Jak dlouho jsou v krvi antidepresiva?

1 zobrazení

Koncentrace venlafaxinu v krvi (dostupný v dávkách 37,5 mg, 75 mg a 150 mg v normálních i retardovaných tabletách) klesá s biologickým poločasem kolem 5 hodin. Mirtazapin má poločas delší, přibližně 40 hodin. Pro úplné vyloučení obou těchto antidepresiv z těla je obvykle potřeba počítat s dobou okolo 17 dnů.

Návrh 0 líbí se

Jak dlouho přetrvávají antidepresiva v krvi?

Otázka, jak dlouho zůstávají antidepresiva v krvi, je komplexní a závisí na řadě faktorů. Neexistuje univerzální odpověď, protože každý lék má jiný mechanismus účinku a dobu, po kterou se v organismu odbourává. Důležitou roli hraje také individuální metabolismus, věk, funkce jater a ledvin, genetické predispozice, interakce s jinými léky a samozřejmě dávkování a délka užívání antidepresiv.

Zatímco samotná přítomnost detekovatelné látky v krvi může trvat i týdny, terapeutický účinek obvykle odeznívá rychleji. Důvodem je, že k dosažení terapeutického efektu není nutná maximální koncentrace léku v krvi. Po vysazení antidepresiv se koncentrace v krvi postupně snižuje, až je nakonec látka zcela eliminována.

Pro ilustraci si uveďme dva konkrétní příklady: venlafaxin a mirtazapin.

Venlafaxin, dostupný v různých dávkách (37,5 mg, 75 mg a 150 mg, v normálních i retardovaných tabletách), se vyznačuje relativně krátkým biologickým poločasem, přibližně 5 hodin. To znamená, že každých 5 hodin se koncentrace venlafaxinu v krvi snižuje na polovinu.

Mirtazapin má naopak poločas rozpadu podstatně delší, okolo 40 hodin. V praxi to znamená, že mirtazapin zůstává v organismu déle než venlafaxin.

Ačkoliv se poločasy rozpadu těchto dvou antidepresiv výrazně liší, pro úplné vyloučení obou látek z těla se obecně uvádí doba přibližně 17 dnů. Toto číslo je však pouze orientační a může se lišit v závislosti na výše zmíněných individuálních faktorech.

Je důležité si uvědomit, že i po úplném vyloučení antidepresiv z krve mohou přetrvávat určité účinky na organismus. V případě potřeby vysazení antidepresiv je nezbytné konzultovat postup s ošetřujícím lékařem. Samovolné vysazení může vést k nežádoucím účinkům, tzv. abstinenčním příznakům. Lékař vám pomůže s postupným snižováním dávky, aby se minimalizovalo riziko těchto příznaků a zajistil se plynulý přechod.