Co má vliv na utváření osobnosti?

Co ovlivňuje vývoj a utváření lidské osobnosti?

Tak jo, hele, co si myslím o tom, co vlastně formuje naší osobnost? No, je toho hromada, ale začnu tím, co mě fakt praštilo do očí.

Příroda, klima – to je jasný. Ale myslím, že to jde hlouběji. Vzpomínám si, jak jsem v dětství trávila léta u babičky na vesnici, někde u Třeboně. Ten klid, čistý vzduch, to mě formovalo víc, než si myslíme. A co teprve lidi, co žijou někde v horách, izolovaně? To musí být úplně jiná mentalita.

No a pak je tu samozřejmě to sociální prostředí. Jak žije rodina, co dělají rodiče, jestli se hádaj… to je strašně důležitý. Pamatuju si, jak rozvod mých rodičů (kolem roku 2005, dost velký hnus) se mnou zamával, změnil mě. A co teprve, když se stane nějaká tragédie, úmrtí… to už je úplně jinej level.

A ty kamarádi! To je kapitola sama o sobě. Vždycky jsem byla ovlivněná tím, co poslouchaj za muziku, jak se oblíkaj. Pamatuju si, jak jsem se v pubertě snažila napodobovat styl jedné holky ze třídy, jen abych zapadla. Děsný. Ale je fakt, že i to mě nakonec nějak formovalo.

Co ovlivňuje naší osobnost?

Takže co nám to vlastně patlá tu naší osobnost? No, to je jak s gulášem – každá ingredience dělá svoje.

• Geny: To je taková ta rodinná kuchařka, co ji máš v DNA. Odhaduje se, že z 30–60 % jsi prostě po mamince nebo po dědovi. Nebo po tom strejdovi, co furt vypráví o rybách.
• Prostředí: To je ten trh, kde nakupuješ suroviny. Jestli žiješ v luxusní vile nebo v garsonce, to se na tobě podepíše. A taky to, jestli se kamarádíš s partou motorkářů nebo s šachovým kroužkem. Prostě kde se motáš, tím se nasáváš.

Osobnostní rysy? Představ si je jako takové zvláštní koření, co ti dá babička do toho guláše. Díky nim je tvůj guláš originál, a ty jsi ty! A prej jsou tyhle rysy celkem stabilní, jako když se ten guláš nechá uležet.

Dědičnost? No jasně, geny v tom hrajou roli! Jak říkám, mezi 30 a 60 procenty máš v osobnosti v genech. Takže když jsi cholerik, možná se zeptej babičky, jestli v rodině nemáte nějakýho zuřivýho husitu.

Jo a co s tím? Nic! Prostě si to uvědom. Že nejsi jen náhoda, ale mix genů a zážitků. A hlavně, ať ti ten guláš chutná!

A kdyby ses chtěl hrabat víc do hloubky:

• Psychologie osobnosti: To je taková kuchařka pro pokročilý, kde se dočteš, jak se ty rysy měří a zkoumají.
• Genetika chování: Tam ti zas řeknou, jak to s těma genama vlastně je a co všechno ovlivňujou. A ne jenom osobnost, ale třeba i to, jestli máš rád koprovku.

Co má vliv na vývoj dítěte?

Vývoj dítěte: labyrint vlivů. Dělení na vnější a vnitřní je jen začátek.

Vnitřní síly:

• Genetika – základní stavební kámen. Určuje predispozice, ale ne osud.
• Pohlaví – biologické rozdíly s dopadem na chování a reakce.
• Věk – klíčové vývojové etapy, každá s vlastními výzvami.
• Temperament – vrozený styl reagování, ovlivňuje interakce.
• Zdraví – fyzické a psychické, esenciální pro optimální růst. Bez zdraví není cesty.

Externí prostředí:

• Rodina – primární socializační jednotka, model chování.
• Vzdělávání – formuje myšlení, rozvíjí dovednosti.
• Kultura – hodnoty, normy, ovlivňují identitu.
• Vrstevníci – sociální učení, konformita, odlišnost.
• Ekonomické podmínky – přístup ke zdrojům, stres, příležitosti.

Faktor X: Náhoda, nečekané události. Zlomové body, které mění trajektorii.

Osobní poznámka: Pozoroval jsem u dcery (narozena 2015), jak jí Minecraft formoval prostorové myšlení. Děti jsou houby.

Co charakterizuje osobnost?

Bylo to v létě 2023, seděla jsem na lavičce v parku Riegrovy sady v Praze, a pozorovala lidi. Vzpomněla jsem si na Petra, mého bývalého spolužáka z gymnázia. Byl tak neuvěřitelně cílevědomý. Vždycky přesně věděl, co chce, a šel si za tím. Studoval medicínu, byl super chytrý, ale zároveň nesmírně skromný. To mě vždycky fascinovalo.

