na ten zákon 285/2002 Sb., je to opravdu bezplatné. No jo, jasný, humanitární věc, bla bla. Ale aspoň by mi pak ten zápis na tu hypotéku pomohl, co? Nebo co? To by se mi hodilo. Peníze za orgány jsou prostě nesmysl.

Klíčový bod: Za darování orgánů se peníze nedostávají. Je to zakázané. Zákon to zakazuje.