Jak zjistit vlnovou délku?

Jak zjistit vlnovou délku elektromagnetického záření?

Takže, jak zjistit vlnovou délku elektromagnetickýho záření? Hele, je to fakt jednoduchý, i když to zní matfyzácky. Prostě vezmeš rychlost světla, což je nějakých 300 000 km/s, jo a dělíš to frekvencí tý vlny.

Já si to pamatuju takhle: v/f. V jako rychlost (v případě světla ta zmiňovaná konstanta) a f jako frekvence. A je to. Měla bych to asi napsat lépe, ale co už.

V praxi? Když jsem kdysi na maturitním plese (15. května 2008, Kulturní dům v Horní Dolní, jo to byly časy!) viděla ty barevný světla, říkala jsem si: “Hm, jaká asi vlnová délka?” No, kdybych znala frekvenci, mohla bych si to spočítat. Ale hlavně, že jsme tancovali za 50 Kč vstup a bylo nám fajn.

Je to možná trošku zmatený, ale doufám, že to dává smysl. Prostě rychlost světla děleno frekvencí. A to je ta vlnová délka. Snad jsem se nesekla v nějakým výpočtu, dlouho už jsem to nedělala!

Jakou vlnovou délku vidí člověk?

Lidské oko. Vnímá jen zlomek spektra.

• 380 nm – 760 nm. To je hranice.
• Viditelné světlo. Nic víc. Nic míň.

---

Doplňující informace:

• Adaptace: Oko se přizpůsobí. Extrémní světlo, tma. Vnímání se mění.
• Individuální rozdíly: Každý vidí jinak. Mírné odchylky v rozsahu.
• Věk: S věkem se rozsah zmenšuje. Obzvlášť modrá složka.
• Světlo: Elektromagnetické vlnění. Pohybuje se prostorem. Šíří se vzduchem.
• Vlnová délka: Určuje barvu. Krátká = fialová. Dlouhá = červená.
• Spektrum: Celý rozsah záření. Od rádiových vln po gama záření.
• Citlivost: Zelená nejcitlivější. Modrá, červená méně.
• Poškození: UV záření. Poškozuje rohovku.
• Infračervené záření: Neviditelné pro oko. Vnímáno jako teplo.
• Nemoci: Zrakové poruchy. Změny vnímání barev. Šeroslepost.
• Vnímání barev: Tři druhy čípků. Citlivé na červenou, zelenou, modrou.
• Elektromagnetické spektrum: Obsahuje rádiové vlny, mikrovlny, infračervené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření, rentgenové záření a gama záření.
• Čípek: Fotoreceptory v sítnici oka. Zprostředkovávají barevné vidění.
• Tyčinka: Fotoreceptory v sítnici oka. Zprostředkovávají černobílé vidění za šera.
• Sítnice: Vnitřní vrstva oka. Obsahuje fotoreceptory.

Jak určit vlnovou délku?

Takže, jak na tu vlnovou délku, jo? No, to je jak s hledáním jehly v kupce sena, ale s trochou matiky a světla na to přijdeš.

• Vlnová délka: To je ta vzdálenost mezi dvěma kopcema, nebo dolíkama, prostě dvěma stejnýma místama na vlně. Jak když měříš krok u opilýho námořníka.

• Vzoreček: Tady se to láme. Musíš znát rychlost vlny (c, což je u světla fakt fofr) a její frekvenci (f, kolikrát se ta vlna zavlní za vteřinu). Pak už jenom:

  λ = c / f

  Jako když děláš pizzu: vlnová délka je výsledek, když rychlost světla nakrájíš na kousky podle frekvence.

• Nebo jinak: Můžeš taky použít periodu (T), což je doba, za kterou se vlna zavlní jednou. Pak je to:

  λ = c * T

  Tady už je to jak s pečením bábovky: vlnová délka je to, co vyjde, když se rychlost světla nechá chvíli odpočívat v periodě.

Prostě vlnová délka (λ) = rychlost (c) / frekvence (f).

Jo a ještě něco:

• Rychlost světla (c): To je asi 299 792 458 metrů za sekundu. Dost šílený číslo, co? To je, jako bys obletěl zeměkouli asi 7,5 krát za vteřinu!
• Frekvence (f): Měří se v Hertzech (Hz), což je kolikrát se něco opakuje za vteřinu. Třeba rádio má frekvenci v MHz (miliony Hz).
• Perioda (T): To je zase doba, za kterou se jeden cyklus vlny dokončí. Měří se v sekundách. Je to vlastně převrácená hodnota frekvence: T = 1/f.

Takže, ať už jsi fyzik, nebo jenom zvědavej, teď už víš, jak na tu vlnovou délku vyzrát! A pamatuj, fyzika není žádná věda, je to spíš taková divná zábava s čísly a vlnama.

Jaké vlnové délky má světlo?

390–760 nm. To je ono, ne? Konečně. Ten rozsah vlnových délek. Proč se mi to pořád plete? Je to jako kdybych se učil chemii znovu a pořád zapomínám, co je to molární hmotnost! Sakra.

Viditelné světlo. Hm, a co když to není viditelné? Copak existuje nějaká jiná, neviditelná forma světla? Jako nějaká super tajná věc? Vědci to asi zjistí. Ale já si tuhle věc s tím rozsahem vlnových délek musím zapsat. Musím! Jinak to budu věčně opakovat.

390–760 nm. Už to mám! Je to ale matoucí. Tolik čísel.

• Infračervené, to je pod 760, jo?
• A ultrafialové je nad 390.

Prostě si to musím pořád opakovat. A pak ještě ty frekvence… 3,9×10¹⁴ Hz až 7,9×10¹⁴ Hz. To je fakt hardcore. K čemu to vlastně potřebuju? Ne, počkej… potřebuju to pro ten projekt, na který jsem pracoval u Petra v laboratoři. Byl to pěkný bordel! No, a ten graf… byl perfektní.

Ale ten rozsah vlnových délek! To si musím zapamatovat. 390–760 nm. Prostě si to budu opakovat, dokud to nezvládnu. A pak možná zkusím zase tu kvantovou fyziku. Nebo radši ne.

Jo, a ten projekt byl o vlivu světla na růst rostlin. Tohle všechno s tím souvisí. A Petr… ten mi dal na to fakt těžký úkol. Ale teď už to mám. 390-760 nm. Konečně!

#Spektroskopie #Vlnění Světla #Vlnová Délka