Jak poznat kvalitní hovězí maso?

126 zobrazení
Kvalitní hovězí maso má sytě červenou barvu, je na řezu mírně lesklé a na dotek pružné. Tuk by měl být pevný, bílé až krémové barvy. Vůně je vždy čerstvá a masitá. Tmavší a sušší povrch není na závadu, naopak značí dobře vyzrálý kus ideální pro okamžitou přípravu.
Komentář 0 líbí se mi

Jak vybrat to nejlepší hovězí maso?

Známkou kvality hovězího masa je sytě červená barva. Tuk musí být čistě bílý.

Minulou sobotu jsem byla v tom našem řeznictví u Nováků v Dejvicích a brala jsem hovězí pupek. Pan řezník mi ukázal kus a já si do něj prstem jemně píchla. Musí se vrátit zpátky. Jako trampolína. Když tam zůstane důlek, ruce pryč, to je starý.

Čerstvý řez se musí lesknout. Pokud je maso tmavší a sušší, ale příjemně voní, je správně vyzrálé a ideální pro okamžitou přípravu.

A ta vůně. Vždycky si k tomu masu čuchnu, i když to vypadá divně. Musí vonět tak nějak... čistě. Ne nasládle. Ten pupek 15. března, ten voněl úžasně. Stál mě tehdy 450 kč za kilo, ale každa koruna stála za to. Ta chuť potom, to se nedá srovnat.

Lehce tmavší okraj masa není vada. Naopak, je to známka správného zrání na sucho.

Jak poznat špatné hovězí maso?

Zkažené hovězí maso poznáš podle silného pachu a slizkého povrchu. To je prostě jasný. Včera jsem to zase řešil v Tescu, díval jsem se na ty balíčky. Pamatuju si, jak mi strejda Jirka, co má řeznictví v Jihlavě, vždycky říkal, že barva maso nemusí nutně znamenat, že je na vyhození. I americké ministerstvo zemědělství na to upozorňuje.

Vždyť kolikrát jsem viděl maso takové do hněda, až šediva. To je prostě oxidace, když se nedostane ke vzduchu. Myoglobin. Když je vakuově balené, tak je to takové fialové až tmavé. Pak ho rozbalíš, nadechne se a zčervená. Ale když to smrdí kysele, hnilobně, prostě nechutně, tak to je konečná. A když na to sáhneš a je to lepkavé, slizké, fuuuuj. To už bych vyhodil i nové balení.

  • Jak poznat zkažené hovězí maso:
    • Zápach: Silný, kyselý, hnilobný, nepříjemný.
    • Povrch:Slizký, lepkavý, kluzký na dotek.
    • Barva: Sama o sobě není jediný ukazatel. Může být šedavá nebo hnědá kvůli oxidaci myoglobinu. Pokud ale maso zesvětlá do šeda či zelena a zapáchá, je pryč.
    • Textura: Měkká, kašovitá, nesoudržná, houbovitá.
    • Plíseň: Jakékoli zelené, bílé nebo černé fleky jsou jasným znamením.
    • Balení:Nafouklé obaly signalizují přítomnost bakteriálních plynů.

Mám teď doma v lednici 4°C, ráno jsem kontroloval teploměr. To je důležité, udržovat ji pořád pod 4 stupni. Babička vždycky dávala maso úplně dolů do lednice, tam je nejchladněji. A rozmrazování? Vždycky v lednici, pomalu, žádná linka. Kolikrát jsem přemýšlel, jestli to moje mleté, co jsem koupil v Albertu minulý týden, je pořád dobré. Radši jsem ho hned zpracoval. Lepší, než pak řešit nějaké problémy.

Kdy vyhodit maso?

Zkažené maso vyhoďte okamžitě. Nepatří do žádného spotřebního řetězce. Vždy ho likvidujte, pokud vykazuje jakékoli známky poškození.

Pamatuju si to jako dneska, bylo to minulou středu ráno, tak kolem osmé, chtěl jsem připravit oběd pro rodinu. Měl jsem v lednici balíček kuřecích prsou, koupených v Lidlu, byly v akci. Datum spotřeby na obalu ukazovalo ještě dva dny, do 23. 8. 2024, takže jsem si myslel, že jsem v klidu.

Jenže když jsem ten balíček rozbalil, praštil mě do nosu takový divný, nasládlý smrad. Fakt se mi z toho zvedl žaludek. Maso navíc nebylo růžové, spíš takové šedavé a na dotek bylo nepříjemně slizké. To mě tak naštvalo! Stálo to peníze, čas, a teď tohle. Cítil jsem vztek, fakt.

Ihned jsem to maso, i s původním obalem, nacpal do dalšího pevného sáčku a zanesl rovnou do venkovní popelnice. Manželka mi sice říkala, ať to jdu zkusit reklamovat, ale já na to fakt neměl náladu. Nechtěl jsem riskovat, že by z toho kdokoli z nás, zvlášť děti, Matěj (8) nebo Anička (5), něco chytil. Jejich zdraví je pro mě přednější, než pár korun za blbý kuře.

Jak poznáte, že maso už není ok? Je to důležitý.

  • Zápach: Tohle je klíčové. Pokud maso voní kysele, čpavě, nasládle nebo rovnou hnilobně, tak je konec. Okamžitě pryč s ním. Žádné pochybnosti.
  • Barva: Mění se. Místo pěkné růžové může být šedivé, nazelenalé nebo s tmavými, hnědými skvrnami. Třeba na mém kuřeti to bylo jasné.
  • Konzistence: Čerstvé maso je pevné a pružné. Když je ale slizké, lepkavé na dotek, nebo se drolí, je to špatně.

Kam s ním pak?

  • Gastro odpad: Tohle je ideál. U nás v Brně máme hnědé popelnice na bioodpad, tam patří veškeré zbytky jídla, včetně masa. Je to rozložitelný odpad.
  • Komunální odpad: Pokud gastro odpad nemáte k dispozici, pak jedině dobře zabalené do běžného směsného odpadu. Hlavně ať to pořádně zabalíte, aby to nesmrdělo a nelákalo škůdce.

Měl jsem kdysi kolegu v práci, ten si myslel, že "dyť se to upeče" a snědl i maso, co mu spadlo na zem. Fakt idiot. Já jsem s tímhle fakt opatrnej. Co se stane, když sníte zkažené maso? No, otrava jídlem, zvracení, průjem, horečka. To fakt nikdo nechce zažít, to mi věřte. Mám teď 42, bydlím v Brně, a poučil jsem se, že důvěřovat se má, ale prověřovat je lepší. Datum spotřeby je jen orientační. Vždycky se spoléhám na svůj nos a oči.

Kam vyhodit staré maso?

Zkažené maso. Konec cyklu. Patří do směsného odpadu. Vždy v uzavřeném sáčku. Ne do bio. Ne na kompost.

Hniloba má svůj řád. Ale ne v zahradě. Tam končí jen listy, zbytky zeleniny. Maso je jiné. Láká život, který nechceme. Krysy. Mouchy. Choroby. Neviditelné hrozby.

Kompost má své limity. Vášnivá práce mikroorganismů. Není připraven na tkáně. Proces hniloby masa je jiný. Narušuje rovnováhu. Stává se hrozbou, ne přínosem. Pozorujte.

Mám souseda. Pana Procházku. Ulice Havlíčkova 12. Vyhodil jednou maso na kompost. Pak jen bojoval s krysami. Dlouho. Roky. Poučení přišlo draze.

Směsný odpad. Poslední cesta. Spalovna. Skrývka. Tam se kontrola děje. Tam se minimalizuje riziko. Chladná logika. Žádné emoce. Jen fakta.