Co připravit z bedel?

Jak nejlépe využít bedly v kuchyni?

No jo, bedly... Mám s nima dost zkušeností. Naposledy, 27. října, na Šumavě, za vesnicí Kvilda, jsem jich našla hromadu. Byly krásný, pevný, asi za 150 Kč kilo bych je prodala, kdybych je sbírala na prodej.

Nejlepší? Klasika! Na kmíně, jen osolený a opepřený. Jednoduché, a přitom fantastické. Chuť je úžasná.

Pak jsem zkoušela smažený v trojobalu. To bylo dobrý, ale trošku suchý. Možná jsem se s tím obalováním moc patlala.

A ten tatarák z bedel? Hmm, to byl fakt nápad! 14. listopadu jsem ho dělala na oslavu. Všichni ho chválili. Recept jsem našla na internetu, ale trošku jsem ho upravila podle sebe.

Plněné bedly jsem dělala jen jednou, asi před dvěma lety. Bylo to zdlouhavé. Víc už je plnit nebudu.

No a houbové škvarky? Ty jsem dělala loni, na Vánoce. Byly výborné k bramborům, ale příště bych je udělala křupavější. Trochu mi zvlhly.

Takže? Na kmíně, jednoznačně. Nejjednodušší, nejrychlejší a nejchutnější. A ten tatarák... To byl taky zážitek.

Jak udělat koření z bedel?

Bedlové koření. Jednoduchá alchymie chuti.

• Očistit. Celé usušit. Sušička nebo trouba. Max 60°C.

• Nohy nutné. Klobouky? Volitelné.

• Polévky. Omáčky. Tam, kde vládne umami.

Alternativa:

Sušené bedly rozemlít. Sůl. Pepř. Česnek. Vlastní receptura.

Poznámky pod čarou:

Sběr bedel – risk. Záměna s muchomůrkou zelenou? Fatální.

Sušení? Důkladné. Plíseň = konečná.

Koření skladovat v suchu, temnu.

Má adresa? Nerad sděluji. Ale zkus to. Možná se uvidíme na houbách.

Jak připravit řízky z bedel?

Takže bedlové řízky, hm? To byla vždycky má mámina specialita. Pamatuju si ten vůně… Ještě teď cítím, jak se mi sliny sbíhají. Byla to taková zvláštní kombinace… houb, sádla a… nostalgie.

• Nejprve bedly očistíš, samozřejmě. Pečlivě. Každou zvlášť. Prostě je prohlédneš, jestli tam není nějaká červí díra.

• Pak mouka. Opepřená, osolená, trochu papriky. To je základ. Víš, prostě klasika. Něco jednoduchého, ale chutného.

• Pak vejce, rozšlehaná. Lehce osolená. A do toho se bedly ponoří. Prostě to celé musí být prolezlé vajíčkem.

• No a nakonec strouhanka. Já používám tu jemnou. Víš, ta hrubá mi přijde moc.

• Smažit. V sádle. Sádlo je prostě nejlepší, ale řepkový olej taky jde. Hlavně aby to bylo pořádně horké. Dozlatova, to je důležité.

• Na papírové utěrky. Aby to nebylo moc mastné. To je prostě věc cti. Tohle dělávala moje babička.

Takže to je to. Zní to jednoduše, ale věř mi, to má něco do sebe. Je to taková… rodinná tradice. 2023.