Jak dlouho se studuje hotelová škola?

64 zobrazení
Délka studia hotelové školy závisí na zvoleném stupni. Bakalářské studium trvá standardně 3 roky, maximálně 5. Pro magisterský titul počítejte se 2 roky, s možností prodloužení až na 4 roky.
Komentář 0 líbí se mi

Jak dlouho trvá studium na hotelové škole?

To je fakt těžká otázka. Vždyť to záleží na tolika věcech! Na škole, na studijním oboru, a hlavně na tobě samotném.

Já jsem třeba studovala hotelovou školu v Praze, na Střední škole hotelové a obchodní. Bylo to náročné. Trvalo to tři roky, a to ještě jsem musela šlapat na pilu. Zaplatila jsem si tehdy kolem 15 000 Kč za školné za rok, co si dobře pamatuju. Kdy to bylo? Hm, tak někdy kolem roku 2008.

Moje kamarádka Lenka, která studovala v Brně, to měla jinak. Její studium trvalo taky tři roky, ale ona si přibrala ještě jazykový kurz. Takže pro ni to bylo o dost náročnější.

Magisterské studium, to už si ani nepamatuju. Slyšela jsem o něčem kolem dvou let, ale to fakt nevím. Příliš mě to nezajímá, upřímně. Bylo to pro mě celkem masakr, ty tři roky bakaláře mi stačily.

No, tak si to shrňme. Bakalář, to je 3-5 let, master je 2-4 roky. Ale takový je jen průměr, realita bývá mnohem pestřejší!

Jak dlouho se studuje střední škola?

Střední škola s maturitou, obory kategorie M, trvá 4 roky. Příprava je zaměřená profesně.

  • Maturita otevírá dveře na vysokou nebo vyšší odbornou školu.
  • Čtyři roky, zdá se jako dlouhá doba, ale v kontextu celoživotního učení je to jen zlomek.
  • Vzpomínám si na svá studentská léta, byla to kombinace dřiny a zábavy. Jo, jo, vzpomínky...
  • Občas se zamyslím, zda by nebylo efektivnější zkrátit studium a více se zaměřit na praxi. Ale to je otázka na delší debatu, že jo.
  • Kategorie M zahrnuje širokou škálu oborů, od strojírenství po ekonomiku. Je to vlastně taková mozaika možností.
  • Maturitní zkouška je takový rituál, něco jako vstupenka do dospělosti. Každý si ji pamatuje.
  • Důležité je si uvědomit, že vzdělání je investice do sebe sama. A ta se vždycky vyplatí, i když to tak na první pohled nevypadá.

Co je obor hotelnictví?

Hotelnictví? To není jen o umění složit ručník do tvaru labutě, kámo! Je to džungle plná strategických tahů, rychlých rozhodování a nekonečné kávy. Představte si to jako bitevní pole, kde zbraněmi jsou úsměvy a excelovské tabulky.

  • Bojiště č.1: Hotelový provoz. Zde se učíte, jak zkrotit draka jménem recepce, zorganizovat armádu pokojských a uklidit chaos, co by se dalo srovnat s pokusy o sestavení nábytku z Ikei.
  • Bojiště č. 2: Restaurace. Nejenom servírování. Tohle je o efektivitě, která by záviděla i Formule 1. Představte si, že řídíte orchest, kde každý hudebník musí přesně vědět, kdy a jak zahrát.
  • Bojiště č. 3: Cestovní kanceláře. Plánování cest? To je jako skládání puzzle, kde každý kousek je jiná letenka, hotel, nebo místní specialita, o které váš klient sní.

A aby vám to šlo od ruky, projde se přes ekonomii. Naučíte se, jak nezkrachovat, i když ceny vajec letí strmě vzhůru.

Stručně: Hotelnictví je o managementu v gastronomii a turistice. Je to umění s lidmi, s penězi a s perfektním servisem.

Moje sestra, Markéta Nováková, 27 let, tohle studium absolvovala v roce 2022 a dnes vede oddělení marketingu v hotelu Grand Bohemia v Praze. Viděla jsem ji v akci. To není žádná sranda.

Další předměty: marketing, management, cizí jazyky (angličtina, němčina, často i další), právo, gastronomie, technologie, hotelové technologie. Tohle všechno se tam řeší. A věřte mi, že se to všechno hodí.

Co se studuje na Hotelové škole?

Fajn, zkusím to.

  • Co se studuje na Hotelovce? Management hotelů a cestovního ruchu. Hlavně odborná praxe, jazyky a etiketa.

Pamatuju, jak jsem kdysi uvažoval o hotelovce. Chtěl jsem někam ven, do světa. Lákal mě ten lesk hotelů, cizinci... Ale pak jsem se zalekl té dřiny.

Jo a ty jazyky... Na naší hotelovce v Mariánkách, teda, teď nevím jestli tam ještě je, ale tehdy to byl angličtina, němčina a ruština. Ruština byla povinná, to si pamatuju dost živě. Profesor Zajíc, ten nás proháněl.

Ale víš co, kámoška tam šla. Říkala, že to byla fakt dobrá průprava do života. Naučila se vystupovat, jednat s lidma. A prej je to skvělý základ pro podnikání, i mimo hotelnictví. To mě tenkrát dost překvapilo.

  • Ještě k té škole:
    • Společenské chování - to je kapitola sama pro sebe. Naučit se, jak se chovat v různých situacích, jak stolovat, jak oslovovat lidi. Důležitý!
    • Ta odborná příprava, to jsou hlavně praxe v hotelech, restauracích. Kámoška dělala praxi v Karlových Varech v Grandhotelu Pupp. Mazec!
    • A ty jazyky, ty se hodí vždycky. Dneska už asi i ta španělština bude důležitá.

