Jak se vypočítá bod zvratu?

Jak vypočítat bod zvratu: Vzorec pro zisk

Znalost jak vypočítat bod zvratu představuje klíčový krok pro každého podnikatele. Správná analýza pomáhá odhalit přesný objem prodejů nutný k pokrytí všech nákladů a dosažení plánovaného výdělku. Pochopení této finanční metriky chrání před neúmyslnými ztrátami a umožňuje efektivnější plánování budoucích tržeb pro zdravý rozvoj firmy.

Co je to vlastně bod zvratu? (A proč by vás to mělo zajímat)

Bod zvratu je přesně ten okamžik, kdy vaše firmou přestane protékat jen samá díra a začne se konečně něco zadržovat. Jednoduše řečeno: je to množství prodaných kusů (nebo objem tržeb), při kterém se celkové náklady rovnají celkovým výnosům. Jste přesně na nule – žádný zisk, ale už žádná ztráta. Každá další prodaná jednotka vám pak už jen vydělává.

Znát svůj bod zvratu není žádná ekonomická věda pro důchodce. Je to vaše nejdůležitější číslo. Když ho neznáte, pohybujete se poslepu. Investoři se na něj ptají vždycky. Banky taky. A měli byste se na něj ptát především sami sebe, než rozjedete nový projekt. Ukáže vám totiž, jestli je váš byznys vůbec životaschopný.

Dva světy nákladů: Fixní a variabilní

Než se pustíme do samotného výpočtu, musíme si rozdělit náklady na dva typy. Fixní náklady platíte, ať se děje, co se děje. Nájem, energie, paušály, leasing, mzdy administrativy (citation:4). Ty prostě musíš zaplatit, i když neprodáš ani jednu blbost. Variabilní náklady naopak rostou s každým vyrobeným kusem. Materiál, obal, mzda dělníka, který to smontoval, doprava (citation:5). Když nic nevyrábíte, tyhle náklady nemáte.

Právě tenhle rozdíl je pro pochopení bodu zvratu zásadní. Mnoho začínajících podnikatelů ho podceňuje, pletou si ho a pak se diví, že jim peníze mizí rychlejc, než stíhají fakturovat.

Základní vzorec: Jak spočítat bod zvratu v kusech

Základní výpočet bodu zvratu vzorec je vlastně jednoduchý: Bod zvratu (v ks) = Fixní náklady / (Cena za ks – Variabilní náklady na ks) (citation:1)(citation:6). Ten výraz ve jmenovateli, tedy cena minus variabilní náklady, je to nejdůležitější. Říká se mu příspěvek na úhradu nebo marže. Je to částka z každého prodaného kusu, která vám zbyde na zaplacení těch fixních nákladů. Jakmile je máte zaplacené, jede se do zisku.

Pojďme si to ukázat na příkladu. Představte si, že prodáváte designové svíčky. Vaše fixní náklady (nájem za malou dílnu, web, nástroje) jsou 30 000 Kč měsíčně. Svíčku prodáváte za 400 Kč. Vosk, knot, vonný olej a krabička vás stojí 150 Kč na jednu svíčku. Váš příspěvek na úhradu je tedy 250 Kč (400 – 150). Kolik svíček musíte prodat, abyste byli na nule? 30 000 / 250 = 120 svíček. Zní to líp, než jste čekali? Možná jo, možná ne.

Co když prodávám víc věcí nebo služby?

V praxi málokdo prodává jen jeden produkt. Nebo prodáváte služby, kde není kus tak jasný. V tu chvíli se hodí počítat bod zvratu v penězích. Vzorec je: Bod zvratu (v Kč) = Fixní náklady / (1 – (Variabilní náklady / Tržby)) (citation:7). Ten zlomek ve jmenovateli je podíl variabilních nákladů na tržbách. Když ho odečtete od jedničky, získáte takzvanou rentabilitu tržeb. Jednoduše řečeno, zjistíte, jaký obrat musíte mít, abyste pokryli vše, co musíte zaplatit.

Jak na to? Praktický příklad krok za krokem

Dobře, vzorec máme. Ale teď to důležité – dosadit vlastní čísla. Vezměme si příklad z praxe: cukrárna (citation:2). Paní Jana si otevřela malou cukrárnu. Spočítala si, že její fixní náklady (nájem, energie, mzda prodavačky) jsou 75 000 Kč měsíčně. Její specialita, dort, stojí 650 Kč. Mouka, vejce, máslo, cukr, krabice – variabilní náklady na jeden dort – vyšly na 250 Kč. Teď už stačí jen dosadit do vzorce: 75 000 / (650 - 250) = 75 000 / 400 = 187,5. Jana musí prodat 188 dortů za měsíc, než začne vydělávat.

