Kdy jsou rané brambory?

Rané brambory… mňam! Už se mi sbíhají sliny, jen si na ně vzpomenu. Tak kdy už konečně budou? Vždyckyckyckyckyckyckycky je to takové napětí, čekání… Od poloviny května, říkají. No jo, ale do konce června je ještě daleko! Co když to letos bude později? Loni jsme je měli až začátkem července, pamatujete? Bylo takové divné počasí, pořád zima a déšť… No, letos snad bude líp.

A taky záleží na odrůdě, jasně. My sázíme ty… no, jak se jmenujou… Manžel to má na starosti. Ale jsou výborné! Takové drobné, s tenkou slupkou. Stačí je jenom oškrábat, ani nemusím loupat. A chuť? Neskutečná! S máslem a trochou kopru… Ach jo. Už aby to bylo!

Devětset až sto deset dní po výsadbě… To zní jako věčnost! Pozdní brambory potřebujou ještě dýl, prej až sto čtyřicet pět dní. To si ani nedokážu představit. To už bychom se jich nedočkali! Ale ty rané… to je jiná. Hned jak vylezou ze země, malé, kulaté… hned je ochutnávám. Syrové. Vím, že se to asi nemá, ale nemůžu si pomoct! Mají takovou… svěží, zemitou chuť.

Akorát se musím hlídat, abych jich nesnědla moc. Jednou se mi stalo, že… no radši ani nebudu vyprávět. Břicho mě bolelo ještě druhý den! Ale co, pro tyhle malé bramborové radosti se to přece vyplatí, ne?