Co musím studovat na fyzioterapii?

Co musím studovat na fyzioterapii: Anatomie a kineziologie

Zajímá vás, co musím studovat na fyzioterapii pro získání odborné kvalifikace? Správné pochopení požadavků tohoto oboru pomáhá studentům zvládnout náročné zkoušky a vyhnout se neúspěchu. Poznejte strukturu odborných předmětů i praxe a získejte přehled o průběhu celého vysokoškolského vzdělávání.

Co obnáší studium fyzioterapie na vysoké škole?

Při pohledu na studijní plány vysokých škol se může zdát, že cesta k profesi fyzioterapeuta je pevně nalinkovaná a přímočará. Pokud zjišťujete, co musím studovat na fyzioterapii, realita je ale taková, že samotný úspěch a zvládnutí oboru závisí na mnoha individuálních faktorech, osobním přístupu k lidskému tělu a schopnosti propojit teorii s praxí.

Základem pro výkon této profese v České republice je tříleté bakalářské studium. Tento program vás vybaví teoretickými i klinickými znalostmi z biomedicínských a společensko-vědních oborů. Klíčovou roli hrají praktické dovednosti v oblastech, jako je kineziologie, fyzikální terapie nebo patokineziologie. Cílem je naučit se správně diagnostikovat a léčit funkční i strukturální poruchy hybného systému. Od roku 2026 navíc platí nová pravidla. Pro získání specializované způsobilosti na pozici Odborného fyzioterapeuta je nutné absolvovat navazující magisterský program Aplikovaná fyzioterapie a získat rok praxe.

Když jsem poprvé otevřel skripta anatomie, polil mě studený pot. Ten nekonečný seznam latinských názvů, kde každá kostička měla tři různé výběžky a každý sval svůj specifický úpon, vypadal jako cizí jazyk. Trvalo mi dva měsíce plné bezesných nocí a litrů kávy, než jsem pochopil, že se nemůžu učit jen suchý text nazpaměť. Svaly jsem si začal překreslovat na vlastní kůži a hmatat je na spolužácích. Teprve tehdy, když se z latinských slov staly hmatatelné struktury, které se pod mýma rukama skutečně hýbaly, mi to začalo dávat smysl. Bez tohoto praktického uchopení bych první semestr pravděpodobně nezvládl.

Jaké předměty se studují na fyzioterapii?

Zajímá vás téma studium fyzioterapie předměty? Studijní plán je rozdělen do několika logických bloků, které na sebe těsně navazují. Nemůžete totiž rehabilitovat pacienta, aniž byste detailně znali mechaniku zdravého pohybu.

V prvních semestrech dominuje tvrdá teorie. Čeká vás anatomie, fyziologie, histologie a latina. Postupně se přidává kineziologie, což je věda o mechanice lidského pohybu. V pozdějších fázích studia nastupují specializované medicínské obory. Mezi ně patří neurologie, ortopedie, traumatologie a samotná fyzikální terapie. Velký důraz je kladen také na psychologii, protože komunikace s pacientem v bolestech vyžaduje obrovskou dávku empatie. Ale pozor, teorii nelze brat na lehkou váhu.

Statistiky ukazují neúprosnou realitu studijního síta. Mnoho uchazečů zjišťuje, jak těžké je studium fyzioterapie. Na lékařských fakultách neprojde prvním ročníkem kvůli náročnosti anatomie a zkoušek přibližně 20 až 30 % zapsaných studentů. Čísla jasně ukazují, že bez poctivé průběžné přípravy to zkrátka nepůjde. Nejde o to u zkoušky proklouznout. Jde o to, že ty samé znalosti budete denně potřebovat v nemocnici u lůžka pacienta. Každé zanedbané políčko v anatomickém atlase se vám později vrátí v podobě nejistoty při diagnostice.

Přijímačky na fyzioterapii a jak se na ně připravit

Dostat se na tento obor bývá často těžší než samotné studium v prvních týdnech. Zájem mnohonásobně převyšuje kapacitu fakult. Ale nebojte se, s dobrou strategií se šance výrazně zvyšují.

Přijímací zkoušky na lékařských fakultách se standardně skládají z písemných testů z biologie, fyziky a chemie. Pokud jde o přijímačky na fyzioterapii, hlásíte-li se na fakulty sportovních studií nebo na FTVS, musíte navíc úspěšně absolvovat talentové zkoušky z praktické tělesné výchovy. Ty často zahrnují gymnastiku, atletiku, plavání nebo sportovní hry. Středoškoláci často dělají zásadní chybu v tom, že podceňují fyziku a chemii. Myslí si, že jim stačí pouze biologie. Jenže právě fyzikální základy jsou pro fyzioterapeuta klíčové. Například při aplikaci elektroterapie, ultrazvuku nebo při chápání biomechaniky kloubů jako pák se bez fyziky neobejdete.

