Jaká země má nejvíce větrných elektráren?

Země s nejvíce větrnými elektrárnami: Čína ovládá 48 % trhu

Sledování toho, která země s nejvíce větrnými elektrárnami určuje globální trendy, pomáhá lépe vnímat energetickou transformaci. Analýza těchto lídrů odhaluje rizika pro tradiční trhy a ukazuje přínosy investic do obnovitelných zdrojů. Znalost aktuálního rozložení sil chrání před chybnými odhady budoucího vývoje v odvětví zelené energie. Zjistěte klíčová fakta o dominantním hráči.

Který stát dominuje světovému větrnému žebříčku?

Čína je v současnosti absolutním světovým lídrem v oblasti větrné energetiky, přičemž její celkový instalovaný výkon na začátku roku 2026 přesáhl hranici 640 GW.^[1] Tato kapacita je více než čtyřnásobně vyšší než výkon druhých Spojených států, což z Číny činí hlavní motor globálního přechodu na obnovitelné zdroje energie a dekarbonizaci průmyslu.

Dominance Číny není žádná náhoda - jen v průběhu roku 2025 země nainstalovala rekordních 85 GW nových větrných kapacit, což je víc, než kolik činí celkový výkon většiny evropských zemí dohromady. Tento masivní rozvoj je poháněn nejen státními dotacemi, ale i výstavbou gigantických větrných farem v pouštních a pobřežních oblastech. Čína v současnosti ovládá přibližně 48% celosvětového trhu s větrnou energi^[2] í.

Zpočátku jsem byl k těmto číslům skeptický, protože rychlost čínské výstavby se zdála být fyzicky nemožná. Ale když vidíte satelitní snímky provincií Gansu nebo Vnitřní Mongolsko, kde turbíny sahají až za obzor, uvědomíte si tu realitu. Je to fascinující a zároveň trochu děsivé.

Pětice největších hráčů na poli větrné energie

Globální instalovaný výkon větrných elektráren na začátku roku 2026 překročil hranici 1.320 GW. ^[3] Ačkoli Čína trhu jasně vévodí, i další země hrají v energetické transformaci klíčovou roli. Sledovat tyto statistiky je někdy jako dívat se na závod, kde jeden běžec jede na motorce a ostatní se snaží sprintovat.

Pořadí států podle instalovaného výkonu k lednu 2026: 1. Čína (cca 650 GW): Zaměřuje se na masivní off-shore i on-shore projekty. 2. USA (cca 165 GW): Silný růst v Texasu a na středozápadě, i když tempo je pomalejší než v Asii. 3. Německo (cca 75 GW): Evropský tahoun, který bojuje s limity volné plochy a přísnější regulací. 4. Indie (cca 50 GW): Rychle rostoucí trh s obrovským potenciálem v pobřežních oblastech. 5. Španělsko (cca 32 GW): Tradiční hráč, který těží z příznivých větrných podmínek na Pyrenejském poloostrově.

Tato čísla jsou působivá. Opravdu. Ale je tu jeden háček - a na ten se často zapomíná. Instalovaný výkon v megawattech (MW) totiž není to samé co reálná výroba v terawatthodinách (TWh). Sám jsem s tímto rozdílem dlouho bojoval, než mi došlo, že mít postavenou turbínu je jen polovina úspěchu. Tou druhou je, aby do ní skutečně foukalo.

