Kdy podat následné a kdy opravné kontrolní hlášení?

Kdy podat opravné a kdy následné kontrolní hlášení? Navigace složitostmi elektronické evidence

Elektronická evidence tržeb (EET) a s ní spojená kontrolní hlášení přinesla podnikatelům řadu administrativních povinností. Jednou z nich je správné podání kontrolních hlášení a v případě potřeby i jejich opravných či následných variant. Rozdíl mezi těmito dvěma typy hlášení však není vždy zcela zřejmý a může vést k nepříjemnostem. Tento článek vám pomůže se v této problematice orientovat.

Opravné kontrolní hlášení: Toto hlášení je nutné podat v případě, že plátce zjiští chybu v již podaném kontrolním hlášení. Může se jednat o jakoukoli nesprávnost, ať už se týká částky, data tržby, identifikačního čísla, či jiných relevantních údajů. Klíčové je, že se jedná o opravu již existujících, nesprávně uvedených informací. Opravné hlášení by mělo obsahovat všechny údaje, a to včetně těch, které byly v původním hlášení uvedeny správně. Oprava se tak netýká pouze chybné položky, ale celého hlášení. Důležité je dodržet lhůtu – opravné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění chyby. Pozdní podání může vést k sankcím.

Příklad: Plátce si po odeslání kontrolního hlášení všimne, že chybně uvedl částku u jedné tržby. V tomto případě podá opravné kontrolní hlášení, které bude obsahovat všechny údaje z původního hlášení, avšak s opravenou částkou u dané tržby.

Následné kontrolní hlášení: Následné hlášení se podává v případě, že plátce potřebuje dodatečně ohlásit údaje, které nebyly zahrnuty do původního hlášení. Jedná se tedy o situaci, kdy se jedná o nové informace, které se týkají daného zdaňovacího období a nebyly z jakýchkoliv důvodů v původním hlášení zahrnuty. Stejně jako u opravného hlášení, i zde se podává kompletní hlášení obsahující jak původní, tak nově přidané údaje. Lhůta pro podání následného hlášení není striktně definována zákonem, ale je doporučeno jej podat co nejdříve po zjištění potřeby dodatečného hlášení. Nejasnosti ohledně lhůty je vhodné konzultovat s příslušným finančním úřadem.

Příklad: Plátce si po odeslání kontrolního hlášení uvědomí, že zapomněl zahrnout tržby z jedné konkrétní platby kartou. V tomto případě podá následné kontrolní hlášení, které bude obsahovat všechny původní údaje a navíc i údaje o zapomenuté tržbě.

Závěr: Správné rozlišení mezi opravným a následným kontrolním hlášením je klíčové pro bezproblémový chod elektronické evidence tržeb. V případě pochybností je vždy lepší kontaktovat finanční úřad pro bližší informace a vyhnout se tak případným sankcím. Důkladná kontrola před podáním každého hlášení je prevencí budoucích komplikací.