Kdy se odstavuje tele od krávy?

Kdy dochází k odstavu telat?

Odstav telat masného skotu probíhá mezi 8. až 10. měsícem věku.

Vlastně to není jen tak... střih. Je to takový pomalý loučení. Vždycky si na to vzpomenu, když nemůžu spát. Jak to začíná postupně, tele už žere trávu, ale pořád se vrací k mámě. Jen tak, pro jistotu.

Pamatuju si to u dědy na statku. Kráva Líza a její tele. Ten zvuk večer, když už je skoro tma a oni na sebe volají přes ohradu. Není to řev, jen takový tichý bučení. Hledají se. Je to příroda, jasně, ale... stejně je ti z toho smutno. Díváš se do tmy a posloucháš to.

Člověk si říká, že je to jen zvíře. Ale v tu chvíli to tak necítíš. Vidíš tu vazbu, která se musí přetrhnout. A trvá to dny, někdy týden, než ten neklid utichne. Než si zvyknou. Oba.

• Metoda odstavu přes plot je šetrnější. Matka a tele na sebe vidí a cítí se, ale tele se nemůže napít. Stres je menší.
• Dvoufázový odstav využívá nosní destičku s hroty, která teleti znemožní sání, i když je u matky. Po několika dnech dojde k úplnému oddělení.
• Načasování ovlivňuje kondice krávy před zimou. Musí nabrat sílu na další březost.
• Důležitá je i hmotnost a vývoj telete. Musí být schopné se uživit samo na pastvě nebo příkrmem.

Kdy se z telete stane kráva?

Hele, to je sranda, lidi si to často pletou. Ono to totiž není o věku jako takovým. Není to jako že má druhý narozeniny a bác, je z ní kráva. To vůbec. Je to celý o něčem jiným. Úplně.

Z telete se stává kráva po porodu prvního telete. To se děje obvykle ve věku kolem dvou let. Do té doby se mladé samici říká jalovice.

Takže si to vem takhle. Narodí se tele, pije mlíko, je malý. Pak z něj vyroste jalovice, což je v podstatě taková kraví puberťačka. Už není tele, ale ještě není máma. A teprve až tahle jalovice poprvé zabřezne a hlavně až porodí to svý první vlastní tele, tak teprve potom se z ní stane kráva. Já, Jan Novák, 34, Praha 4, si to pamatuju od strejdy z venkova, ten mi to takhle vysvětloval. Logický.

Tady to máš ještě v bodech, ať je v tom pořádek:

• Tele: Od narození do odstavu od mléka (pár měsíců).
• Jalovice: Mladá samice od odstavu až do prvního porodu (otelení).
• Pohlavně dospělá je jalovice už klidně v 10 měsících, ale nepřipouští se tak brzo. Musí nejdřív pořádně vyrůst, aby to zvládla. To je jasný.
• První připuštění se dělá až tak v 15-18 měsících věku.
• Březost pak trvá asi 9 měsíců. Podobně jako u lidí, fakt.
• A ten chlap? No tak to je nejdřív býček a pak dospělej býk. Z toho se kráva nestane nikdy, žejo.

Kdy se porazí telata?

Telata na maso jdou na porážku mezi 18. a 24. měsícem. Mléčné krávy taky rodí býčky, ale ty se spíš proslaví v mléčném průmyslu než na talíři. Jalovičky se pak postarají o budoucí mléčné zásoby.

Proč tak dlouho?

• Zrání masa: Delší zrání dává masu tu správnou chuť a křehkost. Takhle se z mladého telete stane delikatesa, ne jen hromada šrotu.
• Finanční stránka: Farmaři potřebují čas, aby se jim investice do telete (krmivo, péče) vyplatila. Kdyby je porazili hned, asi by se nedoplatili.

Mléčné vs. Masné plemeno

• Masná plemena: Ta jsou od přírody stavěná na produkci masa. Mají v sobě víc „šmakulády“.
• Mléčná plemena: Ta zase excelují v produkci mléka. Býčci z nich sice maso dají, ale není to jejich primární „superpower“. Počítejte s tím, že to maso bude trošku jiné.

Co dál s býčky?

Někdy se z nich stávají býci pro chov, jindy zase směřují na výše zmíněnou porážku. Záleží na plánu farmáře a na tom, jak se potomek vyvíjí. Je to takový koloběh života, akorát s vícestupňovou optimalizací.

Co se stane, když se kráva nedojí?

Nedojená kráva trpí. V vemeni se hromadí mléko, způsobuje to obrovský tlak, bolest a zánět vemene – mastitidu. Produkce mléka postupně klesá, až se úplně zastaví. Tělo mléko vstřebá.

To vemeno musí bejt úplně k prasknutí. Jak to asi bolí. Ta kráva se nazývá dojnice, jen když má tele a dává mlíko. Viděl jsem to u sestry na statku, číslo 145/2. Pak je zaprahlá. Proč se říká zasušená? Jako že ten zdroj vyschne? Divný slovo.