Mnoho uchazečů spoléhá na to, že k úspěchu stačí mít jedničky na gymnáziu. To je ale omyl. Úspěšnost u přijímacího řízení na nejžádanějších fakultách se dlouhodobě pohybuje kolem pouhých 10 až 15 % z celkového počtu přihlášených. Otázky v testech jdou často hluboko nad rámec běžného středoškolského učiva. Klíčem k úspěchu je proto včasné prostudování modelových otázek, které jednotlivé fakulty samy vydávají. Ideální je začít s intenzivní přípravou minimálně s ročním předstihem.

Jak těžké je studium fyzioterapie v praxi?

Mnoho lidí si představuje, že práce fyzioterapeuta je v podstatě příjemná a lehká masáž. Skutečnost v nemocničním prostředí vás však rychle vyvede z omylu.

Klinická praxe začíná obvykle již ve druhém semestru a její podíl s každým dalším rokem studia prudce roste. V posledním ročníku už praxe v nemocnicích a rehabilitačních ústavech tvoří více než polovinu veškerého času stráveného výukou. Budete rotovat po různých odděleních - od ambulancí, přes ortopedii, neurologii až po jednotky intenzivní péče. Zde se setkáte s pacienty po těžkých autonehodách, s lidmi po cévních mozkových příhodách nebo s dětmi s neurologickým postižením. Je to obrovský nápor na psychiku a vyžaduje to stoprocentní profesionální nasazení.

Nezapomínejte ani na fyzickou náročnost. Průměrný fyzioterapeut během osmihodinové směny v nemocnici nachodí kolem 8 až 10 kilometrů a často asistuje při vertikalizaci pacientů s hmotností přes 90 kilogramů. Po prvním týdnu na lůžkovém oddělení mě neskutečně bolely nohy, záda i zápěstí. Byl jsem tak unavený, že jsem večer nedokázal ani udržet hrnek s čajem. Tehdy jsem pochopil populární, ale pravdivý názor: pokud sami nebudete pravidelně cvičit a starat se o své tělo, v této profesi rychle vyhoříte nebo si sami zničíte zdraví. Chcete vědět, jaké uplatnění vás čeká po absolutoriu? Podíváme se na to v následující sekci.

Srovnání fakult: Kde studovat fyzioterapii?

V České republice lze fyzioterapii studovat na třech různých typech fakult. Každá z nich nabízí trochu jiný pohled a zaměření výuky.

Lékařská fakulta

Velmi vysoká - písemné testy z biologie, fyziky a chemie

Fakultní nemocnice, lůžková oddělení, JIP a specializovaná centra

Zájemce o práci v nemocnicích a s těžkými medicínskými diagnózami

Silný důraz na klinickou medicínu, neurologii, anatomii a patologii

Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS / FSpS)

Vysoká - kombinace testů (biologie, fyzika) a talentových zkoušek

Sportovní kluby, rehabilitační kliniky, ambulance, lázně

Lidi se vztahem ke sportu, kteří chtějí pracovat s aktivními sportovci

Biomechanika, sportovní fyzioterapie, tréninkové metody a kineziologie

Fakulta zdravotnických studií (či pedagogická fakulta)

Střední až vysoká - často pouze biologie a test všeobecných předpokladů

Regionální nemocnice, lázeňské domy, léčebny dlouhodobě nemocných

Ty, kteří preferují více praktický přístup a méně náročné vědecké zázemí

Vyvážený poměr mezi ošetřovatelstvím, praktickou terapií a základy medicíny

Cesta Tomáše za splněným snem: Od tělocviku k neurologii

Tomáš, čtyřiadvacetiletý student z Olomouce, se na fyzioterapii hlásil s představou, že bude pomáhat vrcholovým fotbalistům zpět na trávník. V prvním semestru ale narazil na obrovskou zeď v podobě zkoušky z anatomie, kterou napoprvé neudělal, a propadal hluboké frustraci.

Místo učení z knih se rozhodl pro radikální změnu. Začal chodit do anatomického muzea, modeloval si svaly z plastelíny na makety a trávil hodiny diskusemi se staršími spolužáky, což ho stálo veškerý volný čas a energii.

Při letní praxi na neurologickém oddělení přišel zlomový okamžik. Dostal na starosti pacienta po cévní mozkové příhodě, který nemohl pohnout pravou rukou, a Tomáš si uvědomil, že kineziologie není jen nudná teorie, ale klíč k lidské soběstačnosti.

Po třech týdnech intenzivní neurorehabilitace dokázal pacient poprvé sám zvednout lžíci a najíst se. Tento hmatatelný úspěch Tomáše natolik motivoval, že úspěšně dokončil bakalářské studium a dnes pokračuje na magisterském programu se zaměřením na neurorehabilitaci.