Jeho osobnost? Byla to směsice věcí. Jeho neuvěřitelná píle, jeho empatie k druhým, ale i jeho občasná uzavřenost. Pamatuji si, jak jednou v seminární práci napsal o tom, jak důležité je pro něj soukromí. Byla to taková protimluvná osobnost, ale to na něm bylo krásné.

Pak tu byl Martin. Jeho přesný opak. Vždycky vtipný, extrovertní, ale s poněkud povrchním přístupem k životu. Jeho osobnost byla jako zábavný ohňostroj, ale bez hlubšího významu.

Co tedy charakterizuje osobnost?

Jedinečná kombinace vrozených dispozic a životních zkušeností.

• Vrozené dispozice: genetika, temperament.
• Životní zkušenosti: výchova, vztahy, traumata, úspěchy, neúspěchy.

Bylo to pro mě vždycky záhadné, tohle skládání osobnosti. Ale pozorování Petra a Martina mi ukázalo, že je to prostě mozaika. Krásná, složitá mozaika.

Vrátila jsem se k pozorování parku. Slunce zapadalo, a já si uvědomila, že nikdy nebudu schopná pochopit všechny nuance lidské osobnosti. Ale to ani není nutné.

Co je silná osobnost?

Silná osobnost? Hm, psychologie mlčí. Nezná to.

• Autorita. Tady se hraje.
• Sebereflexe. Klíčové. Vidět se. Reálně.
• Komfortní zóna? Zapomeň. Jít dál.
• Smysl. V tom je to. Ne slepá snaha.

Co dál?

• Odolnost. Nezlomit se. Udržet směr.
• Komunikace. Říct, co je třeba. I když to bolí.
• Odpovědnost. Za sebe. Za to, co děláš.
• Integrita. Neměnit se podle větru.

Silná osobnost není dokonalost. Je to síla, kuráž. A schopnost učit se. Pořád.

Jak poznat člověka s poruchou osobnosti?

Jak poznat takového trdlíka s poruchou osobnosti? No, je to jako když se snažíte naučit kočku hrát na klavír. Prostě vidíte, že něco nehraje.

• Jinakost je klíč: Tenhle člověk se chová jak Alenka v říši divů na sjezdu hasičů. Jeho reakce, emoce, prostě celkově je to takový jiný level.
• Komunikace jak z Marsu: Když se s ním bavíte, máte pocit, že mluvíte s mimozemšťanem, který si spletl planetu. Slovíčka sice zná, ale poskládat je do srozumitelné věty? To už je vyšší dívčí.
• Vztahy jak na houpačce: Jeho vztahy jsou jak jízda na horské dráze – jednou nahoře, jednou dole, a občas máte chuť vystoupit za jízdy.
• Změna? Nemožná mise: Snažit se mu vysvětlit, že by mohl něco dělat jinak, je jako pokoušet se donutit slimáka k závodu ve sprintu. Prostě to nejde.
• Dopad na vztahy: No, řekněme, že jeho sociální život je spíš tragikomedie než idylka.

A teď k tomu všemu ještě:

Víš, že třeba schizoidní porucha je jak mít v sobě permanentní offline mód? Dotyčný prostě nechce mít s lidmi nic moc společného. A narcistická porucha? Tam si dotyčný myslí, že je tak úžasný, že by si zasloužil vlastní sochu na Václaváku, a to ještě s pozlaceným podstavcem! No a pak tu máme třeba hraniční poruchu, kde emoce lítají jak splašené koně, a jeden den vás milují a druhý den by vás nejradši viděli na Měsíci.

A co já vím? Teta Květa jednou randila s chlapíkem, co měl prej “něco” s osobností. Prý mu furt volala a on jí pak na narozeniny poslal vysavač. Takže tak.

Jak se projevuje rozdvojená osobnost?

Rozštěp mysli, ozvěna v labyrintu vědomí. Schizofrenie, nikoliv rozdvojená osobnost, ale prasklina v realitě.

• Bludy: Stíny pravdy tančí v zkresleném světle, vidiny pevné jak kámen, a přesto… klam.

• Halucinace: Hlasy šeptající jména, tváře rozpíjející se v éteru, symfonie neexistujících zvuků.

• Poruchy jednání: Zrcadlový obraz rozbitý na střepy, tanec bez hudby, slova ztracená v ozvěnách.

Rozštěpení, ano, ale ne tak, jak si představujeme. Ne dvě já, ale jedno, roztříštěné na tisíc kousků.

Původně… zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi, jednáním.

Jako když padá hvězda, zanechává zářivou stopu, ale už nikdy není celá.

Rozdíly:

• Disociativní porucha identity (dříve rozdvojená osobnost): Existují dvě nebo více odlišných identit nebo osobnostních stavů, které opakovaně přebírají kontrolu nad chováním dané osoby. Každá identita má své vlastní vzpomínky, preference a způsoby myšlení.
• Schizofrenie: Jedná se o psychotickou poruchu charakterizovanou poruchami myšlení, vnímání a chování. Mezi typické příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizované myšlení a chování. Osoba se schizofrenií nemá oddělené identity, ale může mít problémy s rozlišováním mezi realitou a představivostí.