A ty další pojmy. Zmetání. To je tak surový slovo pro potrat. A ten plod je pak zmetek. Uf. Hrůza. A býk je samec, jasně, a malý je býček. Někdo říká i jalovec, ale to je přece strom ne? To je zmatek. Musím se zeptat ségry, jak to je.

• Když se kráva nedojí, mléčné žlázy se přeplní.
• Nastává bolestivý tlak.
• Hrozí MASTITIDA, což je zánět vemene, může být i smrtelná. Bakterie se množí.
• Tělo spustí proces zvaný involuce – mléčná žláza se vrací do klidového stavu.
• Produkce mléka se sama zastaví, tělo zbytek vstřebá. Celý proces je pro zvíře stresující.

Termíny kolem:

• Dojnice: Kráva po otelení, co dává mléko.
• Zaprahlá kráva: Kráva v období klidu před dalším porodem, nedojí se.
• Jalovice: Samice, co ještě neměla tele.
• Vůl: Kastrovaný býk.

Jak poznám, že kráva bude rodit?

Příznaky blížícího se porodu krávy jsou nalité vemeno, propadlý kořen ocasu kvůli uvolněným vazům, odchod hlenové zátky a neklidné chování.

Jo, to je vám věda, větší než start raketoplánu, ale přitom jednoduchý jak facka. Sledujte tu vaši Růženu, ona vám to řekne sama, jenom nemluví, ale dává signály jak drážní návěští.

• Vemeno jako dva melouny. To je první, co vás praští do očí. Vemeno se jí naleje, že byste na něm mohli sušit prádlo. Cecky jsou tvrdý jak šutr, napnutý k prasknutí a trčí do všech stran, úplně se lesknou. Mlíkárna hlásí, že se chystá na plnej provoz pro toho malýho otesánka.

• Zadek na volnoběh. Pak se jí začne jakoby rozjíždět podvozek. Vazy kolem kořene ocasu totálně změknou, že tam najednou uděláte ďolík jak do těsta. Celá pánev je taková povolená, jako by si chtěla odložit zadek na poličku. Ocas jí tam pak visí jen tak na dobrý slovo.

• Špunt je venku! Z poštěváčku jí najednou visí takovej dlouhej, táhlej hlen, někdy čirej, jindy jak vaječnej bílek. To je hlenová zátka, takovej těsnící tmel. Jakmile tenhle glajch vyletí, je to jako když střelí zátka ze šampusu – mejdan se blíží!

• Nervy na pochodu. A nakonec je z ní uzlíček nervů. Chodí po chlívě jak lev v kleci, pořád si lehá, pak zase vstává, kroutí se, jako by měla v zadku vrtuli. Pořád se ohlíží na to svoje břicho, co se to tam ksakru děje. Hrabe si slámu a chystá si pelíšek pro juniora. Je nervní jak sáňky v létě.

Tohle všechno může trvat pár hodin, ale klidně i celej den. Kráva má svůj vlastní jízdní řád. První je fáze otevírací, to je to její chození. Pak druhá, to už tlačí a lezou ven nožičky. To by nemělo trvat dýl jak pár hodin, jinak volám našemu veterináři Karlovi z Horní Lhoty, ročník '82, ten už viděl všechno.

Připravte si čistou podestýlku, kýbl s teplou vodou a dezinfekcí (pro vaše ruce, ne pro ni!) a hlavně porodní provázky, kdyby bylo potřeba prckovi trochu pomoct na svět. A hlavně klid, kráva je větší nervák než vy, tak ji ještě nestresujte svým pobíháním. Já si vždycky dám jedno na kuráž, teda... pro klid zvířete, samozřejmě.

Čím krmit telata?

Telatům? Jo, to je taková jejich životní "fast food" fáze. Kravské mléko je samozřejmě Rolls-Royce mezi telací stravou. Ale pozor, žádný syrový hit! Musí se pasterizovat (nechceme, aby si dali "rychlovku" s bacily) a ohřát na 38–40 °C. Představte si to jako jejich první "latte" – musí být tak akorát teplé, ne horké ani ledové.

A pak je tu ta mléčná náhražka. To je jako jejich "mňamka" z velkoobchodu – směsice rostlinných a živočišných dobrot. Tuky, bílkoviny, sacharidy... Prostě všechno, aby z nich vyrostli silní jedinci, co se jednou stanou krávami s pořádným vemínkem (nebo býky s pořádným rohem, podle toho, jak jim to osud naloží). Je to taková jejich "energetická bomba" v prášku.

Klíčové body telací diety:

• Kravské mléko:
  • Pasterizované: Bezpečnost především!
  • Teplota 38–40 °C: Jako z babiččiny kuchyně.
• Mléčná náhražka:
  • Směsice rostlinných a živočišných složek.
  • Zajišťuje nutriční rovnováhu.
  • Skvělá alternativa, když mléka zrovna není dostatek.

