Co obnáší obor Kuchař číšník?

Co dělá kuchař-číšník?

Kua, co to je za otázku? Kuchař-číšník... no jo, jasně. Vaří a obsluhuje. Ale co všechno?!

• Vaří českou kuchyni - to je jasný, svíčková, guláš, knedlíky... fuj, to já moc nemusím.
• Zahraniční kuchyně? To je široký pojem. Italská? Francouzská? Asi se tam naučí základy, víš? Pizza, pasta, nějaký jednoduchý gratiny. No nevím, co je těžký.
• Studená kuchyně! Saláty, pomazánky. To je snadné, ne? Ale musí to být fakt dobře udělaný. Představ si, co všechno se tam naučí. Vždyť je to spousta věcí.
• Racionální výživa. Zdravější jídla, asi. Pro lidi na dietě. To já fakt potřebuju.

A pak obsluha! To je náročný. Stres, lidi, objednávky, účet, úklid... Ježíš, to je fakt dřina. To si nedokážu představit. To musí být rychlý a šikovný, aby zvládl všechno najednou. A ještě se usmívat! Já bych to nedal.

Co se týče potravin a nápojů, musí vědět, co používat. Datum spotřeby, skladování... to je důležitý. Jinak budou jenom problémy. A hlavně - musí to umět všechno kombinovat.

Klíčové body:

• Příprava jídel: česká, zahraniční, studená kuchyně, racionální výživa.
• Obsluha: rychlost, efektivita, úklid.
• Orientace v sortimentu: znalost potravin, nápojů, skladování.

Jana, 27 let, Brno. Dneska 2024. To si budu muset zapamatovat.

Kolik si vydělá kuchař-číšník?

Kuchyňský ninja s výčepním talentem? To zní jako recept na úspěch, ale kolik se z toho uvaří?

Hrubý roční příjem 328 860 Kč. To je jako vyhrát v loterii, ale s trochou více mastných skvrn na zástěře.

Měsíčně? Kolem 27 405 Kč. Stačí na slušný byt, ale na jachtu v Karibiku asi ne.

Týdenní výplata? 6 851 Kč. Dost na to, abyste si mohli dopřát pořádný steak, ale pravděpodobně ne každý den.

Hodinová sazba? 171,28 Kč. To je cena za váš čas, krvavý pot a slzy - ale hej, alespoň máte dost na kafe!

A teď k mému osobnímu zážitku: Můj bratranec Pepík, kuchař-číšník v luxusní restauraci v Praze, si prý vydělává o 30% více. Takže záleží, kde se vaří a obsluhuje. Nezbytné je také vzít v potaz zkušenosti, pracovní náplň a počet odpracovaných hodin.

• Lokace práce
• Typ restaurace
• Zkušenosti kuchaře-číšníka
• Spisky a bakšiše

Co obnáší práce kuchaře?

Kuchař? No jasně, to znám. Táta dělal kuchaře, teda vlastně furt dělá. V hotelu Grand v Mariánkách. Říkal, že je to furt stejný kolotoč.

• Ráno nakoupit, zjistit co chybí. Hlavně čerstvý věci.
• Pak se celej den motá kolem plotny, smaží, vaří, peče. Nejhorší jsou svatby, to je fakt masakr.
• Jo a taky vymýšlí nový menu. To ho docela baví, zkouší různý kombinace.
• Hygiena? To je kapitola sama pro sebe. Pořád dokola uklízet a kontrolovat.

Jednou jsem tam s ním byl, o prázdninách. Hrozná šichta, fakt. Smrdělo to tam, vedro jak v pekle a furt někdo něco chtěl. Fakt jsem si to nechtěl nikdy dělat.

Kuchař vaří jídla, zná recepty a dbá na hygienu.

Co se učí na kuchař číšník?

Pamatuju si, jak jsem v roce 2023 nastoupila do učiliště na obor kuchař-číšník. Bylo to v Praze, na Střední škole gastronomie a hotelnictví. První rok byl peklo! Teorie o českých polévkách a francouzských omáčkách mi lezla krkem. Ale pak přišly praxe.

• Česká kuchyně: Hovězí vývar s játrovými knedlíčky, svíčková na smetaně, smažený sýr. To všechno jsem se naučila připravovat. Vzpomínám si na ten první svíčkový, byl dost přesolený.
• Zahraniční kuchyně: Italská pizza, španělská paella, asijské kari. V Paelle jsem se skoro utopila, protože jsem se spletla s rýží.
• Studená kuchyně: Saláty, pomazánky, mísy. Není to tak těžké, ale nudné.
• Racionální výživa: To bylo nejzajímavější! Naučila jsem se dělat zdravé a chutné pokrmy.

Bylo to náročné, ale naučila jsem se hodně. Už vím, jak se správně nakládá s potravinami, jak vybrat ty nejčerstvější suroviny. A servis? To byla jiná kapitola. Učení obsluhy, etiketa, rychlost. Byl to boj, ale zvládla jsem to. Zkoušky jsem zvládla na jedničku, jsem na sebe pyšná.

Co se učí na kuchař-číšník? Příprava jídel české a světové kuchyně, obsluha a servis.

Jakou školu musí mít kuchař?

Kuchař potřebuje obor Kuchař–Číšník, což zkráceně řečeno znamená učební obor s výučním listem. Týden teorie, týden praxe, systém lichý/sudý týden.

• Přestup možný: V prvním ročníku můžeš přesedlat na čistě Kuchař, nebo Číšník. Tedy, pokud zjistíš, že ti víc voní třeba obsluha hostů.
• Filozofická vsuvka: Není to jen o škole, ale i o vášni. Já třeba vzpomínám, jak mi babička říkala, že nejlepší kuchař je ten, kdo vaří s láskou. A víte co? Asi na tom něco bude!
• Prakticky: S výučním listem máš otevřené dveře do mnoha restaurací. Jasně, možná ne hned do michelinské, ale každej nějak začínal.
• Doplnění: I když máš výuční list, nikdy se nepřestávej učit. Gastronomie se neustále vyvíjí. Sám jsem se kdysi zakoukal do molekulární gastronomie a šup – hned jsem si musel nastudovat nový postupy.

Jak dlouho trvá učňák?

Jak dlouho trvá učňák? Dva až tři roky, to záleží.

Pamatuju si, jak jsem se na to ptal před třemi lety, když jsem řešil, co po gymplu. Bylo mi 18, seděl jsem v kuchyni u kafe, v hlavě zmatek. Táta říkal: "Učňák je fajn, rychle se dostaneš do práce, a umět něco s rukama se vždycky hodí." Mamka brečela, chtěla, abych šel na vysokou. Já jsem si ale nebyl jistý, co vlastně chci. Počítače, nebo něco manuálního? Volba byla těžká.

Nakonec jsem si vybral truhlářinu. Dva roky, to znělo snesitelně. Škola v Brně, v Jihlavské ulici. Vzpomínám si na první den, všichni byli takoví… odlišní. Já ten blbej intelektuál mezi šikovnejma rukama. Ale postupně jsme si zvykli, i na toho zrzavýho Pepu, co pořád něco pálil. Bylo to náročný, ale krásný.

Klíčové body:

• Učební obory trvají 2-3 roky.
• Ukončení studia výučním listem.
• Získání kvalifikace pro řemeslné a dělnické profese.

A pak ta závěrečná zkouška! Ten strach, ten tlak… Ale dal jsem to. Výuční list v ruce, úleva, radosť. Dneska dělám na vlastní triko, mám vlastní dílnu. A vím, že jsem si vybral dobře. Ta volba, co tehdy? Byla to ta správná cesta.