Proč je v zimě den kratší?

Proč je v zimě den kratší? Vliv sklonu zemské osy

Zajímá vás, proč je v zimě den kratší a noci naopak dlouhé? Změny délky slunečního svitu přirozeně ovlivňují náš každodenní biorytmus i náladu. Pochopení tohoto fascinujícího astronomického jevu vám pomůže lépe se přizpůsobit chladnému období a efektivně plánovat vaše zimní aktivity.

Proč je v zimě den kratší a dny utíkají tak rychle?

Když se řekne zima, většina z nás si představí tmu už v pozdním odpoledni a chladné ráno. Je to trochu paradox - Slunce je nám v lednu ve skutečnosti nejblíže, a přesto mrzne. Jak je to možné?

Odpověď se skrývá v kombinaci sklonu zemské osy, dráha slunečních paprsků v atmosféře a rychlosti, jakou Země obíhá kolem Slunce. Pojďme se podívat na to, co se během zimy na obloze a v kosmu vlastně děje.

Sklon zemské osy a nízká poloha Slunce nad obzorem

Země se kolem své osy otáčí v mírném náklonu o hodnotě přibližně 23,5 stupně. Právě tento sklon způsobuje střídání ročních období. V zimě je severní polokoule odkloněna od Slunce.

Délka dráhy slunečních paprsků v atmosféře

Když Slunce v zimě vystoupá nad obzor, jeho paprsky dopadají pod velmi ostrým úhlem. Musí tak projít mnohem delší vrstvou atmosféry než v létě. Zde narážíme na klíčový faktor - atmosféra velkou část tepla a světla rozptýlí a pohltí.

Teplota vzduchu proto klesá. Kratší den znamená méně hodin, během nichž má Slunce šanci zemský povrch vůbec ohřívat.

Paradox nejbližšího bodu ke Slunci

Země se po své eliptické dráze pohybuje tak, že nejblíže ke Slunci (v takzvaném přísluní neboli perihelu) se nachází na začátku ledna. V této době jsme od naší hvězdy vzdáleni zhruba o 5 milionů kilometrů méně než na začátku července.

Přesto u nás vládne chladné počasí. Ukazuje se, že vzdálenost od Slunce hraje menší roli než úhel dopadu jeho paprsků. Skoro by se až řeklo, že vesmír má smysl pro humor - hřeje nás méně v době, kdy jsme blíž.

Proč je zima nejkratší roční období v roce?

Kromě toho, že jsou zimní dny krátké, je celkově kratší i zima jako roční období. Trvá zhruba 89 dnů, zatímco takové léto na severní polokouli má kolem 94 dnů.

Důvodem je rychlost oběhu. Podle druhého Keplerova zákona se planeta pohybuje po své dráze tím rychleji, čím blíže je ke Slunci. Jelikož je Země v lednu nejblíže, šlape na plynový pedál a pádí vesmírem nejvyšší rychlostí.

Tento zrychlený pohyb způsobí, že zimní úsek dráhy proletíme dříve než letní úsek, kdy jsme od Slunce nejdále a pohybujeme se nejpomaleji.

Jak vnímáme zimní tmu v každodenním životě

Kombinace brzkého stmívání a chladu působí na lidský organismus poměrně specificky. Tělo začíná dříve produkovat melatonin, hormon spánku, což u mnoha lidí vyvolává pocit únavy a lenosti.

Nezbývá než si zvyknout. Nebo si rozsvítit světla, zapálit svíčku a počkat do prosincového slunovratu, po kterém se dny začnou zase pomalu prodlužovat.

Porovnání zimního a letního slunovratu

Zimní slunovrat (prosinec)

- Pohyb po dráze je nejrychlejší v roce, roční období je nejkratší

- Nejkratší v roce - v našich šířkách jen kolem 8 hodin světla

- Země je v nejbližším bodě (přísluní)

- Velmi nízko nad obzorem, paprsky procházejí silnou vrstvou atmosféry

Letní slunovrat (červen)

- Pohyb po dráze je nejpomalejší, léto trvá nejdéle

- Nejdelší v roce - přes 16 hodin denního světla

- Země je nejdále od Slunce (odsluní)

- Vysoko nad obzorem, paprsky dopadají pod strmějším úhlem

Pozorování oblohy s Petrem v lednu

Petr, programátor z Brna, si všiml, že v lednu odchází do práce za tmy a vrací se také za tmy. Začal proto pátrat po tom, jak to s tím slunečním svitem vlastně je.

Zpočátku si myslel, že za brzkou tmu může fakt, že se Země od Slunce v zimě vzdaluje. Cítil se zmatený, když v encyklopediích narazil na informaci, že jsme naopak nejblíže.

Po chvíli studia astronomických tabulek pochopil, že klíčem není vzdálenost, ale sklon osy a nízký úhel slunečních paprsků.

Od té doby bere lednové brzké stmívání s nadhledem a ví, že rychlý pohyb Země po dráze znamená, že jaro je zase o něco blíž.