První měsíc prodala 150 dortů. Byla ve ztrátě, i když měla plnou cukrárnu? Přesně tak. Teprve když prodala ten 188. dort, překročila hranici a 189. dort jí přinesl první skutečný zisk. Ten pocit musí být skvělej.

Graficky: Vidět znamená vědět

Hodně lidem to dojde líp, když to vidí, například jako bod zvratu graf. Na vodorovné ose je počet prodaných dortů, na svislé ose koruny. Fixní náklady jsou přímka začínající v bodě 75 000 Kč, rovnoběžně s osou x – jsou pořád stejné. Celkové náklady jsou přímka, která začíná tam, kde končí fixní náklady, a stoupá s každým dortem o 250 Kč. Tržby jsou přímka z nuly, která stoupá o 650 Kč za každý dort. Místo, kde se protnou přímky celkových nákladů a tržeb, je právě bod zvratu (citation:2). Vlevo od něj jste v mínusu, vpravo v plusu.

Rozšířený výpočet: Když chcete nejen přežít, ale i vydělávat

Základní výpočet je fajn, ale kdo by chtěl být furt na nule? Většina z nás podniká, aby si vydělala na hezký život. Do rovnice můžeme jednoduše přidat požadovaný zisk a získat tak vzorec pro výpočet zisku. Pak to vypadá takhle: (Fixní náklady + Požadovaný zisk) / (Cena za ks – Variabilní náklady na ks) (citation:8). Najednou nehledáte bod přežití, ale bod, kdy si začnete žít podle svých představ.

Vezměme si znovu Janu z cukrárny. Řekněme, že by si chtěla měsíčně vydělat 50 000 Kč čistého pro sebe. Výpočet: (75 000 + 50 000) / (650 - 250) = 125 000 / 400 = 312,5 dortů. Najednou je jasné, že 188 dortů stačí jen na přežití. Aby měla zisk, který si přeje, musí prodat 313 dortů měsíčně. To už je úplně jiná úroveň podnikání.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

Není to tak strašný, jak to na první pohled vypadá. Největší chyba, kterou začátečníci dělají, je, že do fixních nákladů zapomenou zahrnout svoji vlastní mzdu. Berou to tak, že zisk je to, co jim zbyde, ale zapomínají, že oni sami jsou taky zaměstnanci a jejich práce má hodnotu.

Když si do fixních nákladů nezapočítáte 40 000 Kč jako svůj plat, vyjde vám bod zvratu mnohem níž, a pak se divíte, že nemáte na nájem vlastního bytu. Další častá chyba je špatné rozlišení fixních a variabilních nákladů. Třeba elektřina – část je fixní (osvětlení kanceláře) a část variabilní (pohyb strojů). Musíte to umět oddělit.

Tipy pro praxi: Co s tím vším dělat?

Bod zvratu není jen suché číslo, je to váš kompas. Když ho znáte, můžete hrát s cenou. Zvednete cenu o 50 Kč? Hned se vám bod zvratu sníží. Najdete levnějšího dodavatele materiálu? Zase jste na tom líp. Tohle není o tom si jednou spočítat a zapomenout. Je to o tom s těmi čísly pracovat. Dělejte si scénáře: Co když mi klesnou tržby o 20 %?, Co když mi nájem zdraží o 5 tisíc? (citation:7). Výpočet bodu zvratu je základ finančního plánování. Bez něj jedete na slepo.

Můžete si vytvořit jednoduchou tabulku v Excelu, kam si tyhle hodnoty zadáte a uvidíte, jak se mění. Na internetu najdete i spoustu online nástrojů, jako je kalkulačka bodu zvratu, stačí vyplnit pár políček. Nečekejte, až budete mít všechno dokonalé. Spočítejte si to hned teď, klidně s odhadem. I přibližné číslo je lepší než žádné.

Často kladené otázky (FAQ)

Co když mám záporný bod zvratu?

To se může stát, pokud je vaše cena nižší než variabilní náklady. Jinými slovy, každým prodejem proděláváte. Pak žádný bod zvratu neexistuje a čím víc prodáváte, tím větší máte ztrátu. Je to varovný signál, že máte cenu nastavenou špatně nebo extrémně vysoké náklady.

