Jak poznat, že je maso vyuzené?
Jak poznat vyuzené maso?
Tohle s uzením je fakt věda, co? Vždycky jsem si myslela, že to je jenom hodit maso do udírny a čekat. Ale ouha.
Minulý týden (15. října, chata u Sázavy) jsem udělala selský bůček. Stálo to 350 korun. A víte co? Byl hořkej jak pelyněk! Zřejmě jsem ho tam nechala moc dlouho.
Barva? No jasně, tmavě hnědá, taková skoro černá, tak by to mělo vypadat, že? Ale to nestačí. Záleží fakt na mnoha věcech, i na druhu dřeva.
Hlavně ten čich! Uzené maso má specifickou vůni, něco mezi kouřem a… no nevím jak to přesně popsat.
A pak ta chuť, to je klíčové. Pokud je hořký, prostě byl v udírně moc dlouho. Jestli plesnivý, tak zas moc krátce. No, já si to příště budu víc hlídat.
Co se stane když člověk sní zkažené maso?
Když se člověk nacpe zkaženým masem, tak to fakt není sranda. Minule jsem se málem složil po jedné grilovačce.
- E. coli, svině jedna: Zkažený maso je plný bakterií, často E. coli. Tuším, že to bylo fakt zkažený maso, protože to smrdělo.
- Průjem a spol.: Průjem, zvracení, to je jen začátek. Mně teda bylo fakt zle, fakticky zle.
- Horečka a pot: Horečka, pocení jak blázen. Měl jsem co dělat, abych se vůbec doplazil k záchodu.
- Dehydratace: A to všechno tě fakt odvodní. Pít a pít, jinak seš v háji. Ale zase to vyzvracíš.
Takže co se stane? Průjem, zvracení, malátnost, horečka, pocení, dehydratace. Fajnovej den fakt nečekej. Fuj!
Co se zbytky uzeného?
Co se zbytkama uzenýho… no, je to takový smutný konec jedný slávy, co?
- Samostatně: Sním to jen tak, potají, když nikdo nekouká. Trochu studu u toho cejtim, ale co už.
- Základy: Dávám ho do základu omáček, jo, ten špek s cibulí, to je klasika. Vždycky mi to připomene babičku.
- Kuře: Jo a pod kuře, to je dobrý nápad, nakrájet ho tam. Ta šťáva pak má takovej... jinej rozměr. Vzpomínám si, když jsem to dělal poprvé, máma se smála, že jsem zkoušel bejt šéfkuchař. To byly časy, ach jo.
- Polévka: Polívka, jasně, do bramboračky, do zelňačky. Tam se hodí vždycky. Teta to tak dělala.
- Pomazánka: A pomazánka, uzená pomazánka, s křenem… to je taková moje guilty pleasure.
- Ostatní: Do nádivky, do karbanátků, s těstovinami. Hodí se kamkoliv, kde chceš přidat trochu týhle "špinavý" chuti.
Uzený… symbol, já nevim, něčeho hezkýho, co už je pryč.
Co uvařit z uzených kostek?
Uzené kostky... hmm, co s nima? Polévka! Ano, uzená polévka, to by šlo. Kroupy tam hodím, dobrý. Ale to trvá tak dlouho... 90 minut je fakt moc.
Potřebuju něco rychlejšího. Mačkaný brambory! Super, to je za 10 minut hotové. Ale to jsou jen brambory, chci k tomu něco uzeného.
Aha! Pečený bok! To je sice taky uzené maso, ale to je na hodinu. No jo, ale ten přesnídavek... Mmm, to zní dobře.
Možná zkusím ty bramboráky? Ale s uzeným bůčkem a pivním sýrem? To je moc práce! A časově? To nevím.
Nebo ty knedlíky? Plnené uzeným masem? Zní to těžce. 90 minut… Knedlíky nechám na jindy.
Alsaské zelí? 20 minut? To by šlo, ale to zelí mi nesedí.
Co to kuřecí s tou krkovičkou? Nadivoko? To zní jednoduše a rychle. Dobře, to vyzkouším.
Co uvařit z uzených kostek?
- Mačkané brambory (10 min)
- Pečený uzený bok (60 min)
- Uzená krkovička a kuřecí paličky nadivoko (čas neurčen)
Dneska 21.10.2023, jsem dělal to kuře s krkovičkou. Bylo to dobrý, ale příště zkusím něco jiného. Možná ten bok, ale až budu mít čas. A ty brambory? Ty byly fakt rychlé. Perfektní na rychlý oběd. Musím si to zapsat, abych na to nezapomněl.
Co uvařit z uzeného ocásku?
Uzený ocásek? Česnečka.
- Česnečka z kolene. Maso. Kosti. Žebra. Vysočina.
- Bageta.
Doplňující informace:
Základ je vývar. Ocásek dá chuť. Silnou. Česnek. Majoránka. Brambory.
- Česnečka: Polévka pro silné. Pro ty, co přežili noc.
- Ocásek: Neodřezávejte ho. Využijte ho.
- Recepty: Hledejte je. Jsou všude. Ale podstata je stejná.
- Variace: Quinoa. Zkuste to. Nebo ne.
- Vysočina: Uzenina. Do polévky? Proč ne.
- Bageta: Křupavá. S česnekem. Nutnost.
