Co se děje s tělem, když nejí?

Ticho hladu: Co se děje s tělem, když mu odpíráme jídlo?

Představa dlouhodobého hladovění je děsivá, a přesto se dotýká mnoha lidí po celém světě. Ať už se jedná o extrémní dietní praktiky, neúmyslné situace spojené s nedostatkem potravy nebo dokonce i protestní hladovky, dopad na organismus je devastující. Co se vlastně děje uvnitř nás, když mu odpíráme základní palivo – jídlo?

Zatímco obecně se uvádí, že člověk vydrží bez jídla zhruba tři týdny až 70 dní, závisí to na mnoha faktorech, jako je hydratace, tělesná konstituce, genetika a celkový zdravotní stav. A co se děje v těch dnech, hodinách a minutách, kdy tělo bojuje o přežití?

První dny: Cukr jako záchranná brzda

Tělo nejprve sáhne po svých zásobách glukózy, uložených v játrech a svalech ve formě glykogenu. Tato zásoba však rychle mizí, obvykle během prvních 24 hodin. Jakmile se glukóza vyčerpá, organismus se přepíná do krizového režimu.

Nastupují tuky: Palivo nouze

V dalším kroku se tělo snaží získat energii z tuků. Tento proces, nazývaný ketogeneze, vede k produkci ketonů, které mohou částečně nahradit glukózu jako zdroj energie pro mozek. Zpočátku je to relativně efektivní mechanismus, který umožňuje tělu přežít déle. Nicméně, spalování tuků není ideální:

• Vedlejší produkty: Ketogeneze produkuje vedlejší produkty, které mohou zatěžovat ledviny a játra.
• Nedostatek živin: Tuky sice poskytují energii, ale neobsahují esenciální živiny, vitamíny a minerály potřebné pro správné fungování organismu.

Svaly jako oběť: Když jde do tuhého

Po vyčerpání tukových zásob se tělo uchýlí k poslední zoufalé možnosti – začne spalovat svalovou hmotu. To je kritický moment, který má dalekosáhlé a negativní důsledky:

• Ztráta síly a pohyblivosti: Svalová hmota je nezbytná pro pohyb, dýchání a udržení tělesné teploty. Její ztráta vede k extrémní slabosti, únavě a celkovému snížení fyzické výkonnosti.
• Oslabení imunitního systému: Svaly jsou zdrojem důležitých aminokyselin, které jsou klíčové pro fungování imunitního systému. Jejich odbourávání oslabuje obranyschopnost organismu, zvyšuje náchylnost k infekcím a prodlužuje dobu zotavení.
• Poškození orgánů: V extrémních případech může tělo začít spalovat i srdeční sval, což vede k srdečnímu selhání a smrti.

Nejen fyzické: Psychologické dopady hladovění

Hladovění není jen fyzická záležitost. Nedostatek živin ovlivňuje i psychiku:

• Změny nálad: Časté jsou pocity podrážděnosti, úzkosti, deprese a apatie.
• Problémy s koncentrací a pamětí: Mozek potřebuje glukózu pro správné fungování. Její nedostatek vede k problémům s koncentrací, učením a pamětí.
• Obsese jídlem: Paradoxně se může objevit silná obsese jídlem a myšlenky se neustále točí kolem toho, co člověk jí a nejí.

Závěr: Nebezpečná hra s hranicemi života

Hladovění je extrémně nebezpečný stav, který má devastující dopad na organismus. Tělo v něm prochází kaskádou adaptačních mechanismů, které mu umožňují přežít co nejdéle, ale za cenu vážného poškození orgánů a celkového oslabení. Důsledkem je rapidní úbytek váhy, extrémní vyčerpání a v konečném důsledku i smrt. Je proto zásadní, aby byl problém hladovění brán vážně a aby byla těm, kteří s ním bojují, poskytnuta odborná pomoc.