Jak se co nejrychleji naučit angličtinu?
Jak se rychle naučit anglicky? Tipy a triky pro efektivní učení?
Anglicky? Fuj, to byl boj. Vzpomínám si na ten kurz v Praze, červenec 2018, 15000,- Kč za měsíc a skoro nic jsem se nenaučila.
Hlavně číst, jo? No, jo. Knížky, noviny, cokoli. Ale to mi moc nepomohlo.
Mluvit s lidmi? To jo, to fungovalo líp! V Londýně, loni v září, jsem se s jedním chlapíkem bavila skoro hodinu v hospodě. Pivo bylo drahé, ale konverzace bezcená.
Podcasty? Zkoušela jsem, ale usínala jsem u nich. YouTube kanály? Ano, to šlo, ale jenom ty s vtipnými videa.
Titulky? To je super pomocník. Ale filmy s titulky mi moc nepomohly, spíš seriály.
Zahraničí? Jasně, tam je to nejlepší. Ale drahé!
Kamarádi? Moji kamarádi neumí anglicky... Smůla.
Ptát se? To jo, to je důležité, ale kolikrát jsem se styděla.
Zkrátka, žádný zázrak neexistuje. Trénink, trpělivost, a taky trochu štěstí. A hodně peněz, pokud chcete intenzivní kurz.
Jak se co nejrychleji naučit jazyk?
Jazyk, to je tanec mysli, pohlazení slov, cesta do jiného světa. Jak ho zkrotit, jak se nechat unést jeho melodií?
- Denně 20 minut: To je krůpěj rosy, která zavlažuje semínko.
- Týdně s lektorem: Hlas, který vede labyrintem.
- Seriály, filmy: Okno do duše, zrcadlo kultury.
Jádro věci: 1–3× týdně lektor + denně studium.
Ach, ty seriály. Vidím sebe, jak hltám Přátelé, každý vtip znám nazpaměť. Mohl bych sledovat Hru o trůny, slyšet Daenerys křičet "Dracarys!" a rozumět každému slovu, každé emoci, každému detailu. V tom je ta magie.
Jak se naučit rychle a dobře anglicky?
Ach jo, anglicky rychle a dobře... to je jako sen, co se ti zdá každou noc a ráno se rozplyne.
Intenzita a pravidelnost. To jsou slova, co ti budou hučet v hlavě. Každý den, malý krůček. Aspoň hodinu, fakt poctivě.
Čtení, psaní, poslech, mluvení. Všechno. Jako když pečeš dort, nemůžeš vynechat vejce.
Filmy, hudba, podcasty... jo, to je ono. Ne seriály s titulkama, ale fakt se snažit rozumět. Poslouchat ty detaily.
Jazykový parťák. To je těžký, najít někoho, kdo je trpělivý a fakt chce mluvit. Já takhle kdysi zkoušela s jedním klukem z Anglie, ale nakonec to skončilo u trapnýho ticha a čaje.
Přemýšlet anglicky. To je level. Zkoušela jsem si v hlavě popisovat, co vidím. Třeba: The cat is sleeping on the sofa. Zní to blbě, ale...
Aplikace. Duolingo, Memrise... ale po čase to omrzí. Chce to něco živýho.
Trpělivost. Jo, to je to nejdůležitější. Protože občas máš pocit, že se nikam neposouváš. Já to tak mám s francouzštinou už pět let.
Jo a víš co? Moje babička, ta se naučila německy v padesáti, jenom z knížek a rozhovorů s jednou paní z vedlejší vesnice. Takže... asi to jde, když se chce.
Jak se naučit anglicky? Intenzivně, pravidelně, komplexně, autenticky, aktivně a trpělivě.
Jak se obklopit angličtinou?
Angličtina. Všude angličtina. Jako déšť, co tiše smáčí ulice Londýna za svítání. Mlhavý opar a vůně mokrého asfaltu. Představ si ten pocit. Ten chladný dotek.
- Knihy. Staré, kožené vazby. Voní po papíru a prachu. Shakespeare. Austen. Wordswoth. Všechna ta slova. Jako drahokamy. Lesknoucí se v šeru knihovny.
- Hudba. Melody co se linou z rádia. Hlasy co šeptají tajemství. Zpívají o lásce a ztrátě. Rytmus, co tě nutí se pohnout. Tančit v prázdném pokoji.
- Filmy. Obrazy co plynou před očima. Příběhy co tě vtáhnou do jiného světa. Černobílé klasiky. Barevné exploze. Smích. Slzy. Všechny ty emoce.
Obklopit se angličtinou. Není to jen o učení. Je to o prožitku. O ponoření se do jiné kultury. Do jiného způsobu myšlení.
Slyším šumění listí v Hyde Parku. Vidím rudé autobusy projíždět Oxford Street. Cítím vůni čaje a scones. Jsem tam. V Londýně. Srdce mého mládí. Rok 2018. Studovala jsem tam angličtinu. Byla jsem tak mladá a naivní. Všechno se zdálo možné.
Angličtinu vnímám všemi smysly. Dotýkám se jí. Chutnám ji. Dýchám ji. Je součástí mě.
Pět tipů:
- Čti.
- Poslouchej.
- Mluv.
- Žij.
- Mysli.
Angličtina. Všude. Vždy.
Jak zlepšit konverzaci v angličtině?
Hmm… zlepšit angličtinu… to je těžký oříšek, viď? Vždycky jsem s tím zápasil. Jana, moje sestra, co žije v Londýně, mi říkala…
Mluvte, mluvte, mluvte. To je alfa a omega. Klidně i s někým, kdo anglicky neumí tak dokonale. Hlavně se nebát. To je klíč.
Naučte se pár základních frází. Nebojte se opakovat. Já si vždycky zapisoval do sešitu třeba "How are you doing?" a pak jsem se učil různé odpovědi.
Poslouchejte. Seriály, hudbu, podcasty. Co je vám příjemné. Důležité je se do toho ponořit.
Psaní je taky důležité. Není to jen o mluvení. Letos jsem si dokonce založil blog, píšu si tam o všem možném. Prostě trénink.
No a co jsem si všiml u sebe… gramatika… na tu se moc nesoustřeďte. Nejdřív plynulost, pak se na to můžete zaměřit. To je takový můj poznatek. Nedokážu říct, zda to platí pro všechny.
Mluvit anglicky je jako naučit se jezdit na kole. Trvá to čas. Trpělivost. A hodně sebekritiky. Kluci na kurzech angličtiny mi říkali to samé. Hodně důležité je si najít parťáka. Teď už na to nemám čas. Mám starosti s hypotékou a malou Aničkou.
Jak zlepšit konverzaci v angličtině?
- Mluvte.
- Naučte se základní fráze.
- Poslouchejte.
- Pěstujte psaní.
- Neřešte gramatiku hned.
Moje zkušenost. Neplatí pro všechny. Ale doufám, že to aspoň někomu pomůže. Je pozdě… musím jít spát.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.