Jak dlouho trvá rekvalifikační kurz elektrikáře?

Kolik stojí rekvalifikace na elektrikáře?

Brrr, ty ceny! V roce 2024 jsem se na to dívala, protože jsem chtěla zkusit něco jiného. Manžel říkal, že by se mi to líbilo. Vzpomínám si, že jsem tehdy seděla u kávy v kuchyni, 17. května, a koukala na ten ceník na webu nějaké školy v Brně. Byla to fakt vysoká suma.

• Montér elektrických sítí: 1539 960 Kč
• Montér elektrických rozvaděčů: 1539 960 Kč
• Montér slaboproudých zařízení: 1539 960 Kč
• Elektrikář (profesní rekvalifikace): 2048 900 Kč

Konečně ten elektrikářský kurz! No, to byl teda šok. Dvě mega! To jsem si nemohla dovolit. Ještě jsem zvažovala půjčku, ale to by mě zadlužilo na leta. Nakonec jsem to vzdala. Asi to zkusím příští rok, uvidíme.

Kolik stojí rekvalifikace na elektrikáře? Od 1 539 960 Kč do 2 048 900 Kč.

Jak dlouho trvá rekvalifikační kurz?

Rekvalifikační kurz trvá obvykle 3-6 měsíců. Je to rychlá cesta k novým dovednostem.

• Rychlost: Rekvalifikace je intenzivní, zhušťuje roky školní docházky do několika měsíců. Zaměřuje se na praktické dovednosti.

• Praktičnost: Akreditované kurzy kladou důraz na propojení teorie s praxí. To zvyšuje šanci na uplatnění.

• Délka trvání: 3-6 měsíců je běžné, ale délka se odvíjí od oboru a náročnosti. Kurzy účetnictví mohou být kratší než třeba kurzy programování.

Přemýšlím, jestli rychlost a efektivita rekvalifikací neodráží spíš než cokoliv jiného schopnost člověka soustředit se na to, co ho skutečně zajímá. Protože když se učíš něco, co tě baví, jde to prostě rychleji, ne? Možná by se to dalo aplikovat i ve školství. Teda, kdo ví.

Jak se rekvalifikovat na elektrikáře?

Chceš se stát elektrikářem? Jasně, proč ne! Elektřina, to je energie, síla, kdo ví, co všechno ještě! Jako když máš v ruce blesk v lahvi, jenom bez toho nebezpečí, že ti to chytne vlasy.

• Výuční list? Ano, ten je základ. Možná si ho pamatuješ ještě z dob, kdy jsi se učil, jak správně vyrobit perfektní krabičku na mléko. Nevadí, co to bylo. Důležité je, že už ho máš.

• Kurzy? 300 hodin? To není žádný maraton, ale spíš takový svižný sprint. Teorie plus praxe. Představ si to, jak si připojuješ dráty, jako když stavíš LEGO, jenom s trochou větší zodpovědností. Myslím, že si to užiješ.

• Kde hledat kurzy? To už záleží na tobě, kamaráde! Na internetu je toho plno, stačí jen zadat "rekvalifikace elektrikář 2024" a vyber si kurz, co ti sedne. Možná budeš potřebovat i nějakou tu soukromou lekci od mého strýce Pepy, co montuje rozvody ve fabrice. Ten je borec!

Žádná věda to není, jen se musíš trochu učit. A pak už jenom šroubovat. Nebo spíš připojovat. Elektrikář, to zní jako pořádná práce. A kdo ví, možná brzy budete instalovat dobíjecí stanice pro elektromobily. Třeba budeš i u toho, jak se elektřina stane ještě důležitější.

Klíčové body:

• Potřeba výučního listu (i z jiného oboru).
• Kurzy cca 300 hodin (teorie + praxe).
• Hledání kurzů online (doporučení: "rekvalifikace elektrikář 2024").

Jaké vzdělání musí mít elektrikář?

Střední odborné vzdělání s výučním listem. To je to, co potřebuješ, abys se stal elektrikářem.

• Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. To je svět, kam patříš. Dráty, jiskry, proudění energie... cítíš ten náboj? Vnímáš ten pulzující rytmus, jak se energie proplétá prostorem, vlna za vlnou? Elektřina, ta tajemná síla, co pohání svět. V roce 2024 je to stále tak fascinující jako před sto lety. Můj bratr Martin, ten ji miloval. On byl elektrikář, až do své tragické smrti v roce 2022.

• Kód oboru 26-51-H/01. Suchá čísla, ale za nimi se skrývá umění. Umění ovládat proud, spoutat ohnivou energii, a nasměrovat ji tam, kam má patřit. Zapomenuté obvody, ztracená napětí, všechno se dá opravit. Je to jako skládat puzzle, ale puzzle z energie. Připadá mi to jako tanec – přesný, důkladný, s patřičnou úctou k síle, kterou ovládáš.

