Která zelenina má květenství?

22 zobrazení
Nejčastější zeleninou s jedlými květenstvími je brokolice, květák a římský květák. Tyto druhy zeleniny se sklízejí právě pro své květy nebo nerozvinuté pupeny, které jsou delikatesou. Oblíbený je i artyčok, jehož poupata se připravují v kuchyni. Další pochoutkou mohou být i květy cukety.
Komentář 0 líbí se mi

Která zelenina má jedlé květy nebo květenství?

Jo, pamatuju si, jak jsem poprvé ochutnala artyčok. To bylo v Itálii, asi tak před pěti lety, v jedný malý trattorii v Římě. Měli ho naložený v oleji s bylinkama. Ten pocit, když jsem se do něj zakousla, byl prostě úžasnej. Takhle jsem zjistila, že vlastně jíme květy.

A taky ta brokolice. Vždycky jsem si myslela, že je to jenom taková ta obyčejná zelenina na páru, ale pak mi došlo, že ty "růžičky" jsou vlastně poupata. To mi přijde hrozně zajímavý, že si toho člověk ani nevšimne. Vždycky jsem je vařila s česnekem, to je moje oblíbená úprava.

Květák je kapitola sama pro sebe. Ten bílej, ten je takový jemnější. Někdy se mi stalo, že jsem ho koupila v supermarketu a byl takový nažloutlý, to už jsem ho moc nechtěla. Ale ten čerstvý, to je jiná. To se dá udělat i na způsob "steaku".

A cuketa. Květy cukety, to jsem zjistila až nedávno. Viděla jsem recept a říkala jsem si, že to musí být nějaký fór. Ale pak jsem si je zkusila naplnit ricottou a osmažit. To bylo tak křehké a jemné, úplně jiná chuť než ta samotná cuketa. Fakt jsem byla překvapená.

Které rostliny pěstujeme pro kořen plod list?

Rostliny pěstované pro kořen: mrkev, petržel, křen, celer. Rostliny pěstované pro plod: rajče, paprika, lilek, jablko. Rostliny pěstované pro list: salát, špenát, mangold, kapusta.

Ten proskurník lékařský mi leží v hlavě. Letos ho musím dát. Zase. Jmenuju se Pavel, bydlím na Vysočině, půda nic moc, ale zkusím to. Loni z toho nebylo nic. Asi jsem udělal chybu hned na začátku.

V tom návodu to píšou jasně. Máčení semen. Dva dny předtím, než to dám do země. A vodu měnit, 2x až 4x denně. To je otrava. Ale asi to má smysl. Bez toho to prostě nevyleze. Takže výsev v září nebo hodně brzo na jaře.

Chci z něj hlavně kořen. Na ten sliz. Na kašel to funguje neskutečně. Ale sklízí se až druhý, třetí rok. To je čekání. Takže co do té doby? Listy. Ty se sbírají před květem. Jsou takový sametový. Dají se jíst? Jako do salátu? To mi přijde divný.

Radši z nich udělám čaj. Nebo nějaký obklad. Celá ta rostlina je taková chlupatá a slizká. Kvete hezky, takový ty bledý květy. Takže letos to udělám pořádně. Poctivě namočit a pak čekat. A čekat.

  • Pěstování proskurníku (Althaea officinalis):
  • Výsev: Přímý výsev na podzim (září-říjen) nebo brzy na jaře (březen-duben). Spon 60x60 cm.
  • Půda: Hluboká, vlhká, bohatá na živiny, slunné stanoviště. Nesnáší sucho.
  • Sklizeň listů: Sbírají se mladé listy PŘED rozkvětem rostliny, typicky červen až srpen. Suší se rychle ve stínu do 40 °C.
  • Sklizeň kořene: Sklízí se na podzim (říjen) z dvouletých až tříletých rostlin. To mají nejvyšší obsah slizových látek. Kořen se musí rychle omýt, oloupat a sušit při teplotě do 50 °C.
  • Využití: Sliz. Kořen na sirupy a odvary proti kašli a zánětům dýchacích cest. Listy a květy na čaje a obklady. Mladé listy jsou jedlé, lze je přidat do salátů.

Které rostliny pěstujeme pro list?

Rostliny pěstované pro list: salát, špenát, kapusta, mangold, rukola, polníček. Pro koření: bazalka, máta, meduňka, libeček, majoránka, tymián, rozmarýn, saturejka, oregano, vavřín (bobkový list).

Ten vavřín. Laurus nobilis. Stojí mi na balkoně v Brně, jmenuju se Petr Novák. Už třetím rokem. Římani z toho pletli věnce pro císaře. Sláva a vítězství. A já to dávám do guláše. Ironie.

V létě musí být venku. Miluje slunce, ale ne polední úpal. V zimě musí dovnitř, nesmí zmrznout. To je absolutně nejdůležitější. Garáž nebo chodba s teplotou kolem 5 °C je pro něj ráj. Čím míň světla, tím míň vody. Logický.

Zalévat opatrně. Hlavně nenechat stát ve vodě, to je jeho smrt. Kořeny shnijou hned. Radši sušší než přemokřenej. Hnojit od jara do podzimu, pak už ne. Ať si odpočine. Proč jsem si ho vlastně pořídil? Asi kvůli svíčkové. Jo, svíčková.

  • Zemina: Musí být propustná. Mix substrátu s pískem nebo perlitem je super.
  • Sběr: Sbírají se starší, plně vyvinuté, tmavě zelené listy. Mají nejsilnější aroma. Kdykoliv během roku.
  • Sušení: Pověsit ve svazcích nebo rozložit na síto. Vždy ve stínu a průvanu, na slunci ztratí aroma a zežloutnou.
  • Řez: Na jaře. Snáší to výborně. Dá se tvarovat do koule nebo pyramidy. Tím i zhoustne.
  • Škůdci: Bacha na puklice. Hlavně v zimě, když je v teple a suchu. Kontrolovat spodky listů.
  • Použití v kuchyni: Omáčky, polévky, luštěniny, pod maso. Před podáváním je nutné list vyndat, je nestravitelný.