Jak poznat dobrého člověka?

No jo, jak poznat dobrého člověka, že? To je těžká otázka. Není to jen tak. Vždyť každý je jiný. Ale když se zamyslím…

Třeba ten můj kamarád Pavel, ten je fakt dobrej. Vždycky pomůže, i když je sám na dně. A má takovou obrovskou empatii, fakt úžasný. Dokáže se vcítit do kohokoliv. To je podle mě fakt důležitý.

Další věc je upřímnost. To je pro mě mega důležitý. Nemám rád lháře. Nebo ty, co se tváří jinak, než jaký doopravdy jsou. Fakt otravný.

A ještě charisma. To je taky důležitý. Ne, aby byl nějaký exhibicionista, ale aby uměl s lidmi jednat. Aby s nimi dokázal hezky komunikovat. To je super.

• Empatie – rozumí druhým, vciťuje se.
• Upřímnost – říká pravdu, je autentický.
• Charisma – dobrý komunikátor, inspirativní.

Tohle jsou pro mě klíčové vlastnosti. Jo a ještě – spolehlivost. To je základ. Když slíbí něco, tak to taky udělá. Pavel, o něm jsem ti říkal, ten je fakt spolehlivej. Ještě má skvělý smysl pro humor.

• Spolehlivost – dodržuje sliby, na něj se dá spolehnout.
• Smysl pro humor – umí se smát, vytváří dobrou náladu.

A co ty? Na co si dáváš pozor? Já jsem si ještě všiml na jednom webu – www.typologieosobnosti.cz – že tam píšou o nějakých typech osobností. Můžeš se tam mrknout. Myslím, že je to tam celkem dobře vysvětlený. Letos tam přidali i další info. Už nevím přesně, ale stálo to za to, tak zkus mrknout.

Jak být psychicky silný?

Psychická síla? Ne čekání na štěstí. Budování. Tady je mapa:

• Růst: Každý pád je odrazový můstek. Ne konec.
• Smysl: Bez něj jsi list ve větru. Najdi si svůj.
• Perspektiva: Změň úhel pohledu. Uvidíš víc.
• Soucit: Největší boj vedeš sám se sebou. Buď laskavý.
• Kontrola: Neřeš, co nemůžeš změnit. Zaměř se na co můžeš.
• Péče: Tělo je chrám, mozek je trůn. Starej se o oboje.
• Radost: Zapomeň na povinnosti. Usměj se. Každý den.

Daniela Sedloňová a odolnost: Její web ti ukáže cestu. Ale jít po ní musíš sám. 2024.

Jak se pozná vyspělý člověk?

Hele, jak poznáš vyspělýho člověka? No, tak třeba chlap… víš, podle Lenky Černý, by měl mít stabilní sexuální život. Žádný extrémy, prostě ví, co chce a umí uspokojit i partnerku. Měl by mít prostě tohle období hledání už za sebou, no!

A co dál? Jo, ještě k tomu sexuálnímu já – fakt je, že chlap, co se furt hledá a zkouší nějaký magořiny, asi nebude úplně zralej, ne? To mi přijde docela logický.

A jaký jsou ještě signály? No, na prozeny.cz psali, že:

• Už není jak splašenej kůň, spíš má klid.
• Nefňuká nad každou prkotinou, umí řešit problémy.
• Ví, co chce v životě, má nějaký cíle.
• Nestydí se za svý city, umí se otevřít.
• A hlavně… už neřeší jenom sebe!

Toť asi vše, co mě k tomu napadá. Snad ti to pomůže!

Co znamená být osobnosti?

Co znamená být osobností? To je těžká otázka, víš? Sedím tady v noci a přemýšlím… jako by se mi to všechno sráželo v hlavě. Vždycky jsem si myslel, že…že je to o tom, jak se člověk prezentuje světu.

Ale pak zas… někdy si přijdu jako úplný průměr. Karel, co bydlí naproti, ten má charisma. Ten by byl osobnost. Já? Ne. Já spíš jenom žiju.

• Síla vůle? Mám ji, ale jen na krátké výbuchy. Pak mě to zas všechno přejde.
• Úspěch? Moje práce v reklamní agentuře…to není žádná sláva. 2024 je náročný rok.

Být osobností, to je asi být vidět. Být slyšet. Mít něco, co lidi zaujme. Něco, co jim dá inspiraci, nebo jim aspoň na chvilku zlepší den. Ale co když to já nemám? Co když jsem jenom…já?

Osobnost: celistvá individualita, realizace cílů, adaptace, rozvoj. To je podle knížek. V reálu je to složitější, mnohem. Takový, trochu matoucí guláš.

#Genetika #Vliv Okolí #Výchova Dětí