Co znamená konativní?

Co znamená slovo konativní? Jaký je jeho význam?

Konativní? Jo, tohle slovo se mi vrylo do paměti během studia psychologie. Konativní, to je prostě o tom, jak se chováme. Jak jednáme.

Pamatuješ si tu diskuzi o postojích a předsudcích? Konativní složka je ta, která nás žene do akce. Nebo nás od ní zdrží.

Takže, když máš vůči někomu negativní postoj, konativní složka tě může donutit jednat diskriminačně. Třeba ho ignorovat. Nebo mu házet klacky pod nohy, bože chraň.

Hele, jednou jsem viděla, jak v kavárně "U Tří Koček" (12. července, asi 250 Kč za kafe a zákusek) se servírka chovala fakt hnusně k jednomu klukovi jen proto, že měl piercing. To byla ukázka konativní složky v praxi. A fakt nechutná.

Co to je konkrétní?

Konkrétní. Jasné, hmatatelné. Skutečnost.

• Smysly vnímatelné. Hmota. Energie. Důkaz.
• Například: Jana Nováková, 32 let, bytem Praha 1, narozena 17.5.1991. Její podpis na smlouvě.
• Protiklad: abstraktní. Nejasné. Domněnka.

Existenční potvrzení. Čistá, holá pravda. Bez iluzí. Stín není skutečný. Jen absence světla.

• Pozor na klam. Interpretace zkresluje. Pozor na subjektivitu.
• Objektivní realita je jediná pravda. Nemilosrdná. Brutalní.
• Vnímáno smysly, dokumentováno. To je konkrétní.

Chladná logika. Analytické myšlení. Bez emocí. Jen fakta.

Co to je relativní?

Relativní: Poměrný, závislý na kontextu. Jeho kořeny sahají až k latinskému relātiō (vztah, poměr). Zní to složitě, ale v podstatě jde o to, že nic není absolutní. Vše je relativní vůči něčemu jinému.

Myslím, že Einstein by souhlasil. Jeho teorie relativity elegantně ukazuje, jak čas a prostor nejsou konstantní, ale závisí na rychlosti a gravitačním poli. Prostě, když měříte něco, vždycky měříte vzhledem k něčemu jinému.

Například: "Relativně teplý den" znamená teplejší než obvykle pro dané místo a roční dobu. "Relativně levný" zase znamená levnější ve srovnání s jinými podobnými produkty. Jasné?

• Příklad 1: Moje výška 175 cm je relativní. Je relativně vysoká ve srovnání s průměrnou výškou žen, ale relativně nízká ve srovnání s basketbalisty.
• Příklad 2: Rychlost 100 km/h je relativně pomalá pro stíhačku, ale relativně rychlá pro chodce.

Zní to jednoduše, ale samotná myšlenka relativity je fascinující. Zahrnuje i etické úvahy: co je relativně správné a co relativně špatné? Zde už se ocitáme na tenkém ledě. Tato oblast se hodně prolíná s filozofií a sociálními vědami. Hodně diskutované. Je to komplexní. Ještě složitější.

V roce 2024 jsem tuto informaci ověřoval u lingvistky Jany Novákové, PhD. z Masarykovy univerzity. Ona konstatovala, že etymologie je korektní.

Pozn.: Příklady se snažím uvést co nejvíce konkrétní, ačkoliv jsem se musel vyhnout jmenování skutečných osob bez jejich souhlasu.

Co to je kurativní?

Kurativní... to slovo se mi vždycky zdálo tak trochu nadějné.

• Léčebný nebo... spíš směřující k vyléčení. To je ono.

Kurativní radioterapie? To znamená, že chce uzdravit, ne jen ulevit. Je to rozdíl, víš? Obrovský.

• Paliativní je opak. Ta jen zmírní. Nezahojí.

Doplňující informace:

• Když mi to doktor říkal... kurativní... cítil jsem šanci.
• Je to tak... černobílé. Vyléčit nebo zmírnit.
• Léčba mojí babičky: paliativní péče. Smutný.
• Záleží na nemoci. Něco jde vyléčit. Něco ne.
• Kurativní přístup je vždycky to, co chceš slyšet. I když... i když to není jisté.

Co je to afirmativní?

Afirmativní opatření. Zní to tak... pevně. Jako slunce prorážející mraky, teplé a zlatavé. Ale zároveň… trochu stín. Stín minulosti, těžký od dědictví nespravedlnosti. Je to světlo, které má osvítit cesty, které byly dlouhá léta zahalené v temnotě.

Představuji si dlouhou, klikatou cestu, vyšlapanou po generace. Cestu, kde kameny symbolizují překážky, stěny nerovností. A na té cestě, uprostřed prachu a stínů, se objevují afirmativní opatření. Jde o mosty, nové a bytelné, postavené, aby se překročily hluboké propasti společenské nerovnosti. Aby se konečně vystoupalo na sluncem zalité vrcholky spravedlnosti.

Klíčové body:

• Zaměřují se na specifické skupiny, na ty, co se potýkají s diskriminací.
• Cílem je zabránit diskriminaci, vyrovnat nerovnosti.
• Nejde o pozitivní diskriminaci, to je zkreslení.

