Jak správně napsat poděkování?

Takže, jak správně napsat poděkování? To je věc, nad kterou jsem se už tolikrát zamyslela… a občas i trápila. Protože víte co, ono to není jen tak. Nestačí napsat “Děkuju!” a hotovo. Alespoň ne, když to chcete udělat fakt dobře.

Víte, jednou se mi stalo, že jsem dostala úžasnou pomoc od kamarádky, když mi praskla trubka v koupelně. Totální chaos! A já jí napsala jen stručné “Dík moc!” v SMS. No, cítila jsem se hrozně. Věděla jsem, že si zaslouží víc. A víte co? Ona mi to později i řekla, sice jemně, ale cítila jsem to. A měla pravdu. Protože… upřímně, zasloužila si víc než rychlou SMS. Takže, co jsem se z toho naučila?

Prvně, osobní. To znamená, oslovit toho člověka jménem. Jasně, to je asi samozřejmé, že jo? Ale víte, co mi přijde ještě důležitější? Být specifický. Nejen “Děkuju za pomoc,” ale “Děkuju za pomoc s tou trubkou, fakt jsi mi zachránila život!” nebo “Děkuju, že jsi mi pomohla vybrat ty boty, fakt jsem si nebyla jistá a tvoje rada byla super!” Víte, prostě ukázat, že si pamatujete ten detail a že si toho vážíte.

A pak, jasně, bezchybné. Jo, gramatika a pravopis. Já vím, já vím, někdy je to otrava. Ale představte si, že píšete poděkování šéfovi a máte tam hrubku. No, asi to není úplně ideální, že jo? A co jméno! Zkontrolovat jméno je naprosto zásadní. Já jsem jednou oslovila paní Miluší místo paní Milady. No, to byla ostuda!

Včasné. No jasně, to má logiku. Neodkládat to. Jak říká staré české přísloví, “Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.” Nebo jak to bylo? No prostě, čím dřív, tím líp.

A teď to nejdůležitější, upřímné. To je to, co dělá poděkování skutečným. Vyjádřit ty pocity, co fakt cítíte. Nemusí to být nic složitého, stačí říct “Fakt mi to moc pomohlo” nebo “Opravdu si toho vážím.” Hlavně ať je to ze srdce, víte?

A nakonec, stručné. Jo, někdy se člověk rozkecá. Ale ono to vlastně nemá být dlouhé. Mělo by se to zaměřit jen na to poděkování. Žádné omáčky kolem. Jen jádro věci, jasně a stručně.

No, a to je asi všechno. Poděkování. Není to věda, ale chce to trochu snahy a hlavně… myslet na toho druhého. A pak to půjde samo. A víte co? Děkuju vám, že jste dočetli až sem! Fakt!

#Etiketa #Poděkování #Psaní