Jak psát adresu do řádku?

Takže, jak to vlastně je s tou adresou na obálce? Vždycky s tím tak trochu bojuju, přiznám se. Vím, že to zní hloupě, ale… No, prostě chci, aby to vypadalo dobře, profesionálně, víte? Aby si ten, komu to posílám, nemyslel, že jsem úplný nepořádník.

Takže, pravá spodní čtvrtina, jo? To si musím zapamatovat. Já to totiž kolikrát střílím od boku a pak se divím, že to vypadá divně. A ty řádky… Jo, oslovení je asi volitelné, ale zase… Někdy se hodí, ne? Záleží, komu to posílám. Třeba když posílám něco tetě Boženě, tak určitě “Milá teto Boženo”, jinak by se urazila!

A jméno a příjmení, ulice a číslo, PSČ a město… To je jasný. Ale víte, co se mi jednou stalo? Posílala jsem balíček kamarádce do Brna a zapomněla jsem na to číslo popisné! Úplně jsem vypadla. Naštěstí to pošta nějak dohledala, ale málem se to vrátilo. To byl trapas!

A to zahraničí… To je kapitola sama o sobě. Anglicky, říkáte? Takže “Czech Republic”, ne “Česko”? No, to je logický, že jo. Ale stejně, někdy mám tendenci tam nacpat tu naši verzi. Co já vím, třeba to pošťák v Americe bude umět česky, ha ha. Ne, vážně, radši se držet tý angličtiny.

Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak to není tak složitý, že jo? Jednoduše a srozumitelně, odshora dolů. Ale stejně, než to pošlu, radši to ještě jednou zkontroluju. Pro jistotu. Víte, jak se říká… Dvakrát měř, jednou řež! A v případě adresy… Dvakrát zkontroluj, ať to dojde kam má!