Jak přijímají prvoci potravu?

35 zobrazení

Prvoci přijímají potravu dvěma hlavními způsoby: Osmotrofií, tedy vstřebáváním rozpuštěných organických látek, a fagotrofií, kdy pohlcují pevné částice, jako jsou bakterie či organické zbytky. Způsob přijmu potravy závisí na druhu prvoka a jeho životním prostředí. Jednobuněčná struktura umožňuje efektivní příjem živin celým povrchem buňky, případně specializovanými útvary.

Návrh 0 líbí se

Jak se prvoci živí? Jakým způsobem získávají potravu?

Hmm, prvoci… to je kapitola sama pro sebe. Vždycky mě fascinovaly tyhle maličké potvory.

Na gymplu, v září 2015, jsme si je prohlíželi pod mikroskopem. Pamatuju si, jak ten učitel, pan Novák, říkal, že se živí různými způsoby.

Někteří, jakoby si cucali živiny přímo z vody – to osmotrofie. Jiní, to byl masakr, polykali celé bakterie! To je ta fagotrofie.

Jako, fakt, viděl jsem to na vlastní oči! Jeden améba, taková průhledná kulička, vcucávla něco malinkého, hned vedle ní.

Bylo to fascinující. Kdybych se snažil to nakreslit, asi bych to nezvládl. Těžko se to popisuje.

Myslím, že ta jejich strava, záleží na druhu. Nějaké detaily mi ale unikly. Z biologie jsem nikdy nebyl žádný génius.

Co je to pelikula prvoci?

Pelikula prvoků? To je jak mít na sobě neviditelnou vestu, ale místo kevlaru tam jsou jen bublinky.

  • Pelikula je tenká membrána, taková druhá kůže prvoka.
  • Chrání ho a drží mu tvar, jako korzet v 18. století.
  • Může být pružná (jako tanečník) nebo tuhá (jako politik).
  • U nálevníků a výtrusovců to jsou jakési “alveoly”, mini-váčky vedle sebe. Představ si to jako plástev medu, akorát místo medu tam je…hm…no, něco prvokového.

Proč je to vlastně zajímavé? Protože díky pelikule se může prvok protáhnout do úžasných tvarů. Je to jak mít tělo z modelíny, ale s vnitřní oporou.

Jakou buňku mají prvoci?

Prvoci? Eukaryotická buňka. Hotovo.

  • Eukaryota: Doména. Obsahuje prvoky, zvířata, rostliny, houby. Všichni mají to stejný jádro.
  • Co je to vlastně to jádro?: DNA. Ta řídí všechno. Bez ní nic nejde.
  • Není to složitý?: Trochu jo. Ale to je život.
  • Alternativa?: Prokaryota. Bakterie, Archea. Jednodušší stavba.
  • Kde se s tím setkám?: Všude. V tobě, ve mně, v blátě, ve vzduchu. Všude.
  • A co viry?: To je kapitola sama pro sebe.

Jak vypěstovat prvoka?

Pěstování prvoků: Jednoduchá metoda

Klíčové body: Sterilita není nutná, ale čistota ano. Použijte odstátou vodu. Naočkování je klíčové.

Postup:

  • 30-40 zrn obilovin (pšenice, ječmen, žito z letošní sklizně – Jana Nováková z Olomouce mi doporučila ječné zrno) povařte v 120-150 ml vody. Vařte na mírném ohni, dokud většina zrn nepraskne. To zajistí uvolnění živin pro prvoky. Myslím, že je to důležité pro jejich růst.
  • 3-4 povařená zrna dejte do Petriho misek nebo malých kádinek (25 ml). Z vlastní zkušenosti vím, že Petriho misky jsou pohodlnější.
  • Přidejte odstátou vodovodní vodu. Je důležité, aby voda nebyla chlorována, což by mohlo prvoky poškodit. To je důležitý detail, na který se často zapomíná.
  • Naočkujte materiál infuzoriem (např. pipetou). Zde je zkušenost klíčová; kvalitní zdroj naočkování je naprosto zásadní. Pokud to dělám já, tak to trvá tak 20 minut.

Filozofická odbočka: Je fascinující, jak z tak jednoduchého postupu může vzniknout mikroskopický ekosystém plný života. Zamyšlení nad tím otevírá otázky o složitosti a krásy života v jeho nejmenších formách. Nebo ne?

