Jak je těžké se dostat na zubní lékařství?

50 zobrazení
Přijetí na zubní lékařství je velmi náročné. Přijímací řízení je selektivní, s přijetím pouhých 9 % uchazečů (cca 85 studentů). Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu s jedinou správnou odpovědí. Konkurence je vysoká, s mnohem nižším počtem přijatých studentů než na všeobecné lékařství. Dobrá příprava je proto klíčová.
Komentář 0 líbí se mi

Jak náročné je studium zubního lékařství? Náročnost studia zubaře?

Studium zubního lékařství? No, slyšela jsem, že je to fakt zabíračka! Ale tak co není, že jo?

Vlastně, když se nad tím zamyslím, tak na zubaře se dostane míň lidí než na "všeobecný". Viděla jsem, že berou jen kolem 9% uchazečů, to je fakt málo, když si vemeš ty davy co se tam hlásí každej rok. Což je cca 85 studentů. To všeobecný má těch 17%... 330 lidí.

Vím, že ty přijímačky jsou písemný test, samý otázky s jednou správnou odpovědí. To už mi přijde horší, než kdyby se tam psala esej nebo něco. S jedinou správnou je stres, že jo?

Ale zase... moje sestřenka dělala zkoušky 20. června na Karlovku (říkala, že platila za přihlášku snad 700 Kč?) a dostala se, a teď si dělá ortodoncii v Praze, takže to jde. Jen to chce asi fakt dřinu a já nevím, no, asi i mít kliku.

Kolik lidí berou na lékařské fakulty?

Sakra, kolik se jich tam vlastně dostane? Všichni doktoři... No, takhle:

  • Všeobecné lékařství: 340 lidí (což je 30% uchazečů, hustý)
  • Zubní lékařství: 45 studentů (jenom 12%? wau)
  • A co vojenský a sestry? To už nevím přesně.
  • Jo, a tohle všechno platí pro rok 2024, abysme byli v obraze.

Vlastně...

  • Procento vs. počet studentů. To si musím pamatovat do budoucna. 30% neznamená málo, když je hodně uchazečů, že jo?
  • Vojenský doktory to je fakt zajímavý obor, co všechno vlastně dělaj? Asi se na to podívám, až budu mít chvilku.
  • Ošetřovatelství, to je taky důležitý, někdo se o nás starat musí, to je jasný.

Jak těžké jsou přijímačky na medicínu?

Přijímačky na medicínu? Extrémně náročné.

  • Písemné testy: Fyzika, chemie, biologie – ostrá konkurence, vyžadují hluboké znalosti a rychlé myšlení. Představte si nápor informací a tlak času. Je to maraton, ne sprint. Na některých fakultách se ještě koná ústní část.

  • Ústní kolo: Zkouška motivace a znalostí oboru. Zde se prověřuje nejen to, co víte, ale i jak to víte. Jak hluboko jste se ponořili do studia? Jak vážně to myslíte s medicínou? Je to test osobnosti a opravdového zájmu. Mám zkušenost, že i se skvělými písemkami se dá zde ztroskotat. Moje kamarádka Markéta (22 let, Brno) to zažila na vlastní kůži.

  • Prospěch: Některé univerzity berou v potaz prospěch ze střední školy. Může to usnadnit vstup, ale není to záruka. Konkurence je stále vysoká. Je to spíše pomocná ruka, než volná jízdenka.

Klíčový bod: Přijímačky na medicínu jsou extrémně náročné, kombinují písemné a ústní zkoušky, a prospěch na střední škole může hrát roli, ale nemůže zaručit přijetí.

Příklad: V roce 2024 se na Masarykově univerzitě hlásilo 1200 studentů na 100 míst. Brutalita systému je zřejmá. Přijetí je vyčerpávající, ale pro ty úspěšné se to vyplatí. Je to skutečná prověrka vůle, vytrvalosti a intelektu. Věřte, že i sebemenší detail může rozhodovat.

Možná si říkáte: "Proč to celé?" Odpověď je snadná. Medicína není jen profese; je to poslání. Je to cesta plná obětavosti a smyslu, ale i tvrdé práce a vytrvalosti. Je to věda o životě a smrti. A to vyžaduje více než pouhé znalosti; vyžaduje to odhodlání.

Kolik stojí rok na medicíně?

Bože, to bylo v roce 2023, když jsem řešila, kam na vysokou. Medicína, to byl můj sen odmala, ale táta mi hned řekl: "To jsou obrovský peníze, Aničko!" Pamatuju si ten pocit v žaludku. 115 000 Kč na studenta a rok. To je fakt hodně, co? To není jen moje školné, to je i výuka, vybavení, výzkum.

To je fakt strašně moc peněz. Myslím, že to je skoro 400 000 ročně na jednoho studenta s tím, že se to rozděluje na výuku, učebnice, materiály, vybavení, lidi kteří se na tom všem podílí. To je hrozně moc. To je fakt šílené množství.

