Jak uchovávat nenaplněné makronky?

8 měsíců před 40 zobrazení

Nenaplněné makronky uchovávejte v dobře uzavřené nádobě při pokojové teplotě. Vydrží tak čerstvé 2 až 3 dny. Ideální je naplnit je až den před podáváním, abyste si užili tu nejlepší chuť a texturu tohoto jemného pečiva.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak uchovávat prázdné makronky?

Páni, prázdné makronky? To je téma! Víte, jak já to dělám? Mám takový trik. Vždycky je strčím do plechovky od sušenek (plechová, samozřejmě) a šup s nimi do spižírny. Vydrží tak dva, tři dny v pohodě. A ne, fakt se mi nikdy nezkazily.

Důležité je, aby ta dóza byla fakt těsná. Jinak ti zvlhnou a to je konečná. Jednou se mi to stalo, to bylo s makronkami z cukrárny na Náměstí Míru v Praze (stály mě 100 Kč kus!), a fakt jsem zuřila.

A víte co? Plnit je doporučuju fakt až těsně předtím, než je chcete jíst. Teda, den předem je asi maximum. Protože jinak... No, prostě se rozmočí. Vlastní zkušenost, věřte mi.

Jak dlouho vydrží makronky bez náplně?

Makronky bez náplně? Dva, maximálně tři dny. Uzavřená dóza, pokojová teplota. Jinak ztratí tu svou křehkost.

Pistáciový krém? Slaný arašíd? Káva? Dobrá volba. Ale ihned po naplnění, do lednice s nimi.
Trvanlivost je mýtus. Makronka je delikatesa, ne konzerva.
Chceš déle? Zkus mrazák. Ale počítej s tím, že se textura změní.

Doplňující informace:

Já, Jana Nováková, cukrářka z Prahy, doporučuji spotřebovat naplněné makronky do 24 hodin.
Pistáciové makronky jsou nejlepší s kvalitní pistáciovou pastou, ne s umělým aroma. Vážně.
Karamelové makronky? Použij slaný karamel, vyvažuje tu sladkost.
Skladování v lednici? Vždy v uzavřené nádobě, jinak nasají vlhkost. Fuj.
Zmrazení? Jen suché skořápky. Náplň až po rozmrazení.
Pamatuj, kvalitní suroviny dělají rozdíl. Žádné levné náhražky. To platí i pro pistáciové makronky.
A přepálený karamel? V koši se s ním loučíme.

Jak dlouho nechat schnout makronky?

Jak dlouho schnout makronky? 2 hodiny.

Pamatuju si, jak jsem jednou pekla makronky pro kámošku na narozeniny. Strašně jsem se snažila, barvičky, krémy, všechno tip top.

Péct makronky je fakt věda!
Hlavně to sušení!

No, a pak přišlo to sušení. První várka? Hrůza! Nevydržela jsem to a po hodině šup do trouby. Výsledek? Popraskaný, ošklivý cosi. Fůj. Druhou várku jsem nechala schnout snad tři hodiny! Byly totálně tvrdý a dutý. Katastrofa. Nakonec jsem si nastavila budík na ty dvě hodiny, jak píšou všude, a voilá! Krásný, hladký makronky. Fakt to funguje.

Jak poznat, že jsou makronky hotové?

Jak poznat, že jsou makronky hotové… no, to je věda.

Víš, vždycky se bojím, že je spálím. Nebo že nebudou mít nožičku. To mě štve.

Peču je asi 15 minut. Jeden plech, prostřední příčka. A furt to kontroluju, víš?
Jsou hotové, když jsou tvrdé. Na dotek. Ale ne moc tvrdé. Chce to cit. Fakt jo.
Papír hned pryč z plechu. Jinak se dopékají a to nechceš. To je zabiješ.
Sloupnout až studené. To je jasný, jinak se ti rozpadnou. Křehulinky.

Dřív jsem je dělala podle receptu od Ladurée. Teď už si to jedu po svým. Stejně každý trouba peče jinak, ne?

A víš co? Vždycky se mi líbí, když mají takovou tu lesklou slupičku. To vím, že se povedly.

