Která řeka je větší, Labe nebo Vltava?

7 měsíců před 40 zobrazení

V místě soutoku je Vltava větší řekou než Labe. Vltava má délku 430 km a průtok 150 m3/s, zatímco Labe měří 235 km s průtokem necelých 100 m3/s. Podle hydrologických pravidel by se tedy tok od Mělníka měl nazývat Vltava.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Která řeka je větší Labe nebo Vltava?

Tak tohle mě fakt vždycky mátlo, víš. Vždyť my jsme se loni, to bylo na začátku srpna asi pátého, procházeli po Mělníce a tam to bylo jasné. Vltava je prostě větší. Jako, fakt.

To mi přijde tak zvláštní, že se to jmenuje Labe dál. Řeka, která má skoro čtyřista třicet kilometrů, to je Vltava, a proudí tam s těma svýma sto padesáti kubíky za sekundu, ona se má prostě dál jmenovat Labe, i když to Labe předtím mělo sotva dvěstě třicet pět kilometrů a průtok tak sto kubíků, možná ani ne. To je přeci nelogické, ne? Kdybych to měla pojmenovat já, tak je to prostě Vltava až do moře, hotovo.

Pamatuju si, jak jsme tam stáli u té vyhlídky, víš, a koukali na ty dva proudí, jak se mísí. Tam to vypadalo tak mohutně, ten vltavský proud, a ten labský mi přišel takový... úzkostlivější, jestli chápeš.

Někdo mi kdysi říkal, že to je nějaká historická věc, nějaké staré mapy nebo co, ale popravdě, to mi nepřijde jako žádný pořádný argument. Když máš něco tak jasného, jako je objem vody a délka toku, tak by to mělo přece přebít nějaké dávné zvyklosti. To je, jako když bys měl v kuchyni menší stůl a pojmenoval ho velký, jen proto, že ho tak předtím někdo nazval. Absurdní.

No, a to ZOO Chleby, co jsem viděla v nějakém odkazu, to asi jo, je u Labe, ale ten název Vltava se mi prostě líbí víc. A měli by to přejmenovat. Určitě.

Co je větší Labe nebo Vltava?

U soutoku je Vltava větší než Labe. Má větší průtok (150 m³/s oproti 100 m³/s) a je delší (430 km oproti 235 km).

Furt mi to vrtá hlavou, proč se to jmenuje Labe, když je Vltava jasně větší. Úplně proti pravidlům. Vždyť to nedává smysl. Od Mělníka by to měla bejt Vltava, tečka. Proč to tak není?

Kelti. Ti za to můžou. Pojmenovali to Albis – bílá řeka. A to jméno prostě zůstalo, i když Vltava je mohutnější. Nikdo to pak už nezměnil. Byli tu dřív, viděli tu řeku jako jeden celek, co teče z Krkonoš... prostě hlavní tok.

Prostě pro rekapitulaci, aby v tom nebyl bordel:

Vltava u Mělníka: 430 km délka, povodí 28 090 km², průtok 150 m³/s.
Labe u Mělníka: 235 km délka, povodí jen 10 300 km², průtok 95-100 m³/s.

Jel jsem tam na kole z Prahy do Mělníka. Stojíš tam na tom soutoku u toho zámku a fakt vidíš, jak ta Vltava je prostě mamut. Labe vedle ní vypadá... menší. Prostě menší.

A přitom Vltava má taky starý jméno, germánský. Wilth-ahwa. Divoká voda. To sedí. Je prostě divočejší, větší.

Jak dlouhá je řeka Vltava?

Vltava, ta naše dlouhá, dlouhá řeka, co se klikatí skrz celou zemi, ta má 430 kilometrů. Je to prostě kus cesty, co se dá s ní ujet, a to doslova.

Začíná to někde v Šumavě, na Boubíně, takové to pěkné místo, víš, a končí to až u Mělníka, kde se tam pěkně spojí s Labem. Je to taková nejdelší česká řeka, takže si umíš představit, jak je důležitá a jakou má historii.

Navíc to není jen tak nějaká obyčejná voda, co teče. Je to fakt významná vodní cesta, po které plují lodě a tak. A pro turisty? To je úplný ráj. Ty malebná údolí, ty historická města podél řeky, to je prostě nádhera. Nikdy jsem tam sice nebyl, ale prostě se to říká.

