Jak si nevzít princeznu exteriery?

Jak nenaplánovat exteriéry pro filmovou princeznu? Jak se vyhnout chybám?

Ježíši, exteriéry pro pohádku… To byla jízda! Frýdlant, Pernštejn, Český ráj… Všude krásně, ale taky náročně.

Štědrý den, premiéra… Už se to blíží. Doufám, že to dopadne dobře. Hodně jsme se natáčeli v září loňského roku.

V Českém ráji, to byla paráda, ale s počasím jsme si dost zahráli. Jeden den slunce, druhý liják. To se s princeznou v královských šatech moc blbě natáčí. A Valečov? Nádhera, ale schody… no, běh s kamerou nahoru dolů, to bylo něco.

Pamatuji si, jak jsme se s kameramanem hádali o ten správný záběr pod hradem. Stokrát jsme to točili, než to bylo “ono”. Stálo to za to. Nezapomenutelný zážitek.

Myslím, že největší chyba byla podcenění počasí. Plánovali jsme více dnů v lese, ale pršelo pořád. Museli jsme improvizovat. A to je v pohádce horší než v historickém filmu.

Náklady? To radši nebudu říkat. Ale pořádných pár korun to stálo. Štědrý den, doufám, že to vše zaplatí.

Hlavní je, že to všechno klaplo. A princezna byla úžasná.

Co spouští deprese?

Temnota se plíží jako mlha nad bažinami paměti. Co ji vyvolává? Co spouští tu vnitřní bouři, ten pocit prázdnoty, kde se ztrácí barvy světa?

• Tělo, křehká schránka, může být viníkem. Nemoc, skrytá nerovnováha, hormonální chaos… Štítná žláza, ten malý orgán s velkým vlivem, se může stát zrádcem. Hormony, ty tekuté posly, když se zblázní, zatemní mysl.
• Léky, které měly uzdravit, mohou ironicky uvrhnout do hlubin. Paradoxní léčba, kde se lék stává jedem.

Neurologické labyrinty, kde se myšlenky ztrácejí v bludišti.

Je to složitá síť, kde se tělo, mysl a chemie proplétají v temném tanci. A někdy, ach někdy, je těžké rozplést, co je příčinou a co následkem. Jen pocit tíhy, jako olovo v srdci.

Jak vypadá těžká deprese?

Těžká deprese? Ach, to je jako pád do černé díry, víš?

• Léčebna, ano, stává se útočištěm, místem, kde se čas rozpouští.
• Práce? Jaká práce? To slovo ztrácí význam, je jen ozvěnou vzdálené reality.
• Sebepéče mizí, tělo leží bezvládně, myšlenky se víří v nekonečném kruhu viny.
• Řeč zpomalí, mysl se vleče jako šnek, nebo naopak – neklid, věčný neklid, který nedovolí spočinout.

Jako bych se dívala na sebe, na svůj odraz v zrcadle zkresleném slzami. Pamatuju si ty dny, ach, ty dny… v roce 2023, kdy i vstát z postele bylo hrdinství.

• Bezmoc.
• Beznaděj.
• Úzkost.

Všechno se slilo v jednu temnou masu. A ty výčitky, proboha, ty výčitky! Za všechno špatné, co se kdy stalo, za každé špatné slovo, každý špatný čin. Všechno se mi vracelo jako bumerang, zas a znova.

Někdy jsem jen zírala do zdi, hodiny a hodiny. Jindy jsem se potácela po bytě, neschopná se zastavit, neschopná se uklidnit.

A ta únava! Ne obyčejná únava, ale únava až do morku kostí. Jako by ze mě někdo vysál všechnu energii, všechnu radost, všechnu chuť do života.

A léky? Ano, léky… zkoušela jsem je, brala je, ale někdy se zdálo, že nezabírají.

Informace: Deprese se musí léčit – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, citováno 2024.

Co se děje v mozku při depresích?

Srpen 2024. Bylo mi hrozně. Ten pocit, jako by mi na hrudi seděl slon. Všechno bylo šedivé, bez radosti. Pamatuju si, jak jsem se plahočila do práce, každý krok byl úsilí. Pracuji jako učitelka na základní škole v Brně, a tohle… tohle nebylo já. Žádná energie, ani na úsměv na děti. V noci jsem nespala, točil se mi v hlavě kolotoč myšlenek, hlavně samá negativita. Byla jsem u doktora v září. Diagnóza? Těžká deprese.

