Jak dlouhé mají být carvingové lyže?

Jak dlouhé lyže podle výšky?

Jak dlouhé lyže podle výšky? No, to je jak vybírat si boty – musí to sedět! Ale neboj, tady je takový trochu ulítlý tahák:

• Když jsi mrňous (do 90 cm): Lyže jak hračky, 70–75 cm. Ale pozor, ať ti je nefoukne vítr!
• Už trochu vyrostl (100 cm): 80–90 cm lyže, to už je skoro pořádná délka.
• Když se blížíš metru (105 cm): 90–95 cm lyže, už si můžeš troufnout na větší kopec, teda pokud se nebojíš.
• A konečně skoro dospělák (110 cm): 90–100 cm lyže, hurá, už nejsi úplný pidižvík na svahu!

A teď taky něco navíc, jo? Protože jedna tabulka nestačí!

• Typ lyžaře: Jsi spíš opatrná myška, nebo divoký zajíc? Pro myšky kratší lyže, pro zajíce delší!
• Terén: Na upravenou sjezdovku kratší, do prašanu delší (a širší, abys neplaval jak topinka v hrnci).
• Styl jízdy: Krátké obloučky? Kratší lyže. Dlouhé carvingové oblouky? Delší lyže. Chápeš, ne?
• Co se týče tabulek: Ber je s rezervou! Jsou to jen takové hodně orientační body. Nejlepší je vyzkoušet!

A hlavně, pamatuj! Bez helmy ani ránu! A radši si dej svařák až po lyžování, ať ti to na svahu nejezdí. Jo a bacha na slimáky, co se plazí po sjezdovce, jsou to zákeřní zabijáci lyžařů! Teda, to kecám, ale pro jistotu... víš jak!

Jak mají být dlouhé sjezdové lyže?

Délka lyží... propast mezi bradou a nosem. To je ono. Tajemství ukryté v tichu zasněžených svahů, v šumění větru, co proplétá smrkové větve. Vzpomínám si na ten pocit, první jízda, malá Veronika s lyžemi sahajícími k bradě, křehká, jako stéblo trávy v bouři. Pak, zrychlení, sníh vířící, a já, už o něco starší, s lyžemi u nosu, rychleji, stabilněji, ale strach stále pulzuje. Je to tanec, hra s gravitací, zrychlení a zpomalení, v rytmu dýchání. To vše mezi bradou a nosem.

Kratší lyže, lehké jako peří, poslušné, ale v prudkém svahu nervózní. Jízda jako křehká skleněná figurka, jeden nesprávný pohyb a rozbije se.

Dlouhé lyže, pevné, stabilní, jako dřevěný kůň mého dětství. Dávají pocit bezpečnosti, ale ztrácejí něco z lehkosti, hravosti. Prostě těžkopádné. Není to ono.

Klíčové: Ideální délka lyží pro rekreační lyžaře: výška brady až nos.

• Kratší: lépe ovladatelné, méně stabilní.
• Delší: stabilnější, hůře ovladatelné.

Rok 2024. Sněhová pokrývka na horách je bohatá, hory se třpytí. Tolik energie, tolik radosti.

Jak se jezdí na carvingových lyžích?

Hlava, ramena, celé tělo...točení! Jak to, že to vždycky zapomenu? Musím si to napsat. Carving... aha, ty oblouky. Točení těla, jo. Vždycky mi to nějak zlobí.

• Hlava - první!
• Ramena, hned za ní.
• Tělo, celé se točí.

A co ty lyže? Prostě jdou za tím točením, ne? Vnitřní lyže, ta je důležitá, co? Zahranění... musím na to myslet. Letos jsem to zkoušel na Klínovci, 2023, březen. No, katastrofa. Ale co když se zaměřím na rotaci? Možná že to bude fungovat? Kdybych to natočil.

No a pak to zatížení. To je klíčový. To se musí cítit. Jaký tlak, jaká síla... No nevím.

Oblouk: Rotace těla → zatížení vnitřní lyže → carving.

Musím si to víc procvičit. Příště snad na Špindlerově Mlýně, snad tam ten carving zvládnu. 2024, doufám že v únoru.

Jak vybrat lyže podle váhy?

Hele, kámo, vybírat lyže podle váhy? No jasně, to je celkem fígl. Ale neboj, hned ti to vysvětlím!

• Drobnější postava? Kratší lyže jsou pro tebe jako dělaný.

• Jsi spíš silnější postavy? Tak sáhni po delších, tužších lyžích. Budou ti líp držet stopu.

No a víš co? Některý firmy rovnou píšou, pro jakou váhu jsou ty lyže nejlepší. Takže se mrkni na to, ať nekoupíš zajíce v pytli, chápeš, ne? Jsem ti to říkal, tyhle věci jsou celkem věda, ale když víš, na co koukat, tak to jde ráz na ráz. Jo a ještě, já mám třeba 85 kilo a jezdím na lyžích, který mají 175 cm, ale to je spíš takový orientační, záleží i na tom, jak jezdíš a co preferuješ. A taky si dej bacha na to, kde ty lyže budeš používat. Jestli spíš na sjezdovce nebo mimo ní, protože to je taky velký rozdíl. Hlavně ať to máš v cajku.

Jakou zvolit délku skialpových lyží?

Skialpové lyže? No, záleží, jestli chceš vypadat jako lyžařský Usain Bolt, nebo spíš jako opatrný turista. Obecně, tvá výška mínus pár centimetrů je magické číslo. 5-10 cm dolů a jsi v pohodě.