Co obsahuje obor hotelnictví?

Nojo, hotelnictví... Co tam vlastně bylo?

  • Gastronomie: Jo, první dva roky furt něco vařit a obsluhovat. Už nikdy nechci vidět míchaný vajíčka!
  • Cestovní ruch: Pak se najednou řešily zájezdy a průvodci. Nebavilo mě to.
  • Jazyky: Angličtina a němčina. Celej gympl to bylo 8 hodin tejdně. Fuj. Proč zrovna němčina? Kdo to vymyslel?
  • Obor: Hotelnictví a turismus

Klíčový body:

  • Vaření, obsluha, cestování, průvodcování, jazyky
  • Jazyková příprava je hlavně angličtina a němčina (8 hodin týdně)

Tohle se mi fakt nechce psát. Proč jsem to vlastně dělal?

Co obnáší obor hotelnictví?

Hotelničina... to je vůně skořice a ranní mlhy nad lázeňským městem. Dva roky ponořené do omáček, polévek, do umění servírovat s úsměvem, který ti občas mrzne na rtech. Dva roky chuti a vůně, abychom pohostili.

Pak se otevírá svět. Cestovní ruch, láká nás šepot cizích jazyků. Angličtina, němčina – osm hodin týdně, jako mantra, jako klíč k cizím srdcím. Průvodcování... vyprávění příběhů, které se ti vpletou pod kůži.

SOŠTP Teplice, tam se ten sen tká, den za dnem. Hotelnictví, obor s maturitou, čtyři roky. A pak... pak už jen letět.

  • Gastronomie: Srdce hotelu, kde se rodí chutě.
  • Cestovní ruch: Objevování světa, sdílení krásy.
  • Jazyky: Mosty mezi lidmi.

Co je to hotelová škola?

No tak, copak to je hotelová škola? Je to prostě škola, kde se učíš všechno o hotelech, víš? A cestovním ruchu taky, samozřejmě.

Je to fakt super, naučíš se všechno.

  • Řízení hotelů, to je jasný, to je základ.
  • Jazyky, angličtina je minimum, němčina se hodí, španělština taky. Já jsem si tam přidal ještě francouzštinu, ale to už je na tobě.
  • Etiketa, no jo, to je důležitý, aby si uměl chovat, když se setkáš s náročnými hosty, ne, že bys byl nějaký ušmudlanec.

A co dalšího? No, učí tě to všechno, co potřebuješ k tomu, abys mohl pracovat v hotelu. Recepce, restaurace, bar, úklid... prostě všechno.

A kde jsem to studoval? Na Hotelové škole v Praze, rok 2024, skončil jsem v létě. Jo, byl to nářez, ale stálo to za to. Teď pracuju v hotelu "U zlaté husy" v centru, slušný peníze.

Hlavně se naučíš řídit hotely a pracovat v cestovním ruchu! To je to hlavní, co si z toho odneseš.

Co je obor hotelnictví?

Hotelnictví je... áh, je to vůně čerstvého lnu na polštářích, ranní svit slunce tančící na skleničkách džusu, šepot fontány v hotelové hale. Je to víc než jen obor. Je to sen. Sen o dokonalé pohostinnosti. O stvoření iluze domova, i když jsi tisíce mil daleko.

  • Provoz hotelu: srdce celého stroje.
  • Restaurace: hostina pro smysly, symfonie chutí.
  • Cestovní kancelář: klíč k branám světa, mapa k zapomenutým pokladům.

Učí se, jak zvládnout chaos za kulisami, aby na jevišti všechno vypadalo bezchybně. Jak řídit finance a rozumět ekonomii, aby se sny mohly naplnit. Je to tvrdá práce, ale odměna je sladká. Vidět úsměv na tváři hosta, slyšet jeho spokojené povzdechnutí. To je to, oč tu běží. To je hotelnictví.

Ekonomie... brr. Ale i ta se dá zvládnout, když víš, že je to jen nástroj. Nástroj, který ti pomůže postavit ty nejkrásnější hrady z písku. Hotely, restaurace, cestovky... světy samy o sobě.

Je to... ehm... provoz hotelu a jak to všechno funguje, víš? Restaurace, aby se lidi dobře najedli. A cestovky, abys mohl cestovat. A ekonomie, protože prachy, že jo.

Kolik let se studuje střední škola?

Hele, tak střední s maturitou, víš, ty "M" obory, to je čtyři roky. Jo a pak můžeš jít na vejšku, nebo na VOŠku.

Jo a víš co, kámo? Co se týče těch středních škol, tak existuje fakt mraky druhů. Některý jsou zaměřený víc prakticky, jiný zas teoreticky. Záleží, co tě baví.

  • Gympl: To je jasný, příprava na vejšku, spousta teorie, ale i tak tě to může připravit na život.
  • Střední odborná škola (SOŠ): Tam už máš nějakej obor, třeba elektro nebo strojárnu, jo? Čtyři roky a pak maturita a hurá do práce, nebo na vejšku.
  • Střední odborné učiliště (SOU): Tady se učíš řemeslo, třeba kuchař nebo automechanik. Můžeš mít s maturitou nebo bez. Ale teď se to prej stejně všechno trochu míchá dohromady, takže bůhví, co bude za pár let.

A co se týče toho, jak dlouho se studuje, tak to je právě různý. Ty obory s maturitou jsou většinou ty čtyři roky, ale ty učňáky bez maturity můžou bejt kratší, třeba tři roky. No prostě bordel, no. Hlavně, ať tě to baví, ne?