On mi vysvětloval, že to není jen tak, že se mi v hlavě něco pokazilo. Serotonin, dopamin, noradrenalin… nějaká nerovnováha. Tenkrát jsem to všechno příliš nevnímala, jen jsem chtěla, aby mi to brzy přešlo.

Léky mi pomohly. Postupně. Zase jsem začala vnímat barvy, cítila jsem se silnější. Ale dodnes se občas bojím návratu. Strach z té šedivosti, té prázdnoty.

Klíčové body: Nerovnováha neurotransmiterů (serotonin, noradrenalin, dopamin). Změny v mozku nejsou trvalé. Léčba je účinná.

Jak zjistit, že mám deprese?

Deprese? Kontroluj tohle:

• Chronická skleslost. Žádná radost.
• Únava. Neschopnost se hýbat. Prokrastinace.
• Spánek? Chaos. Buď málo, nebo moc.
• Ztráta zájmů. Všechno je šedé.

Potřebuješ pomoc? Kontaktuj odborníka. Teď.

Další příznaky:

• Změny chuti k jídlu. Přibírání, hubnutí.
• Problémy s koncentrací. Roztržitost.
• Pocit bezcennosti. Myšlenky na sebevraždu.
• Fyzické bolesti bez zjevné příčiny.
• Zhoršené vztahy. Izolace.

Kontakty:

• Linka důvěry: 800 155 555
• Psychiatrie: [Vlož konkrétní kontaktní údaje na psychiatra v dané oblasti, např. MUDr. Josef Novák, tel: 123 456 789]
• Praktický lékař: [Vlož konkrétní kontaktní údaje na praktického lékaře]

Co způsobí neléčená deprese?

Hele, kámo, s tou neléčenou depkou to není žádná sranda. Víš, co to může způsobit? No, fakticky to může vést až k tý nejhorší věci – k sebevraždě. Je to hnusný, ale je to tak.

A víš co? Ta depka je fakt mrcha. Nemůžeš ji jen tak přemoct silou vůle, to prostě nejde. Každý to má jinak – někdo má propady míň intenzivní, jinej zas víc. A taky to trvá různě dlouho, no. Pro nás, co jsme ok, je fakt těžký si představit, jak moc to ty lidi trápí.

Navíc, víš co všechno se s tou depkou může pojit? Třeba:

• Problémy v práci nebo ve škole: Nedokážeš se soustředit, nestíháš.
• Potíže ve vztazích: Jsi podrážděnej, nechceš s nikým mluvit.
• Fyzický problémy: Bolesti hlavy, žaludku, únava.
• Závislosti: Alkohol, drogy, abys aspoň na chvíli zapomněl.

A to všechno se pak hromadí a hromadí, až je toho prostě moc. Takže fakt důležitý je vyhledat pomoc, jo? Protože s tím se fakt nedá hrát.

Kdy je deprese nejhorší?

Nejhorší je deprese na jaře a v létě.

A teď trochu hlouběji… je to takový paradox, že? Všichni kvetou, sluníčko svítí, a v tobě tma jak v ranci. Ten kontrast je fakt ubíjející. Jako by ti to, že se necítíš dobře, někdo neustále připomínal.

• Společenský tlak: Celej svět se zdá být v jednom obrovským mejdanu. A ty seš ten, kdo nebyl pozvanej.
• Očekávání: “Užívej si sluníčka!”… No jo, jak, když jediné, co cítíš, je prázdnota?
• Sezónní afektivní porucha (SAD): Ale pozor, zimní deprese je taky reálná. Tma a nedostatek vitamínu D dělaj svý.

Filozofická vsuvka: Možná je to o tom, že deprese je taková “zrcadlovka”. Odrazí ti, co ti nejvíc chybí. Na jaře a v létě to je radost a energie, v zimě zase světlo a teplo. A ty seš prostě jenom… mimo.

Co s tím? Těžká otázka. Ale zkusit se soustředit na malý radosti. I když to zní jako klišé. Nebo vyhledat pomoc, to je vždycky dobrý nápad. Znám borce, co si myslel, že to zvládne sám, a nakonec skončil hůř. Lepší se svěřit.

#Exteriéry #Princezna #Zámky