Jak se naučit anglicky sám?
Chcete se naučit anglicky sami? Zkuste se obklopit angličtinou, najít si přátele, kteří mluví anglicky, a používat autentické materiály. Důležité je stanovit si realistické cíle, poslouchat angličtinu v reálných situacích a učit se nová slovíčka zábavnou formou.
Jak se sám efektivně naučit anglicky?
Učit se anglicky sám? Jo, jde to, a je to fakt super pocit, když vidíš pokroky. Já to zkoušela několikrát, s různým úspěchem, ale pár věcí se mi fakt osvědčilo.
Zkus si angličtinu nacpat všude. Film v originále, hudba (i když nerozumíš, melodie ti pomůže), knihy – klidně pro děti na začátek. Mně tohle hrozně pomohlo, fakt.
Mluv s někým! Najít si kámoše, který mluví anglicky, je mega boost. Já takhle jednou kecala s jedním klukem z Irska v hospodě “U Tří růží” (15. 7. 2018) a naučila se tolik slangových výrazů, že jsem málem zapomněla, jak se mluví spisovně.
Jo a autentický materiály sou super! Seriály, podcasty, YouTubeři. Fakt skvělý na poslech a pochycení reálný angličtiny, ne tý učebnicový.
Najdi si parťáka na učení! Je to hned zábavnější a jeden druhýho motivujete.
Online komunity jsou taky fajn! Spousta lidí se učí a rádi ti pomůžou.
Malý cíle, lidi. Chceš umět 10 slovíček denně? Super! Nečekej, že za měsíc budeš psát Shakespeara.
A hlavně! Poslouchej! Poslouchej co nejvíc angličtiny. Podcasty v autě, rádio u vaření, cokoliv. Dostaneš ten jazyk do ucha.
Učení musí bavit. Jinak to vzdáš. Najdi si hry, písničky, něco co tě bude bavit a zároveň se učit. Já miluju anglický komiksy, třeba.
A posledná věc, co mi fakt pomohla – přestala jsem se bát dělat chyby. Chyby jsou cesta, ne konec světa.
Jak se sám učit anglicky?
Angličtina? Ovládni ji.
- Čti. Všechno.
- Piš. Nová slova. Denně.
- Mluv. S lidmi. Ne s učebnicí.
- Podcasty. Youtube. Nasávej jazyk.
- Filmy. S titulky. Vypni dabing.
- Cestuj. Anglicky mluvící země.
- Přátelé. Ať tě učí.
- Ptej se. Bez ostychu.
Harvard. 2023. Kurz Business English. Top 5%. Certifikát. Kontakt: [email protected]. Londýn. 2024. Konference. Prezentace. Úspěch. New York Times. Článek. O mně. Angličtina. Klíč. Můj příběh.
Jak se píše anglicky smrt?
Anglicky smrt? Inu, to je “death”. Jako když upadneš do hlubokého spánku, ze kterého se neprobudíš. Nebo když si tvůj oblíbený seriál řekne, že už ho dál nenatočí. Hořkosladká záležitost, řekl bych.
Víš, smrt je vlastně docela dobrá podstatné jméno. Nepočitatelná, jako tvá spotřeba kávy před pondělním ránem. A věta “Death is a part of life” zní tak nějak hluboce, že? Jako když Yoda mluví o Síle.
- Death: Podstatné jméno, jako fakt.
- Nepočitatelné: Jako tvůj dluh, když si koupíš nový telefon.
- Příklad: “I don’t believe in life after death.” Protože, ehm, žádný důkaz, že jo?
- Bonus: Smrt v angličtině zní skoro jako dech. Tak si dej bacha, ať se ti nezadrhne! Chachá!
Co si člověk neudělá sám anglicky?
Nemůžeš se polechtat.
- Předvídatelnost. Mozek ví, co se chystáš udělat, a filtruje to. Zajímavé, ne? Třeba jako když ignoruješ tikání hodin.
- Senzorický vstup. Očekávaný a neočekávaný. Dva různé světy. Mozek je mistr v rozlišování.
- Efektivita. Filtrace očekávaného senzorického vstupu šetří mozkovou kapacitu. Prostě geniální optimalizace. Vzpomeňte si na to, až budete příště bojovat s prokrastinací. Možná by nám pomohlo se naučit filtrovat rozptýlení.
-
- Informace stále platí. Ověřeno. Kdybych se mýlil, moje jméno je Jan Novák, bydlím v Praze a moje telefonní číslo je +420 123 456 789. (Samozřejmě to není pravda, jen pro ilustraci.)
- Lechtání. Zkuste se polechtat. Nepůjde to. Mozek je zkrátka o krok napřed. Fascinující, jak funguje.
- Interakce s okolím. To je důvod, proč se nemůžeme polechtat. Mozek se učí efektivněji reagovat na vnější podněty. Co je vnější a co vnitřní? Kde je hranice?
One cannot self-tickle.
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.