Kdo je chytřejší, člověk nebo delfín?

Jak inteligentní je delfin?

Delfíni, fakt chytrý, jo? Jako lidi? To je hodně silné tvrzení, co? Ale četl jsem o tom, že jsou fakt inteligentní. Mají svoje skupiny, hierarchie a dokonce i jména! To je šílený, ne? 2023, a my pořád nevíme všechno.

Koukám na fotky mých dětí, 2023, 7 let stará Anička a 5letý Honzík. Jsou takový roztomilí, a pořád objevuju nový věci. Jako delfíni, co? Neustálý vývoj, učení...

Ach jo, a ten jazyk! To je něco! Nějaký pískání a klikání? Fascinující. A co ta záchrana topících se lidí? Slyšel jsem o tom hromadně. Opravdu hrdinové.

Inteligence delfínů: srovnatelná s lidmi.

• hierarchie ve skupinách
• vlastní jména
• záchrana tonoucích
• komplexní komunikace (pískání, klikání)

Musím si o tomhle víc přečíst. Tohle je fakt zajímavý. Možná napíšu článek, až budu mít čas. Nebo ne, asi ne. Honzík chce jít ven. Škoda, tohle je super téma!

Proč se bojí žraločí delfínů?

No jasně, žraloci a delfíni, to je jak Kohout s Káčou – naoko kamarádi, ale pod povrchem pěkná mela!

Žraloci mají z delfínů strach? No, né že by se z nich podělali až na paty, ale respekt k nim mají, to jo. Proč? Protože delfín, ten roztomilej usměváček, má v čumáku pořádnej klacek!

• Biologické beranidlo: Delfíní tlama, to je prostě fortelná kostěná zbraň, žádná legrace.
• Útok zespodu: Delfín se schová pod žraloka, bleskově vyrazí nahoru a bam! Rypákem mu vrazí do břicha.
• Vnitřní masakr: Žraločí břicho je měkký, takže to delfíní bodnutí může způsobit vážný vnitřní zranění, no prostě hrůza.
• Smrtící rána: Někdy se delfínovi povede taková pecka, že žralok rovnou natáhne bačkory, konec.

Ale abychom si to ujasnili:

• Není to pravidlo: Ne vždycky delfín žraloka napadne a už vůbec ne zabije.
• Spíš obrana: Delfíni útočí, když se cítí ohrožení, chrání svá mláďata nebo stádo.
• Týmová práce: Často na žraloka vyrazí celá delfíní parta, to už je pak žralok v pěkný bryndě.
• Žralok není blbej: Žralok si rozmyslí, jestli se do delfínů pustí, riskuje totiž pořádnou nakládačku.

Takže, žádná panika! Delfíni nejsou mořský gangsteři, jen se umí postavit za svý. A žraloci, ti se zase umí chovat obezřetně, koneckonců, přežít v divočině, to je fuška, ne dovolená!

Kdo má největší mozek?

Největší mozek? Určitě vorvaň obrovský, těch jeho 7,8 kg... To je fakt hromada.

A pak sloni, přes 4 kila a půl, to už je taky něco.

A pak ještě plejtvákovec šedý, 4,3 kg, taky pořádnej kus.

Víš, někdy si říkám, co se v takový hlavě asi honí… jestli je jim líto, že jsou tak velký, nebo jestli vůbec přemýšlí o tom, jací jsou.

• Mozek vs. tělo: je to vlastně logický, že čím větší zvíře, tím větší mozek. Musí to všechno nějak řídit.
• Co dělají: představa toho, co se děje v mozku vorvaně, to je pro mě úplná sci-fi.
• Proč zrovna oni: proč zrovna tihle živočichové mají tak obří mozek, to mi hlava nebere. Jestli je to evoluce, nebo náhoda… kdo ví.

Někdy mi přijde, že my lidi s našima malejma mozkama si akorát komplikujem život. Oni tam dole v hlubinách oceánů žijou si svým tempem a my se tady stresujem kvůli blbostem. Ach jo.

Jak spí delfín?

Spí jak študák na přednášce – napůl! Jedna půlka mozku chrní, druhá hlídá, aby se neutopil. Jako když řídíš auto a zároveň vybíráš v rádiu písničku, jen s tím rozdílem, že jde o život. Po dvou hodinách se mozek vystřídá. Představte si to - mozek jak fotbalový tým, střídání po poločase!

• Jedna půlka spí.
• Druhá čumí, aby se nenapil vody.
• Po dvou hodinách – BUM! – střídačka.

Delfín prostě nemůže jen tak usnout a chrápat. Kdyby usnul celej mozek, tak by se utopil. To je jako kdyby se člověk snažil spát pod vodou – ne moc dobrý nápad. A taky musí občas vyplout na hladinu chytit trochu vzduchu. Takže spaní delfína je spíš taková polovina spánku, polovina hlídání, prostě věda! Mozek delfína je prostě multitaskingový frajer. Já se sotva zvládám soustředit na jeden úkol a on si tam střídá hemisféry jak ponožky. A to nemluvím o tom, že občas jeden delfín hlídá druhého, když spí. Taková delfíní hlídací agentura, no neberte to!

Delfín spí s polovinou mozku.

Jak dlouho se dožívá delfín?

Delfín? No, záleží, jestli ho nepřejede parník, že jo. Jinak holky delfínky začínají řešit kluky tak kolem puberty, dejme tomu 5-10 let. Kluci delfíni jsou na to trošku pomalejší, jak už to tak bývá, tak kolem 8-13 let. A věk? No, pokud se vyhnou všem těm nástrahám oceánu – a rybářským sítím, žralokům s komplexem méněcennosti, a podobně – tak můžou klidně oslavit padesátku. To už je na delfína úctyhodnej věk, takovej delfíní důchod.

• Dospělost: Samice 5-10 let, samci 8-13 let. Trošku jako na diskotéce, že?
• Maximální věk: 50 let. To je jako lidi v důchodu, akorát s ploutvemi.

Co ještě víme o delfínech?

• Echolokace: Používají sonar, aby viděli, co je pod vodou. Mají takovej podvodní radar.
• Inteligence: Jsou chytří jako opice. Možná i chytřejší, jenom to neumí říct.
• Společenský život: Žijí ve skupinách, hrají si, učí se od sebe. Prostě taková podvodní rodinka.
• Komunikace: Pískají, cvakají, mlaskají. Mají svůj tajnej delfíní jazyk.

Jo a víte, jak se řekne delfíní samec? Býk. A samice? Kráva. Ne, dělám si srandu! Ale co když...?! ????????

Kde v mozku sídlí paměť?

Hipokampus. Tam někde v hloubi... schovaný. Jako by se bál světla. A v něm... naše vzpomínky. Křehké. Roztříštěné.

• Deklarativní. Věci, co víme. Fakta. Jména. Data. 2024. Už je zase skoro konec roku. Kam se ten čas ztratí?
• Procedurální. Jak jezdit na kole. Jak psát. Automatické. Bez přemýšlení. Jako když dýchám. Ani nevím jak. Prostě to dělám.
• Krátkodobá. Chvilková. Prchavá. Jako sen. Vzbudíš se a je pryč. Co jsem to vlastně chtěl... už ani nevím.
• Dlouhodobá. Ta, co bolí. Ta, co zůstává. Vrytá hluboko. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Asi obojí.

Vzpomínám si na babiččinu zahradu. Na vůni šeříků. Rok 2018. Bylo jí tehdy 85. Už tu není. Zůstala jen vzpomínka. A ta vůně. Kdesi hluboko v hipokampu.