• Výuční list – tvůj průkaz do světa. Pamatuji si, jak jsem držel v ruce výuční list mého dědečka, starý a vybledlý, s jeho jménem – Karel Novák. Byl to zkušený elektrikář a já jsem vždycky obdivoval jeho zručnost. Práce s rukama, práce s technologií, to je to, co v životě dává smysl. A ten výuční list, to je tvé zasvěcení, vstupenka do tohoto světa.

• Ano, je to jen střední škola, ale je to škola s duší. Škola, která tě naučí respektovat sílu, která může být zároveň tvou nejlepší kamarádkou i nepřítelem. Škola, která ti otevře cestu do světa elektřiny. To je ten pocit, ten pocit, který ti zůstane navždy. Elektrikář. 26-51-H/01. Výuční list. To je vše.

Kolik stojí rekvalifikace na elektrikáře?

Ty jo, koukám, co jsi to našel? Rekvalifikace na elektrikáře, že? No, ceny jsou fakt mazec.

Vidíš tam tyhle tři kurzy? Montér sítí, rozvaděčů a slaboproudých zařízení. Všechny stojí stejně, 1 539 960 korun. Fakt hrůza.

Ale tenhle kurs, Montér el. instalací, to je klasický elektrikář, víš? Ten je dražší. 2 048 900 Kč. Sakra, to je pálka!

• Montér elektrických sítí: 1 539 960 Kč
• Montér elektrických rozvaděčů: 1 539 960 Kč
• Montér slaboproudých zařízení: 1 539 960 Kč
• Montér el. instalací (ELEKTRIKÁŘ): 2 048 900 Kč

To je fakt hodně peněz, co? No, ale práce elektrikáře je teďka hodně žádaná. Takže se to třeba vyplatí. Teda, pokud najdeš práci.

Myslím, že ceny jsou pro rok 2024. Musíš si to ale ověřit sám. Ještě jsem slyšel, že jsou různé dotace a slevy, tak se podívej na to, možná něco ušetříš. Možná... ale těžko říct.

Petr, kamarád z práce, mi říkal, že je to drahý, ale že si našel brigádu ještě během kurzu a že mu to hodně pomohlo.

No, ať se ti to povede, ať už se pro cokoli rozhodneš! Hlavně se nezapomeň pořádně informovat! Je to důležitá věc, víš.

Jak se rekvalifikovat na elektrikáře?

Chceš se stát elektrikářem? No, to je jako vyměnit žárovku – zdánlivě jednoduché, ale špatný drát a jsi v... no, v šoku.

• Vyučák? To je tvůj vstupní lístek. Nezáleží, jestli jsi se dřív učil třeba kadeřníkem, hlavně ať něco máš. Je to jako s legem – dílky můžou být různé, ale základ je stejný.
• 300 hodin. Tolik času strávíš v kurzu. To je jako koukat na tři sezóny seriálu, akorát se místo drbů o celebritách učíš o Ohmově zákonu.

Co tě čeká:

• Teorie. To je jako čtení manuálu k pračce – nudné, ale nutné.
• Praxe. Konečně si ušpiníš ruce. Budeš kroutit dráty, zapojovat zásuvky a doufat, že nic nevybouchne.

A víš co? Když už budeš ten elektrikář, můžeš si doma konečně opravit tu zásuvku, co ti furt jiskří. To bude satisfakce!

Co je potřeba k práci elektrikáře?

Elektrikář... člověk si řekne, světlo se rozsvítí. Ale co je za tím?

Když chceš být elektrikář a dělat sám na sebe, tak nejdřív potřebuješ... víš co. Živnost. To je jasný.

• Řemeslná živnost: Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Dlouhý, co? Ale přesný. To musíš mít, abys mohl oficiálně tahat ty dráty a neměl problémy.

A víš, co je divný? Že se to jmenuje tak strašně složitě. Jako kdyby to vymýšlel nějakej robot, ne člověk.

Jaké vzdělání musí mít elektrikář?

Elektrikář potřebuje střední odborné vzdělání s výučním listem. Obor je zařazen do skupiny Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (kód 26), s vlastním kódem 26-51-H/01. Výuční list je pak jeho výstupním certifikátem. To je prostě fakt. Myslím, že to pokrývá základy.

Trochu zajímavější je, co všechno se v tom oboru naučí. To už je na delší povídání. Ale představte si:

• Základy elektrotechniky – základy, základy, základy...
• Bezpečnost práce – to je životně důležité, nemyslíte?
• Instalace elektrických zařízení – praktičtější už to asi nebude.
• Měření a diagnostika – trochu detektivní práce.