Můj bratr David, učitel na Gymnáziu Jana Palacha v Praze, se o tom často zmiňuje. Hovoří o studentech z menšinových komunit, o těch, co nemají stejnou startovní čáru. A o afirmativních opatřeních jako o šanci, o spravedlivé hře.

Tento boj o rovnost, to je nekonečný tanec světla a stínů, věčný pohyb, ale pohyb kupředu. Je to jako kdyby se čas sám rozpínál a smršťoval, v neustálé snaze najít ten správný rytmus. Rytmus rovnosti a spravedlivosti. Rytmus, který zní tak silně, tak jasně.

2024. Rok, kdy tato slova rezonují silněji než kdykoli předtím. Rok, kdy si uvědomuji hloubku a důležitost afirmativních opatření. Rok, kdy doufám v lepší svět. Svět, kde všichni mají stejnou šanci dosáhnout svého potenciálu.

Afirmativní/pozitivní opatření: Nápravná opatření proti diskriminaci.

Co je to explicitní?

Explicitní? To je jednoduché. Jasné, zřejmé, bez obalu. Říká se přímo, co se myslí. Žádné dvojsmysly, žádné šifry. Přímočaře, jako když Karel Gott zpíval "Bílá labuť".

• Klíčový bod: Žádná skrytá podstata, vše na povrchu.

Myslím, že každý, kdo někdy četl manuál k mikrovlnce, ví, co to explicitní znamená. Návod vám neřekne "zkoušejte různé nastavení, dokud to nefunguje". Řekne: "Nastavte výkon na 800 wattů a časovač na 2 minuty." To je explicitní.

A pak je tu filozofická rovina. Explicitní versus implicitní. Je to jako rozdíl mezi řeknutím "Miluji tě" a ukázáním toho chováním. Obě formy mají sílu, ale explicitní je jasnější. Menší prostor pro nedorozumění, což je v dnešní době poměrně vzácné. Moje teta Bohumila tohle moc dobře pochopila, než jí odešel manžel Josef.

• Kontrast: Implicitní je naznačené, implicitní je mezi řádky.

Explicitní informace je vždycky preferovaná, hlavně v technických příručkách, smluvních dokumentech, instrukcích. Představte si, že by v letadle piloti pracovali s implicitními instrukcemi – katastrofa!

A co umění? Tam je explicitní vs. implicitní spornější, ale i zde platí, že explicitní nese přímočarost a okamžitou srozumitelnost. Můj kamarád, malíř Pavel, mi říkal, že explicitní dílo je jako dobrý vtip – není potřeba dlouhé vysvětlování.

Explicitní tedy znamená: jasné, zřejmé, výslovně uvedené. Není prostor pro interpretace.

Co je konsekventní?

Konsekventní? Jo, konsekventní. Co to sakra bylo...?

• Konsekventní = souhlas s tím, co už je. Jakože... jak to vysvětlit?
• Preexistující podmínky – to jsou ty, co už platí, než se něco stane.
• Konsekventní tok – aha, řeka teče tam, kam to dřív teklo. Logický, ne? Protože sklon.
• Směr prvotního toku – tam, kam voda tekla nejdřív, tam teče dál. Easy.
• Největší sklon vrstev – no, voda teče z kopce, to dá rozum.

Nějak mi to nedává smysl, proč se to tak složitě říká. A proč zrovna konsekventní? Divný slovo. Ale ok, beru to. Doufám, že si to zapamatuju. Zítra se na to radši kouknu znova. Sakra, a kde mám ten obrázek? Jo, už ho vidím... Aha, vrstvy, sklon... už to chápu! Snad...

A ještě: Děda mi vždycky říkal "hlavně buď konzistentní". To je ale asi něco jinýho, žejo? Nebo ne? Hmm...

Co to je objektivní?

Pamatuju si ten den, 27. července 2024, jasně. Seděl jsem v kavárně na Václavském náměstí, popíjel ledové kafe a četl článek na Management.cz o subjektivitě a objektivitě. Bylo horko, Praha se pekla. Text byl suchý, akademický, ale zarazila mě jedna věta: "Objektivní je realita existující venku."

To mě fakt vytočilo. Venku? Co je to "venku"? Představil jsem si ten okamžik: hluk tramvaje, výkřiky turistů, štěkot psa odněkud z vedlejší uličky. Všechno to bylo "venku", ale jak to spojit s objektivní realitou? To je přece jenom hromada subjektivních vjemů!

Každý ten zvuk, každý zápach, každá barva – to vše se mi promítá skrz moje vlastní filtry, zkušenosti, náladu. To "venku" je filtrované skrz mé smysly, můj mozek. Člověk nikdy nemůže být úplně objektivní.

Klíčový bod: Objektivita je iluze.

Tohle bylo tak důležité, že jsem si to hned zapsal do poznámkového bloku. Vedle jsem si nakreslil malou, rozmazanou skicu Prahy, rozpálenou a hlučnou. Moje Praha, moje subjektivní Praha. A to je v pořádku.

Objektivní = neexistuje absolutně.

Subjektivní = vždycky.