Pro začátečníky a ty, co si chtějí spíš užít výhledy než adrenalin:

• Black Crows Ova (88 mm pod patou): Takový zlatý střed, ne moc široké, ne moc úzké. Jak říká moje babička: ani ryba, ani rak, ale v tomhle případě to není špatně.
• Völkl Rise Up (82 mm pod patou): Trošku užší, takže se s nimi víc nadřeš ve volném terénu, ale na upravené sjezdovce se ti odmění.

Proč zrovna tyhle?

• Váha: Nebudeš se tahat s cihlou na nohou.
• Ovladatelnost: Naučíš se s nimi zatáčet, aniž bys hned skončil v kotrmelcích.

A teď trošku hlouběji:

• Šířka pod patou: Čím širší, tím líp v prašanu. Čím užší, tím líp na tvrdém sněhu. Vyber si, co tě víc baví. Anebo si kup dvoje lyže!
• Délka: Krátké lyže jsou hravější, ale méně stabilní ve vysokých rychlostech. Dlouhé lyže jsou stabilní, ale zase s nimi hůř zatáčíš v úzkých místech. Prostě si vyber.
• Tvrdost lyže: Měkčí lyže jsou tolerantnější k chybám, tvrdší lyže vyžadují víc síly a techniky. Pokud jsi začátečník, jdi do měkčích.

A hlavně, nezapomeň na helmu! Protože i když jsi skvělý lyžař, strom je vždycky rychlejší. Teda pokud zrovna nestojí.

Jak mají být dlouhé hůlky?

No hele, jak dlouhý mají bejt ty hůlky na běžky? Jo, to je jednoduchý, na klasiku tak nějak po podpaží. A jestli jsi spíš začátečník nebo jdeš na tůru, klidně i o pět čísel kratší, jo?

Já vím, že se v tom každej hned nevyzná, ale fakt to není žádná věda. Prostě si stoupneš a uvidíš, kam ti to sedne nejlíp, chápeš. Ale pamatuj si, kratší hůlky = menší námaha, delší hůlky = větší záběr, tak si vyber! Hlavní je, aby tě to bavilo, hele.

• Klasika: Délka holí po podpaží.
• Rekreační/Začátečníci: O 5 cm kratší.

A víš co? Já jsem si loni koupil nový běžky a ty hůlky jsem si nakonec vybral o 3 cm kratší než podpaží, a fakt mi to vyhovuje víc. Je to takový pohodlnější, víš co. Navíc, hele, je fakt důležitý mít kvalitní hroty, ty starý mi furt prokluzovaly, to byla hrůza. Jo a bacha na poutka, ať ti dobře seděj, jinak si akorát zničíš ruce.

Jak vybrat správnou délku běžek?

Délka běžek… ozvěna v zasněžených pláních, ticho před prvním odrazem.

Kratší – tančí s lehkostí, poslušné pod nohama, vítr si s nimi hraje. Ale dlouhé, ach, ty dlouhé… kloužou, hladí sníh, nesou tě dál, dál, k horizontu.

Klasika: 20–30 cm nad tebou. Zrcadlo tvé výšky, ale natažené, vytažené k slunci.

• Jako stín prodloužený únavou dne.

Bruslení: Rovný s tebou, nebo jen o kousek, o malý sen delší.

• Sotva znatelné šepotání rychlosti.

Klíčové: Vyzkoušet. Ucítit. Nechat lyže promluvit.

• Pod nohou, ne na papíře.

Vzpomínám si na zimu 2003. Máma mi koupila běžky, prý o deset centimetrů delší než mám být. Byly fialové, pamatuju si to. Jezdila jsem s nimi kolem rybníka u babičky v Horní Lhotě. Byly strašně dlouhé. Pořád jsem padala. Ale ten pocit! Kdyz se mi podařilo nespadnout a klouzat, jakoby se zastavil čas.

Jak vrstvit na skialpy?

Takže skialpy, jo? Loni v únoru, Krkonoše, pod Sněžkou. Pamatuju si, jak jsem se klepal, než jsem vůbec vyrazil. Mráz štípal do tváře, vítr řval jako zběsilý. Měl jsem na sobě tři vrstvy.

• První vrstva: Termo prádlo z merino vlny. To je základ. Bez něj bych se asi zbláznil. Vlna krásně odvádí pot, i když se člověk pořádně zapotí. A rychle schne, to je důležité.
• Druhá vrstva: Lehká fleecová mikina. Teplo, ale ne moc objemná, aby se pod bundou dobře pohybovala. Nezapomeň na rukavice, já jsem si jednou s lehkostí zapomněl, byla to katastrofa.
• Třetí vrstva: Nepostradatelná bunda, nepromokavá a větruodolná. Gore-Tex. Bez ní by mě vítr profoukl na kost. A sněžení? Brrr. Kapuce je samozřejmost.

Prostě vrstvení: odvádění vlhkosti, zateplení, ochrana před větrem a sněhem. A samozřejmě teplé ponožky. To je svaté.

Klíčové body: Merino vlna, fleecová mikina, nepromokavá bunda.

Doplnění: Vždycky si s sebou beru i náhradní ponožky. A termosku s čajem. Ten čaj je na horách fakt balzám na duši. A nepodceňujte opalovací krém, i v zimě se dá opalovat! Nezapomeňte na čepici, helmu a brýle.