Dánský paradox: Malá země, největší podíl

Pokud bychom se na žebříček nedívali optikou celkového výkonu, ale podílu na národním energetickém mixu, pořadí by se dramaticky změnilo. Tady Čína ustupuje do pozadí a na scénu nastupuje Dánsko. Dánsko v roce 2025 pokrylo neuvěřitelných 56% své celkové spotřeby elektřiny právě větrnou energií. ^[4]

Dánové jsou v tomto ohledu průkopníky. Zatímco velké mocnosti budují gigantické parky z prestižních důvodů, Dánsko integrovalo vítr do své sítě tak efektivně, že během větrných dnů vyváží elektřinu do celého okolí. To vyžaduje extrémně vyspělé technologie pro řízení sítě - něco, co se větší státy teprve učí. Vzpomínám si, jak mi jeden energetik z Kodaně vysvětloval, že jejich největší výzvou není nedostatek větru, ale situace, kdy fouká až moc. Tehdy ceny elektřiny padají do záporných hodnot a oni v podstatě platí lidem za to, že svítí. Bláznivé, že?

Největší větrný projekt světa: Komplex Gansu

Chcete-li pochopit měřítko čínské dominance, musíte se podívat na projekt Gansu Wind Farm. Nejde o jednu jedinou farmu, ale o obrovský komplex větrných parků v pouštních oblastech severozápadní Číny. Plánovaný cílový výkon tohoto megaprojektu je stanoven na 20 GW. Pro představu - to je zhruba desetinásobek výkonu naší jaderné elektrárny Temelín.

Stavět v tak nehostinném prostředí přináší řadu problémů. Prach, extrémní teploty a obrovská vzdálenost od průmyslových center na východě země znamenají, že Čína musí budovat speciální ultra-vysokonapěťová vedení, aby se energie po cestě neztratila. Je to inženýrský oříšek. Často se setkávám s názorem, že tyto projekty jsou neekologické kvůli těžbě materiálů. Je to validní argument? Částečně ano. Ale v porovnání s emisemi z uhelných elektráren, které tyto projekty nahrazují, jde o nesrovnatelně čistší cestu. Nalijme si čistého vína, nic není stoprocentně zelené, ale vítr je momentálně to nejlepší, co ve velkém měřítku máme.

Srovnání větrných mocností: Co rozhoduje o úspěchu?

Různé státy volí různé strategie rozvoje větrné energetiky. Zatímco Čína sází na kvantitu a státní plánování, Evropa se zaměřuje na technologickou špičku a integraci do sítě.

Čína (Kvantitativní lídr)

- Rychlost výstavby a obrovské státní investice do infrastruktury

- Vysoké ztráty při přenosu elektřiny na velké vzdálenosti

- Vzdálené vnitrozemské pouště a mělké pobřežní vody

Dánsko (Efektivní inovátor)

- Nejvyšší podíl větrné energie v síti na světě (58%)

- Závislost na počasí a nutnost propojení se sousedními státy

- Pobřežní (off-shore) parky v Severním moři

Německo (Evropský pilíř)

- Stabilní růst a silná podpora komunitních projektů

- Zdlouhavé povolovací procesy trvající často až 5-7 let

- Zemědělské oblasti na severu a Baltské moře

Cesta inženýra Honzy: Z Temelína do Severního moře

Honza, třicetiletý energetik z Českých Budějovic, začínal svou kariéru v českém jaderném sektoru. Vždy věřil, že vítr je pro Česko jen okrajová záležitost, která nedokáže pokrýt spotřebu průmyslu, a byl k občasným zdrojům skeptický.

Před dvěma lety dostal nabídku pracovat na údržbě off-shore parku u německého pobřeží. První dny byly kruté - mořská nemoc, vítr, který vás skoro sfoukne z plošiny, a pocit, že jedna turbína je sice velká, ale nic nezmůže.

Zlom nastal při první bouři, kdy viděl dispečink v reálu. Uvědomil si, že moderní turbíny s průměrem rotoru přes 200 metrů dokážou vyrobit tolik elektřiny, co dříve celé vesnice. Přestal se dívat na větrníky jako na hračky.

Dnes Honza radí českým firmám, jak efektivněji využít větrný potenciál v našich podmínkách. I když nemáme moře, zjistil, že modernizace stávajících parků (repowering) může zvýšit výrobu o 30-40% bez nutnosti zabírat novou půdu.