Musím to počítat, když podnikám úplně sám na sebe?

Rozhodně. I jako OSVČ máte fixní náklady (telefon, software, pojištění) a variabilní náklady (materiál, cesta za klientem). Výpočet bodu zvratu vám řekne, kolik hodin musíte odpracovat nebo kolik zakázek udělat, abyste neutržili ztrátu. Je to základ vašeho podnikání.

Jak často bych to měl přepočítávat?

Určitě aspoň jednou za čtvrt roku, nebo kdykoliv se změní nějaký zásadní parametr – změníte cenu, najdete nového dodavatele, zvýší se vám nájem, přiberete zaměstnance. Je to živý organismus, ne mrtvé číslo.

Je lepší mít bod zvratu nízký, nebo vysoký?

Jednoznačně nízký. Čím dřív ho překročíte, tím dřív začnete vydělávat a tím menší je riziko, že vás potopí výpadek zakázek. Nízký bod zvratu znamená, že máte nízké fixní náklady a zdravou marži. To je cíl každého podnikatele.

Závěr: Není to věda, je to vaše budoucnost

Takže, jak vypočítat bod zvratu? Už to víte. Nenechte se zastrašit tím, že to vypadá jako složitá matematika. Je to jen pár čísel, která vám dají obrovskou sílu – sílu vědět, na čem jste. Nemusíte být účetní génius, stačí zapátrat ve svých výdajích, vzít kalkulačku (nebo Excel) a dopočítat se k číslu, které vám změní podnikání. Tenhle jednoduchý výpočet vám může ušetřit spoustu zbytečných starostí a hlavně peněz. Takže hurá do toho, spočítejte si svůj bod zvratu ještě dnes.

Výpočet bodu zvratu: Klasika vs. Rozšířený model

Základní model (přežití)

• Zjištění minimální hranice pro přežití firmy, základní finanční analýza.

• Bod zvratu (ks) = Fixní náklady / (Cena - Variabilní náklady na ks).

• Stanovit objem produkce, při kterém jsou tržby = celkovým nákladům.

• Úplné začátky, ověření životaschopnosti nápadu, krátkodobé plánování.

Rozšířený model (zisk)

• Motivace, nastavení obchodních cílů, plánování rozvoje a investic.

• Bod zvratu (ks) = (Fixní náklady + Požadovaný zisk) / (Cena - Variabilní náklady na ks).

• Stanovit objem produkce nutný k dosažení požadované výše zisku.

• Stabilní firmy, strategické plánování, vyjednávání s investory či bankami.

Příběh truhláře Petra: Od ztráty k prvnímu zisku

Petr Novák, truhlář z Brna, se rozhodl osamostatnit. Pronajal si dílnu za 15 000 Kč měsíčně, koupil základní stroje na splátky (dalších 8 000 Kč měsíčně) a zaplatil si pojištění a software na tvorbu cenových nabídek (dohromady 3 000 Kč). Jeho fixní náklady byly 26 000 Kč. Začal vyrábět dřevěné stoly.

Stůl prodával za 5 000 Kč. Materiál (dřevo, barvy, kování) ho stál 2 500 Kč. Podle vzorce (26 000 / (5 000 - 2 500)) mu vyšlo, že musí prodat 11 stolů měsíčně, aby nebyl ve ztrátě. První měsíc dal dohromady 8 stolů, protože spoustu času strávil sháněním zakázek a zařizováním. Byl 3 000 Kč v mínusu a začínal pochybovat.

Místo abych zpanikařil, začal jsem přemýšlet, co s tím. Zvednout cenu? Těžko. Ušetřit na materiálu? Ne, to by byla chyba. Pak mi došlo, že 8 stolů je málo, protože zkrátka nestíhám. Najal jsem na pár hodin týdně šikovného studenta, což zvýšilo moje fixní náklady o 5 000 Kč, ale najednou jsem byl schopen udělat 12 stolů za měsíc.

Nový výpočet: (31 000 / 2 500) = 12,4 stolu. Pořád na hraně, ale už to vycházelo. Druhý měsíc udělali 14 stolů. Poprvé od pokrytí všech nákladů (včetně studenta) mu zbylo 4 000 Kč. Byl to první čistý zisk. Nebyl to žádný zázrak, ale pro Petra to byl okamžik, kdy uvěřil, že to může fungovat.