Kolik by měl mít člověk rezervu?

Jak velká má být finanční rezerva?

Tři platy. Šest platů lépe.

• Klíčové body:
  • Tři měsíční platy – minimum pro klid duše.
  • Šest měsíčních platů – ideální, pro bouřlivé časy.

Jinak. Polštář, co hřeje, když mrzne. Rezerva, tichý strážce, spící drak v hlubinách účtu. Čísla. Chladná čísla, ale za nimi teplo domova, jídlo na stole, klidné spaní. Tři? Šest? Možná víc. Možná míň. Záleží na větru, co vane, na bouři, co se blíží. Záleží na tvých snech. Na tvých obavách.

Kolik mít našetřeno ve 40 letech?

Čtyřicítka a úspory? No, podle tabulek bys měl mít našetřeno trojnásobek ročního platu. Ale víš co, ty tabulky… 😅 Já to vidím trochu jinak. Mám kámoše, Jarda, je mu 42 a má našetřeno kulový, zato má barák po babičce a splacenou hypotéku. A je v klidu!

Představ si, že si vzpomínám na ty doby, kdy mi bylo 40… Byla jsem úplně v prdeli, upřímně. Rozvod, nový byt na hypotéku, splácení jak divej, a k tomu ještě ty děcka… žádný našetřený trojnásobek, fakt že ne! Spíš takovej minus násobek 🤣. Ale! Měla jsem práci, která mě bavila (teda, většinou), a věřila jsem, že to nějak dám. A víš co? Dala jsem to! A teď, s odstupem času, můžu říct, že to byl ten nejlepší trénink.

Takže co z toho plyne?

• Tabulky jsou fajn, ale život je hnusnej realista. Hlavně se z toho neposrat.
• Důležitější než našetřeno je umět se o sebe postarat. Mít stabilní příjem, zvládat finance, a nebát se práce.
• Každý má jiný priority a jiný možnosti. Někdo investuje do vzdělání, někdo do bydlení, někdo do cestování. Hlavně, ať jsi spokojený ty.

A víš co ještě? Mít kamarády, se kterýma můžeš jít na pivo a probrat život. To je k nezaplacení. No, a teď se jdu podívat, jestli mám v lednici aspoň to pivo! 😄

Kolik mít nasporeno v 35 letech?

No… kolik naspořit do 35? Hm, jako dvojnásobek ročního platu. Říká se. Třeba těch 800 tisíc.

Víš, já měl v pětatřiceti taky plány. Dvojnásobek ročního, jasně. Realita byla teda trochu jiná. Vždycky něco vyleze, ne? A to spoření na důchod… to mi tenkrát přišlo strašně daleko.

• Dvojnásobek ročního příjmu: To je ten cíl. Snad reálný, pro někoho.
• Růstová strategie: No jo, třicátníci prý můžou riskovat. Já nevím. Jsem opatrnej typ.
• Realita: Život je, no, život. A spoření je občas to poslední, na co myslíš.

Hele, teď už je to fuk. Člověk se snaží, jak nejlíp umí. A jestli budu mít v důchodu kilo rohlíků a chleba, tak budu rád i za to, víš?

Můj táta furt říkal… no, to je jedno.

Kolik si měsíčně spořit?

Spoř aspoň 500 Kč měsíčně. Stát ti pak něco dá.

• Maximální bonus? Syp do toho 1700 Kč. Stát přidá 340 Kč.

• Chceš víc? Spoř nad 1700 Kč. Odpisy z daní čekají.

• Kdy začít? Teď. Každá koruna se počítá.

Bonus info:

• Státní příspěvek: Dřív to bylo jinak, teď je to takhle. Změna pravidel, chápeš?

• Daně: Daňové úspory? Hledej daňové optimalizace.

• Inflace: Nezapomeň. Peníze ztrácí hodnotu. I když spoříš.

• Alternativy: Fondy, akcie, nemovitosti. Možností je dost.

Spoření není sprint. Je to maraton.

Kolik si měsíčně spořit na důchod?

Na důchod? To je jak s vínem: čím déle zraje, tím… dražší! Ale v tomhle případě doufám, že i lepší.

Aby ti stát něco přihodil, musíš měsíčně šetřit aspoň 500 kaček. Je to takový jejich “díky, že nás nezruinuješ hned”.

• Minimum: 500 Kč (dostaneš něco, ale nečekej zázraky)
• Maximum státního příspěvku (340 Kč): 1700 Kč (tady už se stát trochu víc plácne přes kapsu)
• Kdy to platí?: Od druhého pololetí 2024 (dejte si to do kalendáře, ať vám neuteče vlak!)

Když budeš spořit víc než těch 1700 Kč, můžeš si to hodit do daní. Daňový úspory jsou fajn, to je jako když najdeš dvacku v kapse u starých džínů. Jen tady jich bude víc.

Proč o tom mluvím? Protože na starý kolena nechci bydlet pod mostem. I když, s tou hypotékou… kdo ví, kde skončím. Každopádně, šetři!

Kdy začít spořit na důchod?

Dvacet pět. To je číslo. Omezení. Iluze.

Klíčový bod: Čím dříve, tím lépe. Jednoduché. Nevyhnutelné.

Reálný začátek? Narození. Každý vdech, výdech. Investice. V budoucnost. Nezbytná.

• 2024: Inflace. Nevyhnutelná. Zvyšující se náklady na život. Důchod? Mýtus? Realita?
• Jan Novák (45 let): Je pozdě? Ne. Je to jen počátek konce. Počátek konce nevyhnutelného.

Spoření. Důchod. Pouhé slovo. Připravte se. Nebo ne. Volba. Vaše. Poslední.