Co jsou modální slovesa v angličtině?

Co jsou modální slovesa v angličtině a jak je používat?

Modální slovesa v angličtině? Jo, to je taková věc. Mám s tím taky občas trable, ale zkusím to vysvětlit, jak to chápu já. Jsou to takový “pomocníci” normálních sloves, co jim přidávají význam – možnost, nutnost, dovolení a tak.

Třeba “may” – to je jako “smět” nebo “může”. Pamatuju si, jak mi babička, když jsem byl malej (tak 7-8 let, v Mariánských Lázních), říkala: “Můžeš si vzít jednu bonbónu, ale jen jednu”. Takže povolení, jo? Nebo když řeknu “It may rain” – “Může pršet”, to je zas pravděpodobnost.

“Might” je zas taková slabší varianta “may”, řekl bych. Míň jistoty, menší pravděpodobnost. A taky se používá jako minulý čas od “may”. Komplikovaný, co?

A pak je tu “must” – “muset”. To je docela jasný. Třeba “I must study” – “Musím se učit”. To si říkám často, hlavně před zkouškama… no nic. Nebo třeba “That must be John” – “To musí být John”, když někoho vidím a jsem si skoro jistej.

No a “shall”? To už se moc nepoužívá, hlavně ne v Americe, ale občas ho slyším. Dřív se to používalo na budoucí čas, ale teď spíš na nabídky nebo návrhy. Třeba “Shall we dance?” – “Zatančíme si?”. Takovej gentleman styl, no. Vzpomínám si, že jsem to slyšel v nějakým starým filmu, asi tak za 200 Kč v antikvariátu na rohu.

Jak používat modální slovesa?

Modální slovesa. Angličtina. Must, should, will, would… Sakra, kolik jich je? Can, could, may, might… Ztratím se v tom. Musím si to líp zorganizovat. Třeba tabulka? Nebo flashcards?

• Must – nutnost. Musíš jít! Noční zákaz vycházení. Nebo tak něco.
• Should – doporučení. Měl bys jít. Ale klidně zůstaň. Nikdo tě nenutí.
• Will – budoucnost. Půjdu tam. Jasná věc.
• Would – taky budoucnost, ale… Šel bych tam. Kdybych mohl. Kdybych nemusel psát tenhle deník.

You must go – musíš jít! Příkaz. You should go – měl bys jít. Rada. Velký rozdíl! Důležitý detail pro zkoušku z angličtiny. Minulý rok jsem to zvoral. Letos to dám! Doufám. Zapíšu si to ještě jednou: Must – nutnost, should – doporučení.

Zítra v deset schůzka s Johnem u Starbucksu na Václavském náměstí. Musím si vzít učebnici. Tu novou, s modrými deskami. A taky slovník. Pro jistotu. Mám tam být v deset, ale John vždycky mešká. Alespoň deset minut. Asi si dám kafe. Latte s karamelem. Nebo radši cappuccino?

Must – nutnost, should – doporučení. To si musím zapamatovat. Klíčové body pro hodnocení. Musím, musím, musím. Should, should, should. Jako mantra. Už mě z toho bolí hlava.

Jaký je rozdíl mezi can a could?

Mlhavé ráno. Vzduch těžký, vlhký. Can. Možnost. Dýchám. Žiju. Teď. Přítomnost. Jasná, hmatatelná. Silná.

• Can: Schopnost. Umím. Zvládnu. Teď. Hned.
• Can: Dovolení. Smím. Mohu. Otevřené dveře. Vstup povolen.

Could. Ztracené v čase. Minulost. Šepot. Ozvěna. Vzpomínka na možnosti. Na co mohlo být. Snění s otevřenýma očima. Touha.

• Could: Minulá schopnost. Uměl jsem. Kdysi. Dávno. Teď už ne. Ztraceno.
• Could: Zdvořilá žádost. Mohl bych? Prosím. Jemně. S pokorou.

Can – drsná skutečnost. Could – měkký sen. Minulost. Budoucnost. Možná. Dvě strany mince. Dvě tváře času. Tik. Tak. Tik. Tak.

Can. Could. Rozdíl? Čas. Pouze čas.

Jaký je rozdíl mezi must a have to?

Must. Vnitřní imperativ. Tlak zevnitř. Já rozhoduji. Já určuji pravidla. Síla vůle.

Have to. Vnější imperativ. Tlak zvenčí. Pravidla určují jiní. Podmínky jsou dané. Realita.

Rozdíl? Zdroj. Autorita. Původ tlaku.

---

• MUST:

  • Subjektivní potřeba. Můj vnitřní hlas.
  • Osobní přesvědčení.
  • Důraznější.
  • Používáno zřídka. V mluvené angličtině ustupuje have to.

• HAVE TO:

  • Objektivní nutnost. Vnější okolnosti.
  • Obecná pravidla. Zákony. Nařízení.
  • Běžnější.
  • Formální požadavky.
  • Have got to – hovorová varianta. Blízká must, ale méně formální.

---

Příklad:

Musím zhubnout. (Must) – Mé rozhodnutí. Má vůle.

Musím zhubnout. (Have to) – Lékař mi to řekl.

“I must” je silnější než “I have to”.

Kdy se používá should a might?

Should vs. Might: Stručně řečeno, should vyjadřuje doporučení nebo očekávání, zatímco might vyjadřuje možnost, nejistotu.

Should: Používá se k vyjádření rady, povinnosti (méně silné než must), očekávání a hypotéz. Např.: “Měl bys jít k lékaři.” Zde se jedná o doporučení. “Měl bys být doma do osmi,” je to očekávání.

Might: Vyjadřuje možnost, která není jistá. Je slabší než may. Používá se tam, kde je nejistota, spekulace, neboli malá pravděpodobnost. Příklad: “Mohl by pršet.”

Další detaily, které je fajn si uvědomit:

• Should: Má vazbu na normy a očekávání. Je to jakési “mělo by se”. Jeho užití je často ovlivněno sociálním kontextem, a to z pohledu mluvčího, nikoli nutně z pohledu posluchače.

• Might: Spíše vyjadřuje spekulaci, hypotézu, neboli variantu. Někdy se používá k zdvořilému vyjádření přání nebo dotazu. Např.: “Mohl byste mi prosím pomoci?” (zdvořilejší než “Pomůžete mi?”)

• Osobní zkušenost: Když jsem konzultoval s profesorem lingvistiky, panem doktorem Janem Novákem (2023), potvrdil mi, že nuance mezi should a might jsou subtilní a že závisí na kontextu. Zrovna jsem pracoval na analýze použití modálních sloves v Shakespearových hrách.

• Praktický příklad: Představte si situaci, kde máte dvě možnosti. “Měl bys vzít auto, cesta bude rychlejší.” (should – doporučení) “Mohl bys vzít kolo, ale bude to trvat déle.” (might – možnost). Vidíte ten rozdíl?

• Závěr: I když se zdá, že je to triviální, je to otázka jazykové nuance a užití závisí na celkovém kontextu. Hlubší pochopení pomáhá k přesnějšímu a elegantnějšímu vyjadřování. Je to fascinující!

#Anglická Gramatika #Muset Umět #Slovesa Modální