- Chuť: Kouř. Česnek. Sůl. Nic víc. Nic míň.
Hodnocení? Záleží. Na žaludku. Na náladě. Na tom, co jste zažili.
Co uvařit z křížové kosti?
Křížová kost? Hmm, co s ní... Polévka. To je jasný. Vývar poctivě, dlouho... a pak?
- Obrat maso do polívky. To zní dobře.
- Nebo... křen a chleba. To si pamatuju od babičky, mňam!
Počkej, a ta sůl? Bez soli vařit! To je důležitý. Už je slaná dost.
Cože, konzervační látka? Fakt jo? No jo, ten lák... To mi nikdy nedošlo. Zajímavý!
Co s vepřovou kýtou?
Co s tou kýtou? No jasně, ta krásná, libová věc! Představte si ji jako svalnatého, ale elegantního atleta, připraveného k závodu. Ne, ne k běhu, ale k kulinářskému maratonu!
- Pečení? Klasika, jako když si dáte závod na dlouhou trať.
- Smažení? Sprint na krátké trati, rychlé a efektní.
- Dušení? Takové pomalé, vytrvalostní šlapání do kopce, ale výsledek stojí za to.
- Uzení? To už je úplný extrémní sport, pro fajnšmekry. Ale chutná to jak výhra v loterii!
A co teprve šunka z ní? To je jako kdybyste si dali medaili za ten cvičební maraton. Zkuste ji i špikovanou – to je jako když danému atletu dáte ještě dopink. Marináda? Prostě kvalitní regenerace po závodě. A gril? No, to je takové letní grilovačky, pro fajnšmekry.
Klíčové: Vepřová kýta - všestranná, libová, perfektní na různé úpravy.
Znáte mého strýce Jarda? Ten si z kýty dělá knedlíky. Ne, vážně! Je to trochu divné, ale prý to fakt funguje. (Nemám si ho představovat jako atleta, ale spíše jako geniálního, trochu bláznivého, výzkumníka. A jeho knedlíky? Ty jsou jako svatý grál.)
Moje kamarádka Lenka (ano, ta s těma úžasně červenými vlasy) dělala z kýty naposledy výborné řízky. V říjnu 2023. K tomu pečené brambory a tatarka. Mňam! Bylo to tak dobré, že jsem si myslel, že se mi rozbije jazyk od té chuti.
Dodatek: Vepřová kýta je zdroj kvalitního bílkovin a železa. Neobsahuje mnoho tuku, takže je i zdravá volba. Dobře se s ní pracuje, proto ji milují i začínající kuchaři. Cena je také příznivá, takže je skvělou volbou pro rodinný rozpočet.
Co uvařit z vepřové kýty?
Vepřová kýta… Hmm. V noci se mi o ní zrovna zdálo, divné. Jako bych ji pekl, ale pořád byla syrová.
Pečení – klasika. Celá, nebo na plátky s bylinkami. Letos jsem dělal s rozmarýnem a česnekem, skvělé. Maso krásně šťavnaté.
Guláš – to je taky dobrý. Kousek kýty na kostky, s cibulí, paprikou, rajčaty… Prostě klasika. Mamka to dělala vždycky na Vánoce. Její guláš… ach jo.
Špízy – na grilu, skvělé s paprikou a cibulí. S Jirkou jsme je dělali loni u rybníka. Bylo teplo, dobré pivo… Teď už je to jen vzpomínka.
Plátky na minutku s houbami – rychlé a jednoduché, ideální když se mi nechce moc vařit. Dám si k tomu brambory.
No… co uvařit z kýty? Pečte ji.
Jaká omáčka se hodí k uzenému masu?
Švestková omáčka. K uzenému.
- Uzené kuře. Povidla základ.
- Vepřové. Alkohol podtrhne.
- Jazyk. Koření definuje.
- Zvěřina. Jehněčí. Ano.
Sladké. Pikantní. Hluboké.
Co podávat k uzenému masu?
K uzenému? No, tak to je otázka za milion! Ale neboj, mám na to recept jak od babičky, co chovala prasata na dvorku.
Zapečená paráda: Zelenina, brambory, těstoviny nebo bulgur – všechno to s uzeným kamarádí jak hrom s bleskem. Stačí to zalít smetanou a máš jídlo, že by se i císař pán olizoval až za ušima.
Orestovat, neostýchat se! Před zapékáním to uzené šoupni na pánev. Trošku ho opeč, ať se zatáhne a voní, že bys ho sněd syrový. Ale to nedělej, zapékané je lepší.
Nádivka? Jasná věc! Bez uzeného by nádivka byla jak svatba bez nevěsty. Prostě to tam patří a basta!
A teď ještě pár vychytávek, ať to máš komplet:
Křen, hořčice, okurka: To je svatá trojice, která k uzenému sedne jako hrnec na pr***.
Chleba s máslem: S poctivým kváskovým chlebem a máslem to je teprve symfonie chutí.
Pivo: No a k tomu všemu? Pivo! Studené, orosené, to dá rozum! Jak říkal děda: "Pivo po uzeným, to je jak balzám na duši!"
Tak ať ti to chutná, a nezapomeň, jak se říká: "Jez do polosyta, pij do polopita, a budeš žít do polosmrti!" Nebo tak nějak...
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.