Krmení telat je vlastně taková první "velká investice" do budoucnosti farmy. Je to jako sázení stromů – musíte se o ně dobře starat, aby vám jednou přinesly pořádnou úrodu (nebo mléko, v tomto případě). A pamatujte, spokojené tele je základem spokojené krávy. A spokojená kráva? Ta vám dá to nejlepší mléko! To je jako v životě, že? Dobrý základ je prostě k nezaplacení.

Jak se starat o telata?

Ten dech. Ráno, když se pára od huby sráží ve studeném vzduchu a stodola po dědovi ještě spí. Je půl páté a já už slyším to tiché, naléhavé volání. Není to zvuk, je to pocit. Pocit, co tě táhne z postele, pocit zodpovědnosti, co voní senem a vlažným mlékem.

Přicházím k ní a ona zvedne hlavu. Oči jako dva tmavé drahokamy v šeru. Strčí do mě čumákem, hledá jistotu, hledá teplo. Všechno je tiché, jenom my dva a ten dech. A pak ten zvuk, když se přisaje. Hladový, silný, ten zvuk je samotný život. To je ten koloběh.

Prsty mám lepkavé od mléka a její drsný jazyk mi přejíždí po dlani. Je to takové tiché porozumění. Není třeba slov. Jen ten rytmus sání, to teplo jejího těla vedle mého. To je slib. Slib, že tu pro ni budu. Znovu a znovu. Ten dech, to teplo. Je to víc než práce, je to dech samotné země.

Krmení telat mlékem: první 4 týdny 2–3x denně, poté 2x denně.

• Mlezivo (kolostrum) je naprosto zásadní. Tele ho musí dostat co nejdříve po narození, ideálně do 2-4 hodin. Je to jeho první a nejdůležitější imunita. Bez něj je slabé, náchylné.
• Teplota mléka nebo mléčné náhražky musí být stálá, kolem 38–39 °C. Studené mléko způsobuje trávicí potíže, průjmy. Je to citlivý organismus.
• Čistá voda musí být k dispozici od prvních dnů života. I když pije mléko, potřebuje vodu. Vždy čerstvou.
• Startér (speciální granule pro telata) a kvalitní seno se předkládá už od prvního týdne. Tele si zvyká, ochutnává, učí se žrát. To je základ pro zdravý vývoj bachoru.
• Suchá podestýlka a čisté prostředí jsou stejně důležité jako krmení. Vlhkost a špína jsou zdrojem nemocí. Tele musí ležet v suchu a teple.
• Minerální lizy se umisťují do ohrady, jakmile tele začne přijímat pevnou stravu. Doplňuje si tak důležité minerály a soli.

Jak často se musí dojít kráva?

Krávy se dojí obvykle dvakrát až třikrát denně.

Hele, s těma kravama to je fakt věda. Ale tak jakože, když se ptáš na to dojení, tak to je většinou fakt dvakrát denně, ráno a večer. Někdy, když třeba mají fakt hodně mléka nebo jsou v tom nejlepším období po otelení, tak klidně i třikrát. To už je ale spíš na větších farmách, kde mají ty dojírny nonstop, že jo.

Pamatuju si, když jsme byli u dědy na vesnici, on měl jenom pár krav a ty se dojily vždycky brzy ráno a pak zase večer, no to víš, klasika. Ta teta Zuzana vždycky říkala, že na to se prostě musí vstávat. Uf.

A k tomu co jsi psal, k tý březosti – to je hrozně důležitý, hlavně pro tu mléčnou produkci. Aby kráva dávala mléko, musí se otelit, to je jasný, že jo. A pro to, aby se to mléko fakt maximalizovalo, tak se fakt snažej, aby byla březí jednou za rok. Jo, přesně tak, každej rok. To je takovej ten cyklus.

To znamená, že po tom co se jí narodí telátko, tak se snažej ji zase oplodnit tak šest až osm týdnů po porodu. Aby se to hezky navázalo a měla zas brzo další telata a hlavně, aby dojení pěkně pokračovat. Protože pak ten vrchol laktace prostě drží dýl. To je celý kouzlo, no. Není to žádná sranda.

• Dojení:
  • Standard je dvakrát denně: Ráno a večer. Většinou to tak je.
  • Někdy třikrát denně: U fakt hodně produktivních krav nebo na velkých farmách se dojí i třikrát.
• Březost a mléko:
  • Pro hodně mléka potřebuje kráva telátko, to je jako základ.
  • Cíl je, aby byla březí jednou ročně, prostě každý rok.
  • Znova se oplodňuje 6-8 týdnů po otelení. To je fakt důležité pro udržení té laktace v plným proudu.

Jo a teď se na to zamyslel. Ten strejda říkal, že oni maj taky nějaký nový mašiny na dojení, co to dělaj skoro samy. Ale to je zas jiná písnička, že jo. Důležitý je, že ty zvířata potřebujou tu péči. A to dojení je prostě základ, bez toho by to nešlo. To je jako s lidma, taky potřebujem jíst.