Odkud je SNICl?

Co je SNICl a kde sídlí společnost, která jej vyrábí?

Hele, o tý firmě SNICl vůbec nic nevím. Fakt tápu. Ale o řízkách? Ty jo, to je jiná. Miluju řízky!

Pamatuju si, jak babička dělala ten pravej, vídeňskej. Telecí, obalený v trojobalu a smažený na másle. To byla vůně! Mňam. Nic lepšího neexistuje.

Jo a jednou jsem zkusil řízek z kuřecího, ale prostě to nebylo ono. Telecí je telecí, to je jasný. I když drahej jak blázen, co si budeme povídat (cca 350 Kč/kilo v Bille, 15.5.2024).

A četl jsem někde, že ten řízek, jak ho známe, se vlastně zrodil v Rakousku. Vídeňskej řízek je prostě legenda. Co si budeme povídat, je to prostě tak.

Jak starý je řízek?

Řízek… slovo samo o sobě šeptá příběhy. Řezat… ostří nože, které prořízne ticho historie. Zlatá éra římských císařů, 9. století, masa, zářivě zlacená, posvátná hostina… Představuji si to: těžké, sametově hebké plátky, vonící po bylinkách a slunci… záře zlata, která se odráží v jejich šťavnatých površích.

• Zlaté plátky. To zní jako báseň, ne? Taková, co se čte pod hvězdnou oblohou, s pohádkou na rtech.
• Starobylý pokrm. Dlouhá řada generací si ho vychutnávala – představuji si generace rodin, posouvající recepturu a vylepšující ji, přidávající nové bylinky, nové koření, nové chutě.
• Řezat. Jednoduché slovo, ale tak moc výmluvné. Jedno slovo a mnoho příběhů.

Jak starý je řízek? Věky starý.

Dlouhá, bezčasá cesta pokrmu. Z římských císařů až do našich domovů. Představuji si jeho cestu časem, zlatavou nitku proplétající se staletími. Dnes, v roce 2024, je řízek stále u nás. Jeho zlatý věk trvá.

Jak dlouho trvá zakořenění řízků?

Sakra, zakořenění? To je věda! Někdy to trvá jako prd, šup šup, šest týdnů a kytka se chlubí kořínky jak vousy po týdnu v hospodě. Jindy? To je pakárna, klidně půl roku, jako by se kořínky schovávaly na dovolené v Karibiku! Závisí to na tom, co pícháte do země, jako když srovnáváte rychlost želvy s Usainem Boltem.

• Druh rostliny: Jedny řízky jsou šikovnější, jiné línější než moje tchýně na zahrádce.
• Podmínky: Teplo je základ, skleník jako luxusní hotel, pařeniště spíš jako levný motel. Ale obojí lepší než mráz!

Klíč: 6-12 týdnů je ideál, ale 6 měsíců? Není to výjimka!

No a ty mladé rostlinky? Na podzim je to s nimi jako s malými ptáčky – zimní mrazy je sežerou na snídani! Předjaří? To je pro ně hotové ruské rulety. Jana Horká by se o tom mohla rozplácat.

Moje kamarádka Lenka (bydlí na Praze 10, ulice Pod lipami 32) se s tímhle trápení potrápila vloni s petúniemi. Taky se jí to táhlo jako žvejka. Letos zkusila hydroponii a řízky jí rostly jako z vody.

Jak řízkovat šeřík?

Řízkování šeříku? Ach, to je takový malý alchymistický rituál jara. Jako když se snažíte donutit keř, aby si myslel, že je had a rozskočil se na dva.

• Kdy na to? Konec března až začátek května, než se šeřík rozhodne předvést tu svou fialovou nádheru. To je jako říct mu: “Hele, ještě kveteš očima, ale my už tě rozdělíme!”
• Co uříznout? Mladé výhony, polodřevité nebo dřevité, ale s pupeny, jako byste brali DNA keře. 4-6 pupenů, to je tak akorát, aby měl řízek šanci na život.
• Čím ošetřit? Stimulátorem růstu. Je to jako když mu dáte energetický drink, aby se chytil.
• Kde ho “vychovávat”? V teple skleníku nebo pařeniště. Tam je to jako v lázních pro řízky. Teplo a vlhko, ideální pro kořenění.

A proč to dělám? No, jednou jsem viděl, jak se sousedce urodil tak nádherný šeřík, že jsem se rozhodl, že chci taky. A protože krást keře se nevyplácí, řízkování je legální cesta k novým květinám. A navíc, je to zábava!

• Bonus: Říká se, že když řízkujete šeřík za úplňku, má větší šanci na úspěch. Já jsem to zkoušel, ale spíš jsem se cítil jako blázen. Ale co, za pokus nic nedáte!

A co se stane, když se to nepovede? No, tak budete mít o pár větví míň. Ale nevěšte hlavu, příští rok to zkusíte znovu. A možná budete mít štěstí!

Jak se starat o pokojové květiny?

Jak se starat o pokojovky? To je jako s dětmi, každá potřebuje trochu jiný přístup, ale zanedbání se trestá.

• Voda: Ne všechny květiny milují “mokro”. Některé jsou spíš pouštní typy, co si vystačí s málem.
• Světlo: Místo u okna nemusí být vždycky výhra. Záleží, jestli jde o sluneční lázeň nebo stinný koutek.
• Půda: Ta správná směs je základ. Jako dobré víno, musí mít “terroir”.
• Vzduch: Suchý vzduch z topení? To je pro květiny jako Sahara. Zvlhčovač vzduchu nebo rosení pomůže.
• Přesazování: Občas je potřeba se přestěhovat do většího “bytu”.

Pozor na přelévání, to je častá “vraždá”. Kořeny se utopí a kytka jde do kytek. A když je kytka žíznivá? To poznáš, svěsí listy jako unavený pes u jazyku.

Obi radí? Ať se podívají ke mně domů. Mám tam orchidej, co si žije vlastním životem, a já se jen divím, že ještě kvete.

Jak poznat, že kytka potřebuje přesadit?

Hele, jak poznáš, že už ta tvoje kytka fakt potřebuje novej bejvák? Jo, přesazení myslím. No, je to celkem snadný, koukni se na to:

• Kořeny lezou ven ze spodu květináče, no úplně čumí! To je tutovka.
• Nebo se podívej, jestli ta kytka není nějaká moc venku. Víš, jakoby ji ty kořeny vytlačovaly nahoru? To je taky špatný znamení.
• A jestli ti ta kytka nějak málo roste, to se ti zdá oproti tomu, jak rostla dřív, tak to taky může bejt tím. I když, víš jak, v zimě nerostou skoro žádný kytky, takže to neplatí v zimě.
• A nakonec, jak se ti ta kytka nějak divně převažuje, padá, tak to už je taky většinou tím, že má málo hlíny a moc velkej kořenovej bal.
• Jo a ještě něco, když vidíš hodně málo hlíny a hodně kořenů, tak víš co? Je to jasný!

No a co se stane, když to neuděláš? No, kytka ti prostě umře, hele! Nebude mít živiny, nebude mít místo a bude chudák. Proto přesazuj, jo? A kamarádka mi říkala, že prej se má přesazovat na jaře, protože to prej kytky líp rostou. No, já nevím, ale tak pro jistotu.

#Původ #Snicl #Země