Doplňující informace:

  • Druhy prvoků: Tato metoda umožňuje pěstování různých druhů prvoků, záleží na zdroji naočkování.
  • Teplota: Optimální teplota pro růst je pokojová teplota (20-25 °C).
  • Pozorovaní: Prvoky můžete pozorovat pod mikroskopem po několika dnech.
  • Údržba: Pravidelně kontrolujte kvalitu vody a dle potřeby doplňujte. Voda by měla být čirá, bez zákalu.
  • Pracovní postup: Celý proces je velmi jednoduchý a rychlý a na jeho dokončení mi stačí méně než hodina mého času. Ulehčuje to práci se školními dětmi.

Jak přijímají potravu bicikovci?

Bicikovci se živí pomocí cytózy, konkrétně fagocytózy. Představte si to jako miniaturní “hladové ústa” na povrchu buňky. Membrána se vchlipí dovnitř, vytvoří se jakási nálevka – buněčná ústa – a obemkne potravní částici. Poté se částice s kouskem membrány oddělí a vytvoří se potravní vakuola uvnitř buňky. To je proces, kde se potrava tráví.

Klíčové body:

  • Cytóza: Typ buněčného pohlcování.
  • Fagocytóza: Specifický typ cytózy, kde se pohlcují pevné částice.
  • Buněčná ústa: Vchlípená část buněčné membrány.
  • Potravní vakuola: Membránový váček s potravou.

Moje kamarádka Lenka, biologka, mi tohle vysvětlovala minulý týden u piva. Vždycky mi tohle fascinuje, zvlášť když si uvědomím, jak sofistikovaný je tohle mikroskopické “jídlo”. Je to skoro jako malá továrna uvnitř buňky, co? Trochu šílené. A vlastně, je to i skvělý příklad jak jednoduchá struktura může být neuvěřitelně účinná.

Název: Fagocytóza u bicikovců

Podrobnosti:

  • Tento proces je esenciální pro přežití jednobuněčných organismů jako jsou bicikovci.
  • Efektivita fagocytózy je závislá na mnoha faktorech, jako je například velikost pohlcované částice a stav buněčné membrány.
  • Existují i jiné typy cytózy, jako je pinocytóza (pohlcování tekutin).
  • Probíhá to samozřejmě ve vodním prostředí, kde žijí.
  • Studium cytózy je důležité pro pochopení buněčných procesů a buněčné biologie obecně.

Rok 2024

Jak vypěstovat prvoky?

Prvoci? Hračka.

  • Uvař 30-40 zrn obilí (pšenice, žito, ječmen) v 120-150 ml vody. Popraskat musí, chápeš? Mírný oheň, žádný spěch.
  • Do Petriho misek nebo malých kádinek dej 3-4 zrna. Odstátá voda, jasný?
  • Na to trepky. Pipetou, přesně. Konec.

Trepka obecná (Paramecium caudatum): Jednobuněčný živočich. Důležitý modelový organismus. Sladkovodní, živí se bakteriemi. Rychle se množí.

Proč obilí?: Zdroj živin. Bakterie se množí na obilí, trepky je žerou. Ekosystém v malém.

Pozor na kontaminaci: Jiné mikroorganismy se můžou dostat do tvé kultury. Zničit ji můžou. Důležitá čistota.

Odstátá voda?: Zbaví se chlóru. Pro trepky je to lepší. Přežijí.

Kde se vyskytují prvoci?

Prvoci, ti mrňaví světoběžníci, se povalují prakticky všude. Od kaluží za barákem po hlubiny Mariánského příkopu. Jsou jako hipsteři – kosmopolitní.

  • Živí se: Buď baští, co jim spadne pod rypák (heterotrofie), nebo si sami vaří (autotrofie, třeba jako to krásnoočko, co si hraje na sluníčko).
  • Bydlí: Sladká voda, slaná voda, hlína, mech, nebo v tobě, brr, jako paraziti.
  • Výskyt: Globální, od Třeboně po Timbuktu.

Představ si je jako takové mikroskopické nomády. Jeden den se sluní v rybníku, druhý den škodí v tvém střevě. Záleží na druhu, samozřejmě. Někteří jsou vegetariáni, jiní predátoři a někteří si prostě jen tak plavou a čekají, co se jim namane.

Zajímavosti:

  • Euglena neboli Krásnoočko zelené: To je ten frajer, co si umí vařit jídlo ze sluníčka, ale když je nouze, tak si klidně dá i něco jiného. Takový flexitarián mezi prvoky.

  • Parazitičtí prvoci: To je kapitola sama pro sebe. Někteří ti z dovolené přivezou entamoebu, jiní ti znepříjemní život lambliemi. Proto si myj ruce, jo?

  • Kosmopolitní? Znamená to, že je najdeš všude, kde je voda a nějaká potrava. Jsou jako Wi-Fi – prostě všude.

#Potrava #Prvoci #Živiny