Jak dlouho zavařovat hotové jídlo?

10 měsíců před 84 zobrazení

Doba zavařování hotových jídel se liší podle obsahu a metody. Maso a luštěniny vyžadují v tlakovém hrnci 60-90 minut, zelenina 45-60 minut. Vždy se řiďte osvědčeným receptem a dbejte na důkladné prohřátí pro likvidaci bakterií a zajištění bezpečnosti. Bezpečnost a správná doba zavařování jsou klíčové pro dlouhodobé skladování. Nesprávně zavařená jídla mohou být nebezpečná.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak dlouho zavařovat hotové jídlo? Doba sterilizace?

No, zavařování hotovek... To je tak trochu alchymie, ne? Já to dělám tak nějak od oka, ale vím, že je to šíleně důležitý, aby se to nepokazilo.

Čas? Záleží, co tam máš. Maso a fazole - klidně hodinu a půl v papiňáku. Zelenina se dá míň, tak 45 minut, možná hodinu. Ale vždycky koukni na recept.

Mně se jednou stalo, že jsem zavařovala guláš (asi 15. 10. někdy loni) a nedala jsem to dost dlouho. Dvě sklenice se mi zkazily, fakt smůla. Fuj, smrdělo to strašně. Takže radši dýl, ať máš klid.

Hlavně, aby se to pořádně prohřálo, to je jasný. A fakt dej pozor na recept, já používám starej od babičky. Mění to chuť? Trochu jo, ale jistota je jistota, víš jak.

Jak dlouho zavařovat hotová jídla?

Zavařování, to je věda! Ne, vážně, skoro. Představte si to jako boj o přežití mezi bacily a vaším skvělým gulášem. A ten guláš? Ten musí vyhrát.

Kuře: 75 minut, chudák, to se skoro uvaří na kaši. Ale chutná to pak, jo?
Hovězí/Vepřové: 90 minut. To už je masakr, jako kdyby se bojovalo o titul "Nejlepší dušený pokrm".
Houby: 30 minut. Ty jsou rychlíci, jako blesk v rajské zahrádce. Až se budete divit.
Polévky/Guláše: 60-75 minut, záleží jak moc chcete, aby to bylo sterilnější než operační sál v Motole. Já osobně dávám 75, na jistotu.

Klíčové body: Doba se liší dle typu masa, Houby jsou rychlovky, Guláš – čím déle, tím líp (ale pozor na převaření!). A tohle všechno napsala moje teta Božena, která zavařuje od roku 1978 a má na to recepturu od babky z hor, co prý dokázala konzervovat i slunce.

Pár rad na závěr (protože teta Božena mi je nedá jinak):

Zavařovací sklenice vždycky důkladně umyjte. To fakt! Myslete na hygienu! Nemocní nebudou!
Gumové kroužky kontrolujte! Prasklý kroužek = katastrofa. Představte si to, všechna ta námaha...
Zavařovač by měl být dostatečně velký. Ne, že tam nacpete sklenice tak, že to vypadá, jako kdyby tam žilo tisíc švábů.

Pamatuju si, jak jednou teta Božena zavařovala šípky a téměř se jí vznítil zavařovač. Dobře, že byla sousedeka hasička. Všechno dobře dopadlo, šípky byly perfektní. Ale sousedeka hasička, to byl fakt fofr. Ona zavařuje ještě rychleji než já!

Jak dlouho zavařovat přesnídávku?

20 minut po varu! To je hlavní. Fakt? To je málo, ne? Vždycky jsem to dělala déle… Mamka říkala hodinu, ale to asi přeháněla. Nebo ne? Asi to zkusím těch 20 minut, ale brrr, bojím se, aby se to nepokazilo.

Skleničky pořádně čisté, to je důležité. Jana mi říkala, že používá ty z Lidlu, co mají nějaký speciální uzávěr.
Hrdla, jo, to jsem zapomněla. Čisté, fakt čisté.
Voda musí pořádně bublat, to jo. Ale jak dlouho to trvá, než se ohřeje? To je pak ještě dalších 10 minut?
Potom otočit dnem vzhůru. Proč? To je nějaká fyzika? Aby se utěsnilo?
A co když to nevychladne? Exploduje? Ne, blbost. Ale nervy mám.

20 minut stačí.

Typ sklenic: důležité
Důkladné čištění: nutné
Bod varu: klíčové
Otočení: pro utěsnění
Vychlazení: zásadní

Jak dlouho vydrží domácí příkrm?

Domácí příkrm? Dva dny a šlus. Jako když princ zamilovaně hledí na Popelku – po půlnoci je z dýně zase kočár.

Lednice? Dva dny max. Stejně jako kupované. Nechceš přece, aby tvoje ratolest zažila "gastro katastrofu" dřív, než se naučí říkat "máma".

Mrazák je kamarád. Tam se dá schovat leccos, i tvoje kuchařské umění, dokud nenadejde jeho čas.

Lednice: Max 48 hodin.
Mrazák: Tam klidně měsíc (nebo i déle, ale kdo by to testoval, že?).

Srovnání: Dva dny v lednici vs. věčnost v mrazáku. Záleží, jestli chceš být kuchař na plný úvazek, nebo jen občasný hrdina.

Jak uchovat nastrouhaný zázvor?

Nastrouhaný zázvor. Ne na věky. Týdny.

Chlad. Temno. Sucho.
Mrazící sáček. Lednička.
Dóza. Mrazák. Měsíce.

Uchování je iluze. Čas vždy zvítězí.

Proč je nakládaný zázvor růžový?

Růžový zázvor? To je divný, ne? Vždycky jsem si myslela, že je žlutý. Asi je to nějaké barvivo, jo? Sushi, to s tím souvisí, fakt. To si pamatuju, že jsem někde četla. A co to trávení? To je fakt? Kdybych to věděla dřív…

Barvivo! To je klíč.
Žlutý je normální, růžový je umělé.
Trávení? Hmm, asi ano. Ale to je vedlejší věc.
Moje teta, Hana, ta jí bílý zázvor. Koupila ho v novém obchodě s bio produkty na Palackého náměstí 25, v Praze.

Proč je růžový? Barvivo.

Ten zázvor a sushi… to se k sobě prostě hodí. Možná i proto, že to čistí chuť? Nebo co? Už nevím. Musím to někde najít, ale teď nemám čas. Ještě že mám ten deník. Mám milion dalších myšlenek. Sakra, musím se dát do práce. Zítra jdu na ten koncert, na Karla Gotta! Ne, to je blbost. Karel Gott už nežije. To bude Chinaski! V Roxy, to je super! A co ten zázvor? Jo, barvivo!