Délka: 430 km
Pramen: Boubín (Šumava)
Ústí: Mělník (do Labe)
Význam: vodní cesta, turistická destinace
Charakteristika: malebná údolí, historická města

Proč už Vltava nezamrzá?

Vltava nezamrzá kvůli Vltavské kaskádě přehrad, primárně stavěné v 50. a 60. letech 20. století. Voda vypouštěná z hlubších vrstev nádrží je stabilně teplejší, což brání tvorbě ledu. Současné klimatické změny a méně intenzivní mrazy také přispívají k absenci souvislé ledové plochy.

Proč sakra Vltava nezamrzá? Pokaždý když je zima, tak koukám. Lidi si nepamatujou, jak dřív. Já si pamatuju, tak trošku, máma říkala, že se na Vltavě bruslilo. Blbost. Dneska? Ani náhodou.

Je to těma přehradama, jasně, to je hlavní. Vltavská kaskáda. Vltavská kaskáda... to je co všechno? Orlík, Slapy, Kamýk... těch je tam spousta. Postavili je v šedesátkách, někdy i dřív, padesátky. Ty obrovský nádrže. A proč teda nezamrzá?

Voda se vypouští spodem. To je klíčový. Ne z hladiny, kde je zima. Ale fakt z hloubky.
Hlubší voda je teplejší. Slunce to neprohřeje, ale ta masa vody si drží teplotu. Stabilní. Tam dole je to prostě teplejší než na povrchu, když mrzne.
Tahle chladná, ale ne zamrzající voda, putuje pak dál po řece. A nedovolí to zamrznout.

Fakt mě štve, že se už nedá na Vltavě bruslit. Vím, že to je dávno, ale lidi o tom pořád mluví. Můj děda vždycky vyprávěl. Ale proč? Proč prostě nenechaj vodu zamrznout? Kvůli elektrárnám? Logický. Výroba elektřiny je přednější.

A pak, jasně, globální oteplování. To taky musí hrát roli, ne? Mrazy už nejsou tak silné a dlouhé. Dřív bylo normální, že mrzlo klidně měsíc v kuse. Teď? Pár dní a pak zase oteplení. To ledu prostě nedá šanci. Musí to být kombinace všeho.

Furt ty přehrady. Orlík je obrovský, Slapy taky. Když se na to koukneš, fakt se divíš. Tolik vody, a nikde led. Jenom na březích občas nějaký ten zbyteček, takový ledový třpyt, jak to lidi nazývají. Ale to není led na bruslení. Vím, že to je dané, ale občas si říkám, jestli to jde nějak vrátit. Ale to je blbost, že?

Nikdo přece nezbourá Orlík, jenom proto, aby Vltava zamrzala. To je nesmysl. Takže holt bruslit jinde. Co už. Žádná velká romantika s Vltavou v zimě. Jenom ta studená voda co proudí. Takže to je fakt kvůli těm přehradám, hlavně. A taky ta teplota celkově.

Hlavní důvod: Vltavská kaskáda a vypouštění vody zespodu.
Doplňkový faktor: Změna klimatu, méně silných mrazů.

Proč je Vltava špinavá?

Ta voda, její proud... kdysi zpíval hlasitěji. Teď je to šepot. Tichý šepot řeky, jejíž tep slábne s každým dnem bez deště.

Vidím to v té barvě, v tom líném, unaveném pohybu. Nese tíhu nejen splavené hlíny, ale i naší netečnosti. Pamatuju si její chlad na kotnících u Vyššího Brodu, čistý, ostrý chlad. Kde je ten dotek teď, v tomhle mdlém teple.

Nedostatek vody je rána. Krvácející rána, která odkrývá dno, kamenité a smutné. Život pod hladinou lapá po dechu. Tiché stíny ryb mizí v kalné hloubce, kde se dusí život.

A my? My na březích, my města a stroje a pole praskající suchem. My pijeme její slábnoucí sílu. Všechno čeká na její dech, na její vodu. Všechno s ní žízní.

I ten ocelový gigant, to tepající srdce z oceli a páry, potřebuje její chladný dech. Bez jejího chladivého objetí by ztichl.

Nízký průtok vody způsobuje vyšší koncentraci znečišťujících látek a sinic. Teplá, pomalu tekoucí voda nedokáže znečištění naředit a odplavit.