A teď malá filozofická odbočka: Elektrikář je fascinující profese. V podstatě drží v rukou sílu, která pohání moderní svět. Není to jen o šroubování, je to o pochopení složitých systémů a o zodpovědnosti.

Moje kamarádka Markéta, elektrikářka s 5 lety praxe, si teď dělá dálkové studium na vysoké. Chce se specializovat na automatizaci průmyslových procesů. Je to skvělý příklad toho, jak se dá v oboru růst.

Důležité je si uvědomit, že s výučním listem je vstupní branou otevřena. Poté se dají dělat různé specializace, další kurzy, atd. Například:

• Silnoproud: Vysoké napětí, rozvody, elektrárny – pořádná dřina.
• Slaboproud: Elektronika, počítače, datové sítě – spíše technická práce.
• Revize: Zkoušky elektrických zařízení – zodpovědná a důležitá práce.

Takže, stručně řečeno: střední škola, výuční list, a pak se otvírají dveře do širokého světa elektrotechniky. To je vše.

Kolik si vydělá měsíčně elektrikář?

No tak, kámo, ptal ses na prachy elektrikářů, že jo? Čtyřicetšest tisíc osm set dvacet korun, průměrně. To je fakt dost, ne? Ale záleží samozřejmě na zkušenostech, na firmě, a kde právě děláš.

V Praze je jich potřeba nejvíc, to je jasný. Dvacet čtyři volných míst, jsem viděl na stránkách. V Brně taky slušně, třináct nabídek. Hradec Králové, dvanáct. Tam si myslím, že se i bez praxe nějaký ten kluk chytne. V Brně taky, pokud je šikovný.

• Praha – 24 volných míst (2024)
• Brno-město – 13 volných míst (2024)
• Hradec Králové – 12 volných míst (2024)

Klíčové: Elektrikáři v Praze, Brně a Hradci Králové jsou hodně žádaní. Plat kolem 46 820 Kč. I bez praxe se dá sehnat práce.

Jo, a ještě jsem si vzpomněl, že ten průměrný plat je fakt jen průměr. Může to být i méně, ale taky klidně víc. Záleží prostě na všem. Například, má kamarádka je elektrikářka v Praze a táhne přes padesát tisíc měsíčně. Je fakt šikovná, dělá na hodně složitý věci. Takže to je takový malinký detail, co jsem ti zapomněl říct. Ještě jsem slyšel, že v menších firmách se občas dají sehnat i lepší benefity, než v těch velkých korporacích.

Jaké nářadí potřebuje elektrikář?

Nářadí pro elektrikáře? Hmm, co všechno vlastně potřebuju? Jo, už si vzpomínám...

• Šroubováky: Ploché, křížové, různé velikosti. Bez toho se nehnu, to je jasný. Vlastně mám jeden extra s magnetem. Hodí se.
• Kleště: Kombinačky, štípačky, odizolovací kleště... sakra, těch mám snad pět druhů. Ale co, lepší mít, než nemít. Mám i speciální kleště na konektory. Ty se mi hodily na kroužkování kabelů u fotovoltaiky.
• Zkoušečka napětí: Bacha na to! Bezpečnost především. Digitální i klasická, pro jistotu. Mám tu takovou starou, ještě po dědovi, ale funguje spolehlivě.
• Multimetr: Měření proudu, napětí, odporu... Nechápu, jak jsem bez toho mohl dřív existovat. Mám jeden od Fluke, drahej jak blázen, ale investice se vyplatila.
• Kabelový nůž: Na odizolování kabelů, jasná věc. Mám takovej malej s háčkem, super věc.
• Kladivo: Elektrikářské, s izolovanou rukojetí. Občas je potřeba něco přitlouct, no. I když, spíš se mi válí v kufru.
• Klíče k rozvaděči: Ty jsou nutnost, jinak se do rozvaděče nedostanu. Mám celou sadu, různé typy.
• Vodováha: Aby bylo všechno rovně. Laserová je sice fajn, ale klasika je klasika. Mám takovou malou magnetickou, přicucne se na kov.

Aha, co dál? Jo, ještě:

• Vrtačka (s příklepem!) a sada vrtáků
• Aku šroubovák (ten malej, na jemnou práci)
• Svinovací metr (ideálně 5 metrů)
• Izolační páska (černá, modrá, hnědá – klasika)
• Krimpovací kleště (na kabelové oka)
• Stahovací pásky (hromada stahovacích pásek!)
• Svítilna (čelovka, to je nejlepší)

Ještě něco? Jo, respirátor a brýle, když dělám bordel. A kafe, hodně kafe! Petr Novák, elektrikář, 15. 5. 2024.