Jak se čtou letopočty v angličtině?

Tajemství anglického datování: Jak číst letopočty jako rodilý mluvčí

Angličtina, jazyk globálního obchodu a kultury, se pyšní svými vlastními pravidly a zvyklostmi, které se týkají i tak zdánlivě jednoduché věci, jako je čtení letopočtů. Zatímco v češtině čteme letopočty plynule jako jedno číslo, angličtina často volí cestu elegance a efektivnosti, rozdělující je na menší celky. Pojďme se ponořit do hloubky tohoto zajímavého aspektu anglického jazyka a odhalit jeho specifika.

Rozlousknutí kódu dvouciferného čtení:

Základním kamenem je pochopení, že anglické letopočty, zejména ty ve 20. století a dříve, se často čtou po dvou číslicích. Pamatujte si:

• 1996: nineteen ninety-six (devatenáct devadesát šest)
• 1620: sixteen twenty (šestnáct dvacet)
• 1848: eighteen forty-eight (osmnáct čtyřicet osm)

Tento systém zjednodušuje výslovnost a dává anglickým letopočtům charakteristický rytmus.

Když se na scéně objeví “hundred”:

Zvláštní pozornost si zaslouží roky, které končí dvěma nulami. V těchto případech se používá slovo “hundred”:

• 1500: fifteen hundred (patnáct set)
• 1700: seventeen hundred (sedmnáct set)
• 1900: nineteen hundred (devatenáct set)

Roky s nulou uprostřed: Elegantní výjimka:

Další specifickou situací jsou roky s nulou uprostřed. Tyto roky se obvykle čtou jako celé číslo s “oh” (vyslovuje se jako “ou”) místo nuly:

• 1908: nineteen oh eight (devatenáct ou osm)
• 2007: two thousand and seven (dva tisíce a sedm) – častěji se však používá twenty oh seven (dvacet ou sedm)

Moderní tisíciletí: Možnosti a preference:

S nástupem nového tisíciletí se objevily i nové možnosti. Zatímco se stále můžete setkat s čtením po dvojicích (např. twenty oh one pro 2001), běžnější a upřednostňované je čtení jako celé číslo:

• 2010: two thousand and ten (dva tisíce a deset)
• 2023: two thousand and twenty-three (dva tisíce a dvacet tři)

Varianty typu “twenty ten” a “twenty twenty-three” jsou sice slyšet, ale pro formálnější kontexty je lepší se jim vyhnout.

Datum jako celek: Měsíc v popředí:

Když se k letopočtu přidá i datum, pořadí se v angličtině liší od češtiny. Měsíc se obvykle uvádí před dnem. Kromě toho se pro den používají řadové číslovky (first, second, third, fourth atd.):

• 6. září 2009: the sixth of September two thousand and nine
• 1. ledna 2024: the first of January two thousand and twenty-four
• 15. března 1985: the fifteenth of March nineteen eighty-five

V americké angličtině se “of” často vynechává: September sixth, two thousand and nine.

Praktické tipy pro jistější výslovnost:

• Poslouchejte: Věnujte pozornost tomu, jak rodilí mluvčí čtou letopočty ve filmech, seriálech, zprávách a konverzacích.
• Trénujte: Zkoušejte si číst různé letopočty nahlas, a to i ty zdánlivě jednoduché.
• Nebojte se zeptat: Pokud si nejste jisti, neváhejte se zeptat rodilého mluvčího na správnou výslovnost.

Ovládnutí čtení anglických letopočtů není jen o gramatice, ale i o kultuře. S trochou praxe a pozornosti se můžete i vy naučit hovořit o čase s elegancí a přesností, kterou angličtina vyžaduje. Ať už mluvíte o historických událostech, plánujete schůzku nebo jen vyplňujete formulář, správná výslovnost letopočtů vám dodá sebevědomí a ukáže, že se v angličtině cítíte jako doma.