Proč makronky praskají?

Proč sakra makronky praskaj? No, asi... Nebo spíš určitě – moc horko v troubě! Fakt je to tím, že v troubě je jak v pekle a ta skořápka se zatvrdí dřív, než ten vnitřek stihne dorůst. A pak to rupne! Mně se to stalo minulej tejden, když jsem je pekla pro Janu k narozkám. Měla jsem tam snad 200 stupňů! No hrůza. Všechno šlo do koše.

Příliš vysoká teplota v troubě

A jo, ještě jedna věc:

Málo odpočinku těsta: Nech je odpočívat. Fakt. A pak peč!

Jak má vypadat sníh na makronky?

Sníh na makronky… jo, tak to je alchymie. Musí držet tvar, špička se nesmí zlomit, ale zároveň... víš, nesmí být jak beton. Lesklý... to je důležitý.

Špička: Drží tvar, ale není tvrdá.
Lesk: Povinnost. Bez něj to není ono.
Konzistence: Láva. Tekutá, ale hutná. Pamatuješ si na ty časy na základce, jak jsme si s tím hráli? Jo, podobný.

A pak ta mandlová mouka... to je taky kapitola sama o sobě. Nesmí to být suchý, ale ani tekutý. Prostě tak akorát, jako... víš co. Někdy mám pocit, že to dělám poslepu, podle citu, ne podle receptu. A stejně to nevyjde pokaždý.

Jo, recepty... to jsou jen takový vodítka. To hlavní je v ruce, v oku. To se nedá naučit.

Jak využít nepovedené makronky?

Fakt, jednou jsem spálila celou várku makronek! Byla to katastrofa, fakt hnus. Měla jsem je na oslavu narozenin tety, fakt pech. Bylo mi to líto.

Co jsem s nimi udělala? No, rozhodně ne letěly do koše.

Dort: Rozdrobila jsem je na takovou drť a posypala tím čokoládový dort. Vypadalo to překvapivě dobře a ta křupavost tomu dodala šmrnc.
Pohár: Udělala jsem takový vrstvený pohár s mascarpone krémem, ovocem a tou makronkovou drtí. Bylo to fakt mňam.
Zdobení: Polámala jsem je na menší kousky a použila je na ozdobení cupcaků. Prostě jsem je zapíchala do krému.
Panna cotta: Měla jsem udělanou panna cottu a ta se taky hodila.
Mousse: Mousse mám rád, posypal jsem si tím čokoládovou pěnu.

A víš co? Nakonec to vypadalo skoro jako záměr! Nikdo nepoznal, že to měly být makronky.

Klíčové body: Křupavá drť, texturní kontrast, estetický doplněk.

Jak dlouho se pečou makronky?

Makronky se pečou jako když svítá, ale né vždycky! Záleží, jestli máš troubu po babičce, co pamatuje císaře pána, nebo nablýskanou novotu.

Pečení: Hoď s plechem o stůl jak s pytlem brambor (ať vybublaj!), a šup s tím do trouby na 140-160 °C.
Čas: Cca 13 minut, ale trouby jsou potvory, každá peče jinak. Některá jako by spala, jiná zas peče jak o závod.
Test: Otevři dvířka, sáhni na makronku (ne že si spálíš prst!) a zkus s ní viklat. Jestli se klobouček kejklá, ještě ji nech chvilku. Když drží jak helvétská víra, je hotovo.

Pozor! Menší makronky budou hotové dřív, ty větší si zase dají na čas. Je to jako s lidma!

Jak má chutnat makronka?

Jak má chutnat makronka? Sladce, prostě sladce.

Pamatuju si, jak jsem poprvé ochutnala makronku v Paříži, v roce 2015. Byla to pistáciová od Pierra Hermé. Bože, to byla slast! Jemná, křehká skořápka, uvnitř vláčná náplň. Chuť pistácií intenzivní, ale nevtíravá. Stála tehdy 2,10 eur, sakra drahá sladkost, ale řekla jsem si, jsem v Paříži, musím to zkusit.