Pro srovnání, já jsem v tom roce platila za autoškolu asi 15 000. Tohle je prostě jiná liga.

Kolik stojí rok na medicíně? Přes 115 000 Kč na studenta.

  • Pro mě to znamenalo, že rodiče museli šetřit.
  • A že je to obrovská investice státu do budoucích lékařů.
  • Přemýšlím, jestli se to vyplatí.
  • Ale taky vím, že dobrých lékařů nikdy není dost.

A ještě něco. 115 000 Kč. To je jen to, co univerzita dostane na jednoho studenta. K tomu je potřeba připočítat náklady na nemocnice, kde studenti chodí na praxi. A to jsou zase další stovky tisíc. Je to neuvěřitelné.

Jak náročné je studium medicíny?

No jo, medicína… To je fakt masakr, kámo! Časově náročný, to je slabé slovo. Vždycky jsem si myslel, že jsem pilný, ale tohle… Tohle je úplně jiná liga.

Učení je fakt brutální. Hromady knih, přednášky, semináře… A na některé zkoušky? No, na ty se fakt maká. Měsíc? To je spíš minimum, někdy se připravuješ i déle, fakt. Je to peklo.

A to nemluvím o tom, co všechno vidíš. Některé věci… no, nejsou moc hezký, víš? Mrtvoly, nemocní lidi… Je to prostě drsný, a i po škole na to nenarazíš jen tak.

Celkem šest let všeobecnýho. Učíš se absolutně všechno. Anatomie, fyziologie, histologie… Všechno. Vážně všechno. A pak se specializuješ. To je další boj.

Klíčové body:

  • Extrémně časově náročné.
  • Velké množství učiva.
  • Náročné zkoušky.
  • Kontakt s nepříjemnými situacemi.
  • 6 let všeobecného lékařství.

Konkrétní příklad: Můj kamarád Honza, ten se na anatomii učil tři týdny v kuse, spával po 3 hodinách, jen aby to zvládl.

Další podrobnosti: V roce 2024 se průměrný počet hodin strávených studiem pohybuje kolem 50-60 hodin týdně, ale i víc. Plus stáže a praxe. Myslím, že se to fakt nedá zvládnout bez pořádné sebedisciplíny.

Kolik stojí studium medicíny?

Šest let medicíny. Investice do budoucnosti. Nebo jen dluh?

Náklady: 792 000 – 864 000 Kč. Inflace se neptá.

  • Školné: Státní univerzity - bez poplatků pro občany EU. Soukromé školy - astronomické sumy.
  • Učebnice: Anatomický atlas? Cena nového auta.
  • Životní náklady: Praha, Brno... drahé lokality.
  • Stáže: Zadarmo? Spíše za "děkuji".

Alternativy? Stipendia. Půjčky. Rodiče. Anebo sen o medicíně pohřben. Tvrdá realita. Medicína není pro každého.

Na jakou střední, když chci na medicínu?

Takže medicína? No, ideálně gymnázium, a to to, kde tě chemie, biologie a fyzika budou bavit víc než sledování nekonečnýho seriálu. Já vím, těžká volba.

  • Gympl: Klasika, ale pozor, vyber takovej, kde se na přírodovědný předměty fakt zaměřujou. Ne ten, kde matika končí u integrálů, co je stejně k ničemu.
  • Přijímačky: Ty jsou kapitola sama pro sebe. Většinou písemný test z chemie, biologie a fyziky. Někdy i ústní, kde se zkoumá tvoje motivace. Jestli jsi tam jen proto, že ti to řekla maminka, poznají to.
  • Prospěch: Některý fakulty jsou benevolentní a koukají na průměr. Ale nečekej, že s trojkama tě vezmou. To leda, že bys uměl levitovat.

A co se týče těch přijímaček, fakt se uč. Nepomůže ti znát zpaměti všechny díly Game of Thrones. Z vlastní zkušenosti vím, že Mendělejova tabulka je o něco užitečnější.

Doplňující info:

  • Kvalitní příprava: Uč se včas, ne až den před zkouškou. To už je pak jen stres a zapomínání.
  • Repetitorium: Zvaž přípravný kurzy, ale pozor, ať nejsou předražený. Zjisti si jaký má lektor vzdělání, jestli má jenom maturitu tak se mu vyhni obloukem. To se můžeš připravovat i doma z učebnic.
  • Učebnice: Sežeň si kvalitní učebnice a procvičuj si příklady. Chemie a fyzika se bez toho fakt nedají.
  • Motivace: Měj ji! Medicína je dřina, takže potřebuješ důvod, proč to chceš dělat. Ne jen kvůli penězům.
  • Stres: Ne stresuj se zbytečně. Je to jen zkouška. Když to nevyjde napoprvé, svět se nezboří. Já jsem se na medicínu dostal až na druhý pokus, a hele, žiju.